Příznivou zprávou je, že jedinému výrobci PVC a kaprolaktamu v České republice, který produkuje také hnojivo na bázi síranu amonného a další výrobky chemického průmyslu, se vytrvale daří škodlivé emise snižovat; loni dosáhly 38 tun, přičemž předloni to bylo 47 tun.

Na více než devítitunovém úbytku se podílely především 1,2-dichlorethan a vinylchlorid. Přesto podle Arniky Spolana zůstává v čele stejně jako loni i předloni. Přehledům znečišťovatelů za rok 2016 (pro něž byla kompletní data k dispozici až letos na sklonku září) vévodí společně s hnědouhelnými elektrárnami na severu Čech – v Počeradech a Prunéřově. Největší zhoršení Arnika ohlásila u přibyslavské společnosti ACO Industries vyrábějící polymerbeton, kde se dramaticky navýšilo vypouštění styrenu. Firma z Havlíčkobrodska tak získala nelichotivé označení „skokan roku“.

Ilustrační foto
Volkswagen i Škoda přesun výroby popírají

Kraj ve spolku špindírů

Údaje, které jsou dostupné na webu Znecistovatele.cz, vycházejí z dat, jež do Integrovaného registru znečišťování vedeného ministerstvem životního prostředí zadávají samy firmy produkující škodliviny. Jindřich Petrlík, který má v rámci aktivit Arniky na starost program toxických látek, připomněl, že čísla naznačují celorepublikový úbytek vypouštění rakovinotvorných látek a chemikálií poškozujících hormonální rovnováhu. Zhoršují se naopak emise látek poškozujících ozonovou vrstvu, skleníkových plynů a rtuti. Pro Středočechy nevyznívá příznivě, že kraj figuruje mezi čtveřicí regionů, kde je situace z pohledu čísel nejhorší. Do téhle společnosti se řadí ještě sever Moravy, Ústecko a Vysočina. 

Podobně jako v loňském roce Arnika ze středních Čech vypíchla ještě laminátovnu v Trhovém Štěpánově na Benešovsku s emisemi styrenu – v meziročním srovnání ho však loni uniklo do okolí o devět tun méně. V hlavním městě pak Arnika označila nálepkou velkých znečišťovatelů nejen malešickou spalovnu, ale také Ústřední čistírnu odpadních vod Praha – tu jako významný zdroj látek nebezpečných pro vodní organismy kvůli vypouštění mědi a zinku (z pohledu vlivu na životní prostředí řazených mezi „těžké kovy“).

Ilustrační foto.
Chlapce, který se zřítil do studny, transportoval do nemocnice vrtulník

Prvenství se nezbaví

Republikové prvenství ve vypouštění látek označovaných jako rakovinotvorné není překvapením pro Spolanu ani pro centrálu Unipetrolu, pod niž neratovická chemička spadá. Firma zdůrazňuje, že plní veškeré předepsané limity. To že technologické postupy v petrochemické výrobě jsou doprovázeny emisemi škodlivých látek, je prostě fakt – Spolana ovšem dlouhodobě zdůrazňuje, že jejich množství je v souladu s integrovaným povolením uděleným Krajským úřadem Středočeského kraje.

Také stanovisko mluvčího firmy Pavla Kaidla hovoří o úspěšném snižování hodnot emitovaných látek. Jestliže je však Spolana jediným producentem kaprolaktamu a největším zpracovatelem trichlorethylenu při jeho výrobě, tomu, že figuruje na čele žebříčku, se chemička prostě nevyhne.

Vedení Spolany i skupiny Unipetrol jako jejího vlastníka se nicméně dlouhodobě hlásí ke snaze o minimalizaci dopadů činnosti firmy na životní prostředí. Skutečně se už v minulých letech dařilo významně snižovat nejen emise trichlorethylenu (což si vyžádalo investice do nových zařízení v řádu desítek milionů korun), ale třeba i vypouštění rtuti. Spolana se také hlásí ke spolupráci s ekocentrem v Kralupech nad Vltavou, s neratovickou organizací rybářského svazu či s organizací ALKA Wildlife starající se o ochranu volně žijících druhů živočichů.

Zákaz kouření. Ilustrační foto.
Obavy se nenaplnily. Protikuřácký zákon hospody nezruinoval. I díky zahrádkám

Výsledky analýz Arniky najdou lidé nově na webu znecistovatele.cz.