Doktoři z ambulancí se pomáhat nemocnicím zrovna nehrnou. Chybí lůžka i personál

Ve středu přešly pod tento režim práce nemocnice v Benešově, Kolíně a Mladé Boleslavi. Během čtvrtka se připojily Kutná Hora, Mělník, Příbram a Rakovník. A v pátek dopoledne představitelé Středočeského kraje informovali, že ve stejné situaci už je v kraji více nemocnic: přibyla i Čáslav – byť, jak připomněl středočeský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS), tam se rozhodli jít trochu jinou právní cestou.

Výše skóre vyšplhalo v pátek odpoledne. Přibyla nymburská nemocnice, kde už byli doslova na hraně – a zprvu pomohlo rozhodnutí o vytvoření 12 covidových lůžek v léčebně dlouhodobě nemocných. Také na dalších místech je stav hromadného postižení na spadnutí. Třeba v Kladně – k čemuž Pavlík ocitoval zcela čerstvý e-mail, který právě dostal od tamějšího ředitele: nemocnice se „zatím drží“.

Nejsou lůžka? Vytvořit!

Mnohým nemocnicím chybějí lůžka – jak pro „běžné“ covidové pacienty, tak především s vybavením pro poskytování intenzivní péče – a zejména se dostávají do personální krize: chybějí lékaři, zdravotní sestry i členové ošetřovatelských týmů. „V žádné z nemocnic však není omezena akutní péče a starost o pacienty,“ ujistil Pavlík po jednání krajského krizového štábu.

Připouští, že situace je velmi náročná pro personál i pro samotné sestavování služeb. Pacient by však situaci podle slov radního neměl pocítit jinak než tím, že zatímco v „mírových dobách“ býval zvyklý mít k dispozici dva lékaře a čtyři sestry, nyní to bude v režimu 1+1.

„Ale péče je zajištěna o covidové případy i akutní pacienty s jinými diagnózami,“ zdůraznil Pavlík. To potvrzuje i hejtmanka Petra Pecková (STAN), která je současně předsedkyní Bezpečnostní rady Středočeského kraje: „Nikdo se nemusí bát zavolat si sanitku, pokud ho postihne třeba srdeční slabost nebo náhlá příhoda břišní.

Krize zasáhla další středočeské nemocnice. Kraj žádá o pomoc ambulantní lékaře

Na enormní zátěž a potřebu nových covidových lůžek nemocnice podle hejtmančiných slov reagují nejen utlumováním veškeré péče, která není akutní, ale i spojováním oddělení či přesuny pacientů. Tak se třeba podařilo vytvořit 51 míst v mladoboleslavské léčebně dlouhodobě nemocných díky přesunu osazenstva do Mnichova Hradiště. Nymburská nemocnice zase jedná o přesunu pacientů s Lázněmi Poděbrady.

Takovou věc však podle Peckové není jednoduché vyřešit administrativně a budou potřebná jednání se zdravotními pojišťovnami kolem úhrad za péči. V téhle souvislosti hejtmanka chválí přístup všech zúčastněných. „Teď nemocnice neřeší papíry, ale pacienty,“ konstatovala.

Chybí lidé? To je problém

Očekávání, že v zoufalé personální situaci vytrhne nemocnicím trn z paty pomoc ambulantních specialistů, se zdá dostávat trhliny. Jestliže ve středu večer vláda rozhodla o možnosti hejtmanů určit těmto doktorům pracovní povinnost, hned ve čtvrtek se začala sypat sdělení od různých oborových svazů. A nešlo o nabídky pomoci; naopak: jednalo se o vysvětlení, proč je třeba jejich lidi vynechat. Jsou převážně ve vysokém věku, pacienti jejich péči nemohou postrádat…

Naopak se ozvali i dobrovolníci nabízející pomoc sami, bez říkání: pracovnice Domova Dolní Cetno, kde si koronavirovou vlnou sami prošli, hlásící se v Mladé Boleslavi; dva lékaři se zase sami ozvali benešovské nemocnici. Pokud jde o povolávání ambulantních specialistů, kraj se chce nejprve s každým z nich domluvit; teprve pak bude následovat pracovní příkaz. Podle hejtmanky i radního Pavlíka nemá smysl řešit věc pomocí obálky s modrým pruhem, aby pak přišla omluvenka. Pecková dále počítá s pomocí dobrovolníků, vojáků (i když ti dosud nemají dokončené očkování proti koronaviru, a tak je lze zatím využívat pouze mimo covidové jednotky) a ve hře je i oslovení zdravotnických škol s žádostí o vyslání studentek třetího a čtvrtého ročníku. Jakkoli je evidentní, že se teď potřebují připravovat na maturitu, doba je zlá – a dřívější zkušenosti jednoznačné: jejich nasazení bylo obrovským přínosem.

Nežádoucí účinky po očkování? Ústav dosud zaznamenal 1119 podezření

Podle hejtmanky i radního Pavlíka nemá smysl řešit věc pomocí obálky s modrým pruhem, aby pak přišla omluvenka. Pecková dále počítá s pomocí dobrovolníků, vojáků (i když ti dosud nemají dokončené očkování proti koronaviru, a tak je lze zatím využívat pouze mimo covidové jednotky) a ve hře je i oslovení zdravotnických škol s žádostí o vyslání studentek třetího a čtvrtého ročníku. Jakkoli je evidentní, že se teď potřebují připravovat na maturitu, doba je zlá – a dřívější zkušenosti jednoznačné: jejich nasazení bylo obrovským přínosem.

V souvislosti s přetížeností nemocnic hejtmanka také vyzývá firmy, které musí zajistit testování zaměstnanců, aby nespoléhaly na testovací centra a zaměřily se na práci se sadami pro samotestování. Testovací centra jsou už nyní přetížena – a jelikož většinou fungují při nemocnicích, ty naopak potřebují zdravotní sestry, jež tam působí, stáhnout dovnitř. Odběry vzorků pro testy by po proškolení mohli zajišťovat třeba vojáci. Nebo hasiči, kteří už s tím někde pomáhají.

Krizová záloha: internáty

Co bude dál, pokud nynější opatření nebudou stačit? Na otázku Deníku hejtmanka Pecková odpověděla, že si stále nedovede představit situaci, kdy by „lidé leželi na mobilních lůžkách v tělocvičnách“. „My uděláme vše pro to, aby to tak nebylo,“ ujišťuje. Připomněla, že od počátku je připravena železná zásoba lůžek, na která by bylo možno přesunout neakutní necovidové pacienty (tedy z oblasti následné péče, například osazenstvo léčeben dlouhodobě nemocných či rehabilitací) – a tím uvolnit místa přímo v nemocnicích.
Takto lze podle Peckové využít nejen lázeňské domy, ale také internáty středních škol, v nichž nyní není žádný provoz. „Snažíme se s pacienty manipulovat co nejblíže od nemocnic, aby byla zajištěna co nejlepší péče,“ vysvětlila hejtmanka, co by ovlivňovalo plánování využití těchto objektů. Velkým příslibem jsou také kontakty s vedením soukromé Nemocnice Na Pleši, kde se dostavuje nový pavilon – a po dokončení by byla k dispozici lůžka i s přívodem kyslíku.