Přibylo manželství, ale i nemanželských dětí

Loňských 6524 sňatků představuje v porovnání s rokem 2016 nárůst o 370 (tedy o rovných šest procent); i tak ale Středočeši uzavírali pátý nejnižší počet sňatků na tisíc obyvatel (po krajích Pardubickém, Ústeckém, Olomouckém a Královéhradeckém). Počet rozvodů se v kraji zvýšil dokonce o 6,9 procenta – meziroční nárůst dosáhl 244, celkem takto skončilo 3768 manželství. V přepočtu na tisíc obyvatel drží Středočeši republikové prvenství. Častějšími navrhovatelkami jsou ženy než muži, převažují nicméně společné návrhy.

Počet dětí narozených mimo manželství sice v kraji meziročně vzrostl z rovných 46 procent na 47,8 procenta, stále však zůstal pod republikovým průměrem (přesně 49 procent); nejnižší hodnotu vykazuje Praha se 41,3 procenta. Celkem se v kraji narodilo 15 323 dětí. Počet potratů (4527, z čehož 2682 připadá na umělé přerušení těhotenství) meziročně poklesl o 195 (což představuje snížení o 4,1 procenta).

Lze jen spekulovat, zda větší zájem o manželský chomout může souviset třeba se změnami v životní úrovni. Nebo spíše s posunem v myšlení směrem k většímu pochopení pro tradiční pojetí rodiny? Nezdá se totiž, že by do věku úvah o sňatku dospívaly extrémně silné ročníky – a také nárůst počtu obyvatel kraje je sice výrazný, avšak nikoli tak, aby kopíroval zájem o obřady končící dvojnásobným „ano“.

Ilustrační foto
Středočechů výrazně přibylo, hlavně díky stěhování
Na výjezdní zasedání ve středu vypravila do středních Čech vláda premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Návštěva spojená s cestováním po problematických místech v kraji začala setkáním s radními na krajském úřadu.
Nechybí peníze, ale vize rozvoje a plán investic

Čísla laiky často svedou k mylnému výkladu

Nárůst počtu sňatků i rozvodů také rozhodně nelze vykládat tak, že by lidé získávali větší odvahu či chuť vstupovat do manželství, a to i s rizikem, že soužití ve vztahu nevyjde. O tom tahle čísla nevypovídají. Ostatně i ve statistických výkazech se ustupuje od dříve populárního indexu rozvodovosti, udávajícího poměr počtu rozvodů k počtu uzavřených sňatků v daném roce. Svádí totiž k mylnému výkladu.

Ve skutečnosti je pravda, že někteří z těch, kteří v daném roce uzavřeli sňatek, se možná časem rozvedou. Je to pravděpodobné, jestliže nevydrží zhruba polovina manželství. Ti, kteří se rozvedli, se však brali už v uplynulých letech. Rozvod ještě v roce uzavření sňatku bývá výjimečný; krize končící rozlukou zpravidla přichází mezi třetím až pátým rokem trvání manželství.

Statistiky pohybu obyvatelstva také uvádějí, že v nejlidnatějším kraji republiky žilo loni na sklonku prosince 1 352 795 Středočechů. Jejich počet se během roku 2017 zvýšil o 13 813. Z toho o 2075 osob díky přirozenému přírůstku (narodilo se více lidí, než zemřelo, když úbytek v rámci takzvané přirozené měny vykázaly pouze Kutnohorsko a Příbramsko a na nule zůstaly Benešovsko s Rakovnickem) – a přírůstek 11 738 představuje rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými.

Ilustrační foto
K žadatelům míří další desítky milionů na nové kotle

Změny v manželství Středočechů v roce 2017

Region Sňatky Rozvody
Benešovsko 451 229
Berounsko 404 266
Kladensko 819 499
Kolínsko 503 255
Kutnohorsko 373 147
Mělnicko 529 312
Mladoboleslavsko 670 326
Nymbursko 452 276
Praha-východ 847 586
Praha-západ 620 446
Příbramsko 578 302
Rakovnicko 278 124
Středočeský kraj 6524 3768

Zdroj: Český statistický úřad