Počtem využívaných studní jsou střední Čechy v rámci republiky unikátní. Ne vždy je to bez komplikací; leckde se lidé potýkají s úbytkem vody a poklesem vydatnosti pramenů. Studnaři však připomínají, že aby voda zůstala nezávadná a dala se pít, je také třeba pamatovat na údržbu včetně dezinfekce. Ale také dbát na řádné utěsnění: pády drobných živočichů do vody či zvlášť v nynějším období i listí znamenají problém.

Studny je také třeba čistit, přičemž intervaly se mohou výrazně lišit v závislosti na provedení, konstrukci i materiálu v okolí: některá to potřebuje po třech letech, jiná jednou za třicet. Obvyklý bývá spíš delší interval. I laikovi je jasné, že vrtaná se čistí jinak než kopaná, stejně jako to, že někdy lze práce zvládnout svépomocí, zatímco jindy jsou nutné speciální vybavení i zkušenosti.

Vždy se však vyplatí mít alespoň základní představu, jak naznačuje vyjádření Jana Vetešníka, jehož studnařství působí v širším regionu; mimo jiné má pobočku v Benátkách nad Jizerou: „Názorům některých čisticích firem, co zákazníka straší, že je potřeba čistit studnu každé tři roky – a slyšel jsem, že i každý rok, prý s významným povytažením obočí a hláškou ‚Paní, máte malé děti…‘, se musím smát.“ Typicky si prý stačí na studnu „vzpomenout“ zhruba po deseti letech.

Praktická lékařka. Ilustrační foto.
Na tisíc obyvatel tři lékaři. S Prahou za zády to Středočechům má stačit


Informace, že by byly vážnější trable s kvalitou, se k hygienikům nedonesly. Dana Šalamunová z krajské hygienické stanice Deníku řekla, že o případných masivnějších problémech, kdy by lidé měli zdravotní obtíže související s vodou ze studní, nemá informace. Zdůraznila ale, že na soukromé studny hygienici nedohlížejí. Zajímají se jen o ty, z nichž vodu čerpají některé provozy: škola, restaurace, rekreační zařízení… Tam je nutné nechávat dělat pravidelné rozbory a mít aktuální potvrzení o kvalitě vody – přičemž někdy se stane, že tento dokument chybí nebo je starý; pak musí provozovatel zjednat nápravu. Studny zásobující domácnosti však hygiena neřeší.

„Lidem můžeme poradit, kde si třeba nechat udělat rozbor: nabízí to například zdravotní ústav, ale i řada akreditovaných laboratoří, které jsou soukromé,“ řekla Deníku Šalamunová. Často tyto služby mohou zajistit místní provozovny vodovodů a kanalizací.

Vodu má řada lidí vlastní

Loňské sčítání ukázalo, že bydlení bez kohoutku s tekoucí vodou je dnes už opravdu unikátem. Zavedený vodovod měla drtivá většina obydlených bytů, u nichž byl údaj zjištěn – a to ve všech krajích. Napojení na veřejnou vodovodní síť ale v různých regionech kolísá.

Zatímco v Praze jde o 99procentní podíl, jiná je situace v oblastech s vysokým zastoupením rodinných domů a venkovského osídlení: tam poměrně významná část obyvatel využívá „soukromý zdroj vody“ neboli vlastní studnu.

Krajský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milana Váchy (STAN) se setkal se zástupci českého zastoupení UNICEF – Dětského fondu Organizace spojených národů.
UNICEF pomůže dětem z Ukrajiny zajistit, co potřebují. Třeba psychologa


V celorepublikovém porovnání vynikají právě Středočeský kraj společně s Plzeňským: podíl domácností zásobovaných ze studní u domků zde převyšuje desetinu. Nejde přitom jen o historicky danou záležitost nebo odlehlejší osady. V některých oblastech, třeba v atraktivních lokalitách v blízkosti Prahy, kde se hodně staví, provozovatelé vodovodů odmítají připojovat nové odběratele z důvodu omezené kapacity vodovodních řadů, úpravny i zdroje, a tak se zde hojně vrtají nové studny (ne každá práce vrtné soupravy zde však ohlašuje budoucí studnu – řada vrtů je zde také učena pro tepelná čerpadla).


Nejvyšší počty studen zásobujících domácnosti jako výhradní zdroj vody bylo sečteno v okresech Příbram (8 498), Kolín (8 077), Benešov (7 970) a Praha-východ (7 721). Zatímco v Praze bylo zaznamenáno 1 555 domácností zásobovaných vodou pouze ze soukromého zdroje (plus dalších 3 048 majících k dispozici současně jak vodu veřejnou, tak i vlastní), ve středních Čechách lidé nahlásili 61 471 domácností závislých výhradně na studnách (a dalších 32 522 využívá jak vodu vlastní, tak z veřejného vodovodu). Výhledově se má v části středních Čech snížit podíl soukromých zdrojů třeba v souvislosti s plány na vybudování nového přivaděče od Želivky podél části zamýšlené trasy dálnice D3; staví se však i další vodovody.

Vodovody, které jsou k dispozici v bytech

Okres/Region Z veřejené sítě Ze soukromého zdroje  Z potrubí i ze studny  V domě mimo byt  Bez vodovodu
Benešov 25 044 7 970 2 694 70 248
Beroun 28 937 3 960 2 190 09 267
Kladno 59 494 2 287 2 457 117 203
Kolín 27 844 8 077 2 976 155 550
Kutná Hora 20 887 5 287 2 031 79 284
Mělník 38 244 1 428 1 855 63 149
Mladá Boleslav 44 831 2 397 1 145 95 150
Nymburk 28 335 5 997 4 013 179 390
Praha-východ 53 089 7 721 6 043 144 395
Praha-západ 45 725 5 166 3 595 105 286
Příbram 31 768 8 498 2 228 93 267
Rakovník 16 408 2 683 1 295 55 157
Středočeský kraj  420 606 61 471 32 522 1 245 3 236
Hlavní město Praha 568 339 1 555 3 048 533 119
Česká republika  3 772 576 232 422 135 066 6 380 12 383

Zdroj: Český statistický úřad; data ze Sčítání 2021