Tak to bylo například už před šesti roky ve Voticích. Tam si politici dokonce vznik koupaliště dali do volebního programu a loni se slib podařilo realizovat. Votičáci tak mají po čtyřech dekádách zase své koupaliště přímo ve městě. Radnice sice nevybudovala klasický bazén s průzračnou vodou, ale biokoupaliště s vodou přírodní, přesto vyhovující hygienickým normám.

„Biokoupaliště je levnější na údržbu a provoz, vodu tam čistí rostliny a pískové filtry, nemusíme kupovat drahou chemii,“ připomněl starosta Votic Jiří Slavík.

Celý areál koupaliště stál město 32,5 milionu korun, má přes 1,5 hektaru a tři nádrže vhodné pro zkušené i začínající plavce s plochou přes 700 metrů čtverečních. Nechybí ani zázemí a občerstvení.

Na Benešovsku vzniklo dokonce ještě dříve, než ve Voticích biokoupaliště v Divišově, jehož stavbu zastupitelé schválili už v minulém volebním období. Původní koupaliště tam ale vzniklo už v roce 1937. Současné přírodní koupaliště, přesněji přírodní biobazén nemá ve vodě žádné chemické látky a voda je proto vhodná i pro alergiky. Čistí se vedle zóny koupací v technologických čistících šachtách.

Největší město okresu, Benešov, ale takové biokoupaliště nemá. Plavci využívají krytý plavecký bazén s chemicky upravovanou vodou nebo nádrž jíž se říká Koupadla s přírodní vodou doplňovanou z podzemní studny. Status koupaliště sportoviště ale nemá, je tedy například bez vyškolených plavčíků. Vstupné je symbolická dvacetikoruna.

Ani například v Hořovicích na Berounsku biokoupaliště nemají. A vedení radnice s nám ani v nejbližší době nepočítá. Ale není divu.

„Naši občané a návštěvníci mají k dispozici městský aquapark a dva kryté bazény. Jako přírodní koupaliště ovšem mnozí využívají rybníky, kterých je v katastru města hned několik,“ uvedl hořovický starosta Jiří Peřina.

Kvalita vody

Ani na Rakovnicku biokoupaliště najít nelze. A to i přes to, že se například okresní město potýká ve vrcholícím létě se špatnou kvalitou vody se sinicemi a řasami svého přírodního koupaliště zvaného Tyršák. Také proto vedení města nechalo monitorovat obsah látek, který má vliv na jejich rozvoj. Jednou z možností ke zlepšení kvality vody, kterou město zvažuje, je instalace systému srážení živin na nátoku.

„Další možná cesta k získání lepší kvality vody je aplikace bakteriálního preparátu. Směs prospěšných baterií je určena k podpoře čistého a zdravého ekosystému, díky nimž se ve vodním prostředí optimalizují biologické procesy a omezuje tvorba řas a sinic," uvedla mluvčí rakovnické radnice Kateřina Hradilová.

Ani královská Kutná Hora či celý okres dosud žádné biokoupaliště nemá. "Vzhledem k tomu, že příležitostí ke koupání máme v okolí mnoho, radnice o jeho výstavbě neuvažuje," uvedla místostarostka Kutné Hory Silvia Doušová.

O vybudování biokoupaliště opakovaně uvažovalo vedení slánské radnice. Nakonec k tomu nedojde. Město raději zrekonstruuje nákladem 60 milionů korun plovárnu z roku 1920. Důvodem zamítnutí biokoupaliště je riziko, že by v horkém počasí bylo nutné snížit okamžitou kapacitu návštěvníků. Vyplývá to ze studie, kterou nechalo vedení města vypracovat. Voda v plovárně tak bude udržována chemicky a původní bazénové vany nahradí nové antikorozní.

S přírodním koupalištěm, které je spíše rybníkem, kde je ale koupání výhradně na vlastní nebezpečí a nevybírá se zde vstupné, mají odedávna dobré zkušenosti například v nedalekých Velvarech. Tamní Malovarský rybník vznikl již v roce 1527. Při dobrovolnických akcích zde místní před nedávnem dokonce zvelebili celý areál. Takzvaný Malvaňák je rozdělen hrází na přírodní rybník a nádrž. Břehy k nádrži jsou vyskládány kameny a vstup do vody pozvolný. Okolí Malvaňáku je vybavenou lavičkami, prolézačkami a ohništěm.

Biotop Lhotka

Také v Praze už politici přišli na efektivitu biokoupaliště. Takové využívají například na Lhotce. Má otevřeno od poloviny května a nabízí koupací jezero s plochou přes půl hektaru s hloubkou v plavecké části přes tři metry a v neplavecké do jednoho metru. Návštěvníkům Biotopu Lhotka jsou k dispozici šatny, sprchy, WC, klubovna i stánek s občerstvením.

Na jihozápadním okraji hlavního města mají biokoupaliště už od léta 2014. Otevřeno je letos rovněž od poloviny května. Na místě je koupací jezero a přírodní sauna Kijukiju, k dispozici mají hosté i vodní atrakce jako například zorbing.

Pravděpodobně nejlepší radovánky v přírodní vodě na Mladoboleslavsku nabízí plavcům koupaliště v Bakově nad Jizerou. Nejedná se o biokoupaliště s přírodní filtrací vody, proto se v biotopickém koupališti ve velkých vedrech objevují sinice. Kromě samotného koupání nabízí volnočasový areál vybudovaný před jedenácti lety také kilometrovou dráhu pro inline bruslaře, ubytování v chatičkách nebo dětské hřiště. Areál bývá velmi hojně navštěvován právě díky tomu, že nabízí nejen plavání.

Přírodní koupaliště mají v okrese Mladá Boleslav také v Kosmonosích. Tamní radnice ho ale momentálně rekonstruuje a starosta Eduard Masarčík kvůli inspiraci dokonce jezdil po republice a navštěvoval velká biotopická koupaliště. Kosmonosy se dočkají rozsáhlého areálu plného nejrůznějších sportovních a herních prvků, ale koupat se tam lidé budou pravděpodobně až napřesrok.