Proto má Padrťsko nové obyvatele. Jsou jimi jalovice, které v okolí padrťských rybníků pomáhají ochranářům zachovat zdejší bezlesí, které by bez lidské péče zarostlo náletovými dřevinami, a to zejména břízou, olší a také expanzivní třtinou křovištní.

Náletové dřeviny postupně vytlačují květnaté trávníky, vřesoviště a slaniště, které jsou součástí nejcennější části CHKO Brdy - I. a II. zóny. Pastvu jalovic na dvaceti hektarech se Správě CHKO Brdy, která spadá pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), podařilo zajistit díky spolupráci s Vojenskými lesy a statky a místním hospodářem.

„V okolí padrťských rybníků leželo před šedesáti lety několik obcí a hospodařili tu místní sedláci. Po vzniku vojenského prostoru zde byla tanková střelnice a bezlesí pomáhal udržovat vojenský výcvik. Vzhledem k zatížení municí, bodovému podmáčení, nerovnostem terénu a velké ploše nepřichází nyní v úvahu jiná péče o bezlesí než pastva. Ruční kosení by bylo příliš drahé," vysvětlil Bohumil Fišer ze Správy CHKO Brdy.

Nereálné ruční kosení

Ruční kosení celé lokality je finančně naprosto nereálné. Podle AOPK by vyžadovalo asi šest ročních rozpočtů Programu péče o krajinu vyčleněné pro území CHKO Brdy. Díky spolupráci s Vojenskými lesy a statky a místním hospodářem se z Programu péče o krajinu podařilo zajistit pro letošní rok pastvu dvaceti jalovic.

Správa CHKO si od pastvy slibuje zlepšení podmínek pro předměty ochrany a zvláště chráněné druhy, potlačení třtiny křovištní a udržení vřesovišť v kondici díky rozšlapání dobytkem. Vzhledem k drobným lokálním narušením půdy by neměl přijít zkrátka ani hmyz.

Krajina začala zarůstat

O likvidaci obcí Padrť, Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá bylo kvůli rozšíření Vojenského výcvikového prostoru Brdy rozhodnuto v roce 1952. Ještě dnes jsou na některých místech patrné základy původních stavení. Vojenský výcvik tu skončil před dvaceti lety a krajina začala zarůstat.

„To nesvědčí květnatým trávníkům, vřesovištím, slaništím a řadě vzácných druhů rostlin, například všivci lesnímu, kosatci sibiřskému či ostřici Hartmanově. Drobná narušení půdy při pastvě prospějí i hmyzu," dodala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Čtěte také: Ani tropické vedro ochranáře přírody neodradilo od kosení půlhektarové louky