Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bezdomovci přežívají mrazivé noci na lehátkách i na židlích

Střední Čechy - Mrazy, které trvají už od začátku letošního roku, dávají zabrat především lidem bez přístřeší. Ale přestože jim jde o život, pomoc úředníků, sociálních pracovníků nebo městských strážníků často odmítají. V Mladé Boleslavi už na to letos jeden bezdomovec doplatil. Našli ho umrzlého.

26.1.2017
SDÍLEJ:

Bezdomovci se schovávají před zimouFoto: Jana Elznicová

Bezdomovci, kteří se pohybují v boleslavských ulicích, přitom mohou využít místní azylové středisko Naděje, které jim nabízí denní místnost i dvě oddělené noclehárny pro mužea ženy s kapacitou dvanáct stálých lůžek a čtyři přistýlky. Podle vedoucí Naděje Ivony Horákové se azylové středisko začíná plnit s teplotami klesajícímu hluboko pod nulu.

„Zájem je i o denní místnost, kde se vystřídá až čtyřicet lidí. Přijdou se ohřát i umýt," říká vedoucí azylového střediska, které nabízí stejný počet lůžek jako noclehárna mělnického azylového domu.

Noclehárna nebývá zaplněná

Na rozdíl od boleslavských bezdomovců u těch mělnických neplatí, že do noclehárny zamíří, když venku začne přituhovat. „Kapacita noclehárny nebývá plně využita ani v teplotách kolem patnácti stupňů pod nulou. Je to zvláštní, ale největší obsazenost noclehárny míváme v teplých letních měsících," vysvětluje vedoucí Služeb prevence města Mělníka Eva Vetešníková.

Mrazivé noci v teple mohou přečkat i kralupští bezdomovci. Tamní farní charita totiž ve spolupráci s radnicí otevřela před časem v městské části Lobeček nízkoprahové centrum, kde nabízí takzvanou teplou židli. „Pokud teplota klesne pod deset stupňů pod nulou, bezdomovci mohou v centru přečkat noc. Nejde však o noclehárnu, sedí tam v teple na židli," dodává ředitelka kralupské farní charity Barbora Kovářová.

Neratovice, které jsou třetím největším městem Mělnicka, nabízejí lidem bez přístřeší možnost přečkat mrazivé noci v holobytu. Ten jim v případě zájmu večer otevřou strážníci. Místní bezdomovci všako tuto nabídku velký zájem nemají.

Někteří pomoc odmítají

Nymburk ani sousední Poděbrady žádné noclehárny pro bezdomovce neprovozují. Tamní bezdomovci prý o pomoc ani nestojí. V obou městech evidují strážníci po třech lidech bez střechy nad hlavou. „Všechny jsme oslovili s dotazem, zda mají mrazy kde přečkat nebo potřebují pomoci. Všichni shodně řekli, že se o sebe dokážou postarat sami a od nikoho nic nepotřebují," líčí vedoucí odboru kanceláře poděbradského starosty Lenka Hotovcová.

O trochu jednodušší to mají bezdomovci z Milovic, kde stále stojí opuštěné vojenské objekty, v nichž si mohou dokonce sami přitopit. „Podle strážníků se v našem městě vyskytuje šest až osm lidí bez domova. Jde však o osoby, které nemají na území města trvalý pobyt," připomíná starosta Milan Pour.

Bezdomovci z Mladoboleslavska mohou v zimě nocovat také v městském stanu. Radnice před třemi lety pořídila vysloužilý vojenský stan, který nechává postavit vždy v prosinci. V provozu je, když venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod minus pět stupňů Celsia. Stan má kapacitu až pětadvacet lůžek a slouží pouze k přespání, ráno ho musí lidé opustit. Nocleh, který v posledních dnech bezdomovci hojně využívají, je bezplatný.

Musíte pořád chodit, jinak zmrznete, říká bezdomovecUž osm let žije na ulici. Před mrazem se schovává v boleslavském denním centru střediska Naděje, v noci pak přespává ve vyhřívaném stanu v Poplužním dvoře. Dvaačtyřicetiletý Lukáš přesto nepůsobí zlomeně, spíš spokojeně.

Pochází z Mladé Boleslavi, osud ho ale zavál do Poděbrad. „Prarodiče tam měli dům, tak jsem u nich pár let bydlel. Když zemřeli, dům se prodal a já se stěhoval na ulici," vzpomíná muž, který už se těší na léto. Na čas bez starostí, kam složí hlavu. „V zimě je pro mě každý den stejný. Ráno bývám v teple v denním centru. Nejsem tam sám. A mohu se umýt a převléknout, dostanu také jídlo," říká Lukáš.

Za nocleh ve vyhřívaném stanu, kde dostane i horký čaj nebo kávu, je rád. „Je to lepší, než být venku. Mohl bych sice přespat i v noclehárně, ale za to se musí platit," vysvětluje Lukáš. Do stanu v Poplužním dvoře chodí brzy, aby měl jistotu, že na něho zbude lehátko. „Občas tam i pomáhám, třeba topím, rozkládám lůžka nebo nosím deky," vypráví.

Pokud je tepleji a stan zůstane zavřený, musí zůstat venku. „Není jiné východisko, než chodit a nezastavit se, jen tak se člověk zahřeje," naznačuje Lukáš, jak tráví dobu, než se zase může vrátit do Naděje.

Lidé bez domova přečkávají mrazivé noci často v opuštěných stavbách nebo ve sklepích panelových domů. Zkušenosti s tím má samozřejmě i Lukáš, teď už ale nechce riskovat. „Jednou mě ve sklepě paneláku vyčmuchal jezevčík. Chvilku po něm přišla i jeho majitelka. Sice bez jediného slova odešla, ale za pár minut už mě lifrovali ven strážníci," dodává.

Čtěte také: Příběh bezdomovce: Liborovi zničila život závislost na alkoholu a hazardu

Autor: Jiří Říha, Milena Krejsová, Šárka Charousková, Lucie Růžková

26.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bourání v Táborských kasárnách.
13

V Táborských kasárnách začalo tento týden bourání

Nové přístroje poslouží ortopedickému oddělení v benešovské nemocnici.
5

Na ortopedickém oddělení operují s novými přístroji

OBRAZEM: Při Hubertovské jízdě se rozloučili s jezdeckou sportovní sezónou

Benešov - Desátý ročník Hubertovské jízdy uspořádaly v sobotu 14. října žákyně čtvrtého ročníku Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy v Benešově. Tato tradiční akce symbolizuje každoroční rozloučení s jezdeckou sportovní sezonou. Akce se zúčastnili především ušlechtilí koně z pomněnické stáje.

Pozor! Tři pejsky hledají od pátku zoufalí majitelé

Jankov - Tři pejsci se ztratili v pátek 13. října v odpoledních hodinách majitelům u obce Pičín u Jankova. Jedná se o křížence jezevčíka tmavě hnědé až černé barvy. 

Do nové školky na benešovském Spořilově už chodí děti

Benešov /FOTOGALERIE/ – Do měsíčního zkušebního provozu vstoupila v pondělí 16. října novostavba MŠ Úsměv na sídlišti Spořilov II. Dokončení montovaného objektu nabralo zpoždění kvůli bourání precizně postavených gruntů z poloviny sedmdesátých let minulého století.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení