Na významné archeologické lokalitě, která patří mezi národní kulturní památky, je nyní k vidění především kamenná suť prorůstající plevelem a náletovými křovinami. Vykopávky Archeologického ústavu tehdejší Československé akademie věd, jehož týmy místo detailně zkoumaly v letech 1963–1990, dnes nic nepřipomíná. Co tehdy archeologové odkryli a nešlo o nálezy, jež byly odvezeny do depozitářů (laik by nejspíš hovořil o zbytcích „zdiva“, avšak takové označení není přesné), zvětrávalo a trpělo chováním návštěvníků, kteří si v místě archeologických sond dokonce rozdělávali ohníčky. Středočeský kraj proto v roce 2005 památku nechal zavézt.

Nahoře geometrie ukáže, co se skrývá dole

Co archeologové odkryli, je nyní opět schováno v hloubce. Další odkrývání tajemství skrytých pod zemí ze zatím neplánuje. Změny se však chystají – co je ukryto dole, by mělo být naznačeno i na povrchu, a to ve stavu odpovídajícímu 5. století před naším letopočtem. Budí to emoce. Návrh známého architekta Josefa Pleskota dokáže nadchnout, ale i naštvat. Pod petici odmítající „zabetonování“ vrchu a jeho zavážení štěrkem se podepsalo na devět tisíc lidí.

Vědecké výzkumné centrum zaměřené na laserovou techniku ELI Beamlines v Dolních Břežanech.
Nová technologie z Dolních Břežan může pomoci satelitům přežít ve vesmíru

Pleskot navrhuje dominantní vyvýšený šedobílý mlatový čtverec o hraně délky 56 metrů, v němž by byly zapuštěny nevyčnívající pestře nabarvené betonové prvky v podobě geometrických tvarů: čtverce, obdélníku, trojúhelníku, kruhu i úseček. Ty podle slov ředitele Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jana Maříka odpovídají skutečným půdorysům i umístění nyní skrytých kamenných pódií, na nichž byly původně postaveny dřevěné objekty. Procházet by se návštěvníci mohli i přímo po těchto tvarech, avšak nejlepší přehled o tom, co znázorňují, by nabídl pohled z dřevěné rozhledny. Ta se nyní staví.

Akce na roky za zhruba deset milionů korun

Zda se skutečností i navrhovaný „Pleskotův čtverec“ s geometrickými tvary, je zatím otevřená otázka. Nyní běží schvalovací a povolovací řízení včetně diskusí s občany i odborníky, z nichž jedna se odehrála v úterý vpodvečer. Další se podle slov krajského radního pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václava Švendy (Spojenci/TOP 09) chystá přímo na místě, až to počasí dovolí; nejspíš kolem přelomu března a dubna. Tam by se také mělo reagovat na podněty, které občané do poloviny ledna zašlou na e-mailovou adresu zavist@kr-s.cz.

Zdroj: Vimeo

Pokud záměr získá povolení a dojde na jeho uskutečnění, hotovo by mohlo být do roku 2030, odhadl pro Deník starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (STAN). Náklady v dnešních cenách vyčíslil „přes 10 milionů korun“; přesněji by se to dalo určit podle výkazu výměr, který ještě není k dispozici. Klíčové je, že navrhované objekty se dají odstranit a nijak nezasahují do samotného archeologického naleziště. Ani při budování by tak nebylo poškozeno nic, co ještě může být v zemi skryto. Stále totiž platí, že i po desítkách let výzkumu je vědecky zmapována pouze část akropole.

Z čeho vychází koncept „zpřítomnění“ Závisti
- Pestře nabarvené betonové objekty usazené na povrchu do vyvýšeného šedobílého mlatu z jemného štěrku mají přesně kopírovat pozůstatky skryté pod navážkou (jde o kamenné pidestaly; pódia, na nichž stály dřevěné stavby) ve zřejmě nejzajímavějším období pestrého vývoje lokality – v 5. století před naším letopočtem. Pokud jejich rozmístění někoho překvapí, pozoruhodný není nynější návrh, ale podoba původní zástavby.
- Doba, k níž návrh odkazuje, byla u nás keltským obdobím, avšak objevy archeologů napovídají, že tvůrce staveb mohla inspirovat znalost antického Středomoří; zejména prostředí Periklových Atén. Uspořádání staveb se zdá vycházet z nápodoby objektů na aténské Akropoli. Rafinovaná práce s různými tvary základen staveb zase napovídá, že zdejší obyvatelé mohli znát tehdejší řeckou vzdělanost (Pythagorovu větu, Eukleidovu geometrii). Také použité barvy odkazují na antiku, jejíž kamenné stavby původně měly pestré nátěry.
- Tvary staveb doplňuje písmeno E, které odkazuje na označení z plánků výkopových prací archeologů zkoumajících lokalitu v letech 1963–1990; má znázorňovat spojení místa s přítomností. Současně symbolizuje novou vzdělanost, Einsteinovu rovnici E rovná se eM Cé na druhou – jako pokračovatele Eukleida.
- Betonové prvky ve tvaru archeologických nálezů by posoužily i k ochraně reziduí archeologických nálezů ukrytých pod nimi před srážkovou vodou, která je může poškozovat. Odtékat pryč však voda nebude; jejímu vsakování v okolí nic nebrání – jen se tedy zamezí tomu, aby zasahovala přímo památky na minulost. Zaštěrkování okolí lomovou hrabankou současně umožní růst suchomilných rostlin (přičemž se počítá s tím, že po nich budou návštěvníci lokality šlapat a vytvářet cestičky).- Co architekti pro úpravy Závisti zavrhli: romantizují model výstavby novodobých zídek stavěných na vápenocementovou maltu „napodobujících“ původní objekty skryté v zemi, zpřístupnění odhalených nálezů zakrytých mohutnou střechou, zahradnické úpravy v podobě květinových záhonů či různě upravovaných luk, pokus o rekonstrukci původních dřevěných srubů (kdy neznáme jejich přesnou podobu, použitou techniku a ani nevíme, jestli měly dřevo barvené; jisté je vlastně jen to, že šlo o stavby ze dřeva, a to z dubu nebo borovice).
Zdroj: architekt Josef Pleskot, autor návrhu