„Při skrývce ornice jsme zjistili, že pod ornicí ve světlém sprašovém podloží se nachází tmavší skvrny se zlomky keramiky, což jsou archeologické objekty. V tu chvíli jsme stavbu vodohospodářům zastavili a nastoupili na scénu,“ sdělila Markéta Končelová z Archeologického ústavu Akademie věd ČR Praha. „Všechno, co jsme tam našli, jsou sídlištní objekty. Je jich něco přes devadesát,“ potvrdila.

Podle archeoložky je nález důležitý v tom, že tato sídlištní poloha byla využívaná ve třech různých obdobích. „Nejstarší je neolit, kultura s vypíchanou keramikou. Další je mladší doba bronzová, konkrétně kultura knovízská, ze které pochází největší objevená jáma. Obě kultury už tady na katastru zachycené v minulosti byly. Časově nejmladší objekty jsou pak z raně středověkého ze středohradištního období někdy z 9. století až první poloviny 10. století,“ uvedla.

Zvýrazněná kresba symbolu větrníku nalezená v jeskyni
Jeskyně v USA skrývala tajemství. Původní domorodci měli své halucinogenní oázy

Tento raně středověký nález je prý starší než první písemná zmínka o Poličanech, která pochází až z poloviny 15. století. To znamená, že osídlení zde bylo určitě ještě dříve, než dokládají písemné prameny.

Na místě nálezu archeologové objevili různě velké a různě hluboké jámy, které sloužily rozličným účelům. V některých pravěcí lidé uchovávali obilí, jiné sloužily jen jako zdroj hlíny k další výrobě. „Obilí se na u nás tímto způsobem skladovalo až do začátku minulého století. Takto uskladněné totiž vydrží i několik sezon. Díky oxidu uhličitému, který v jámě po hermetickém uzavření přirozeně vzniká, odolá totiž každému škůdci. Ten se jednoduše udusí,“ popsala Markéta Končelová.

Vlevo pupen jaterníku podléška: pod odhrnutými krycími šupinami jsou zřetelně vidět vyvinuté květy; vpravo podélný řez pupenem podbělu lékařského s vyvinutým květenstvím krytým pupenovými a stonkovými šupinami.
Běžné kytky kolem nás se chovají chytřeji, než se dosud soudilo

Pravěcí lidé tak zřejmě dobře věděli, že pokud je nějaký rok dobrá úroda obilí, je dobré se jím předzásobit. Tomu také odpovídaly velikosti jam. Některé ale vydaly i jiné poklady. „Nejstarší nález pochází z doby 4900 až 4500 před naším letopočtem,“ zdůraznila archeoložka. Výjimečné je, že se v jedné z objevených jam podařilo najít ucho z keramické nádoby právě z tohoto nejstaršího období, které se podle Končelové vymyká běžné produkci pravěkých sídlišť. „Domníváme se, že by mohlo jít o nějakou zvláštní rituální nádobku,“ dodala.

Nyní už se prostor u Poličan bude předávat a k práci se znovu vrátí vodohospodáři. Ještě předtím ale vznikla kresebná a fotografická dokumentace, podle které bude ve spolupráci s geodetem vytvořen plán zdejšího osídlení.