Ještě jednou prosím vysvětlete, proč chce ministerstvo Národní park Křivoklátsko vyhlásit?
Naší snahou je umožnit nejcennějšímu srdci křivoklátské přírody pokoj od pil a dalších vlivů člověka a nechat ji, aby se rozvíjela bez nás, dát jí klid a svobodu. Kvůli obtížné dostupnosti ve strmých údolích si řada míst zachovala přirozený charakter. V místech, kde je zásah člověka s ohledem na biodiverzitu přínosem, budeme přírodě pomáhat opatřeními, jako je například prosvětlování porostů. Na Křivoklátsku jsou mimořádné především lesy. Počítá se s tím, že v místech, kde je to potřeba, se o ně bude pečovat tak, aby se obnovila jejich přirozená prostorová i druhová struktura. Když si uvědomíme, že jsme poměrně hustě osídlená země a uvážíme území, kde je ještě možné vyhlásit národní park, zjistíme, že tato místa by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Křivoklátsko vás dostane hlavně tím, že je to kus krásné přírody přímo v srdci republiky, to je evropský unikát.

Znamená to tedy, že dosavadní ochrana ve formě CHKO začíná být nedostačující?
Na Křivoklátsku se vžila jedna zásadní mylná představa, a to, že pokud ochrana přírody formou chráněné krajinné oblasti doposud stačila, tak bude stačit i nadále. V chráněné krajinné oblasti se hospodaří s respektem k doposud dochované přírodě. Na takovém území hospodaří na státních pozemcích státní podniky, které tu podnikají, kdežto v národních parcích státní pozemky spravují přímo orgány ochrany přírody. V národním parku jde pak především o obnovu přírody formou podpory přírodních procesů a její ochranu. Dále se určitě shodneme na tom, že projevy klimatické změny dnes pociťujeme všichni – ať už jde o výkyvy teplot, sucho, povodně. Změnami netrpí jen lidé, ale také příroda, pouze v trochu nenápadnějším a pomalejším tempu. Negativní zásahy se nabalují dlouhá léta. A když se pak projeví způsobem, že začnou vadit i nám, je často dost pozdě. Chci říct, že již teď probíhající klimatická změna, těžební zásahy i přemnožená spárkatá zvěř do budoucna citelně oslabují schopnost tohoto území se obnovovat.

Tady cítím rozporuplnost. Pokud tedy budou vybrané lokality na Křivoklátsku ponechané bez zásahu člověka, stav přemnožené zvěře se přeci nezlepší, nebo ano? Zkuste prosím vysvětlit.
Máte pravdu, ale ten rozpor je zdánlivý. Zákon o ochraně přírody a krajiny pamatuje na případy kdy, pokud je to nezbytné, lze zasahovat i v „bezzásahu“, tedy i v místech, která vykazují známky pralesa. Pod tímto si lze představit třeba části lokalit stávajících národních přírodních rezervací Křivoklátska. Mezi ty důvody například patří zasahování proti invazním nepůvodním druhům, proti požárům nebo právě k regulaci přemnožené spárkaté zvěře.

Velkým sporným bodem jednání bylo, že starostové chtěli zahájení procesu posunout z června na únor, kdy bude dostatek času od voleb. Nakonec padlo září. Co přesně se Vám na tom únorovém termínu nezamlouvá?
Celý vlastní proces vyhlašování je poměrně náročný na čas. Starostové především vytýkali letní měsíce, kdy jsou lidé na dovolené a nemají prostor se přípravě svých vyjádření věnovat, odložila jsem tedy termín na září. Sama jsem zvažovala, aby ten náš termín zahájení procesu vyhlašování pokryl jak působení zastupitelstev stávajících, tak i těch budoucích. Také předpokládám i tu variantu, že se ze stávajících zastupitelů, kteří kandidují znovu, mnohdy stanou budoucí zastupitelé.

Nemyslíte, že zářijový termín je stále nevyhovující, když usoudíme, že od konce voleb poběží 30denní lhůta k možnému podání stížnosti na neplatnost hlasování? Do té doby mají zvolení zastupitelé stále svázané ruce a vlastně takto ztratí měsíc.
Těch zákonem daných 90 dnů na připomínkování záměru od zářijového startu celého procesu by mělo překlenout volební změny na úřadech. A i když budou mít nová zastupitelstva jistě spoustu jiných důležitých témat, tak věřím, že s ohledem na trvající zájem obcí o tuto problematiku budou schopni vydat svoje stanoviska. Vážně se nedomnívám, že v nových zastupitelstvech budou takoví lidé, kteří by do tohoto problému neměli žádný vhled. To téma natolik místně rezonuje, že každý, kdo je nebo chce být politicky aktivní, se o něj velmi zajímá. Mimochodem, jak určit, který termín je nejsprávnější? Každý má svá pro a proti. Třeba pro nás byl nejlepší možný ten červnový.

Omlouvám se, ale jsem přesvědčen, že to není o tom, kdy se termín hodí vám jako ministerstvu, ale o obcích a lidech, kteří na území Křivoklátska jsou a žijí. Nebylo by přeci jenom rozumné se se starosty domluvit na ten avizovaný únor, než to tímto způsobem, odpusťte mi ten výraz, tlačit?
Vámi zmíněný únorový termín příštího roku rozhodně nevnímám jako společné stanovisko starostů. K odkladu již došlo, to doufám, že veřejnost vnímá jako signál. Zvláště, pokud připomeneme, že naše kroky jsou uvážlivé, snahu vyhlásit Národní park Křivoklátsko jsme oznámili již letos v únoru.

Při jednání v Nižboru zazněl od Vás argument, že se po vyhlášení nic moc nezmění. Některé změny přeci jen nastanou – jaké prosím?
Bavíme-li se o změnách pro obyvatele zdejších obcí nebo pro turisty, pak mě opravdu nic zásadního nenapadá. Snad kromě pohybu cyklistů jen po značených stezkách – těch stávajících a těch, co nově správa parku vyznačí. Obce budou mít slovo při rozhodování o národním parku, což v CHKO nemají. Příroda, na kterou jsou zdejší lidé právem hrdi, bude celostátně doceněna a stát zvýší její ochranu před choutkami developerů.

Starostové si stále stěžují na málo informací. Poskytujete jim dostatek materiálů?
V tom nejsou ta vyjádření fér. Spolu se Středočeským krajem, Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme se aktivně účastnili všech debat se zastupiteli a občany. Na setkání jsme vozili všechny informace, které jsme měli k dispozici, odpovídali na každý dotaz. Osobně jsem byla na dvou takových setkáních a jsem moc ráda, že v mém pracovním životě počítaném na minuty, se ten čas našel. Zvláště poslední debata v Nižboru byla velmi cenná. Naše stránky, do nichž průběžně doplňujeme aktuální informace a dokumenty, včetně třeba zoomovací mapy, jsme dávno spustili na našem webu. V tuto chvíli vše, co máme k záměru, už je venku.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Pokud bychom to mohli nějak uzavřít, co si tedy od kroku ministerstvo slibuje a proč?
Po dvaceti letech debat a zkoumání můžeme říct, že zdejší lesy svou druhovou pestrostí a vlivem na ekosystém potřebují jiný přístup, než je současný způsob hospodaření. Je nezbytné umožnit vývoj lesa, ve kterém budou v jednom porostu zastoupeny stromy mladé, starší i staré. O část porostů by se mělo pečovat tak, aby byl zachován typ světlého listnatého lesa. Pro přirozený růst je důležité omezit působení přemnožené spárkaté zvěře, která poškozuje dřeviny a znemožňuje přirozený vývoj porostů. Vyhlášením národního parku reagujeme na letité volání vědců o přísnější ochranu zdejší krajiny plné roklí, skal s trávníky, ale zejména unikátních a pestrých lesů. Ministerstvo má k dispozici dostatek vědeckých podkladů, které shodně říkají, že v péči o křivoklátské lesy je nejvyšší čas udělat krok dál.

Kde jinde se veřejně dají dohledat další informace o záměru:
- Web občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko
https://www.otevrenekrivoklatsko.cz/
- Web informačního střediska CHKO Křivoklátsko - Křivoklát
https://www.is-krivoklat.cz/aktuality/np-krivoklatsko/
- Stránky Agentury ochrany přírody a kraji
https://www.nature.cz/web/cz/np-krivoklatsko
- Web Středočeského kraje
https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad/home/-/blogs/zastupitele-podporuji-zamer-vyhlasit-narodni-park-krivoklatsko
- Ministerstvo životního prostředí
https://www.mzp.cz/cz/news_20220404-jak-vytvoreni-narodniho-parku-Krivoklatsko-ovlivni-mistni-a-navstevniky
https://www.mzp.cz/cz/vyhlasovani_np_krivoklatsko