K výstavě "Santini objektivem Vladimíra Uhra" se váže bohatý doprovodný program, tvořený cyklem přednášek o díle a době Santiniho, close Pozvánka na výstavu Santini objektivem Vladimíra Uhra v Galerii Středočeského kraje (GASK). info Zdroj: se souhlasem GASK zoom_in Kliknutím zvětšit barokním koncertem souboru Chorus Carolinus Kladno a fotografickým workshopem Architektura v hledáčku Ondřeje Soukupa. Výstava i doprovodný program jsou součástí celoročního projektu Santini Immortalis, připomínajícího letošní významné výročí tohoto barokního génia. Vernisáž výstavy se zároveň koná v rámci celorepublikových Dnů architektury a v GASK, v bývalé jezuitské koleji v Kutné Hoře, si ji můžete prohlédnout od 1. října 2023 do 14. ledna 2024. Kurátorkou výstavy je Vanda Skálová. 

Z letošní Muzejní noci v GASK

| Video: Youtube

Komorní přehlídka "Santini objektivem Vladimíra Uhra" představí výběr ze souboru fotografií z počátku osmdesátých let, kdy se na fotografa obrátil přední historik barokní architektury Mojmír Horyna, když začal připravovat svou obsáhlou monografii o díle architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Fotografie vznikaly jako výsledek přátelského dialogu – sledovaly vztah hmoty, struktury a tvaru, rytmu a světelných kvalit architektury. Vladimír Uher byl pozorný k detailům, zachycoval světlo modelující hmotu, ale i širší vztahy stavby a okolí v kontextu barokní krajiny. Jeho fotografie vidí a dodnes nás učí vidět.

Doprovodný program k výstavě

Na vernisáž výstavy bude 30. září navazovat od 17 hodin přednáška Santini – Atmosféra doby. O historické a společenské atmosféře přelomu 17. a 18. století bude vyprávět přední český historik, znalec barokní epochy profesor Vít Vlnas. Jeho přednáška bude zároveň úvodem k letošnímu cyklu setkávání nad životem a dílem Jana Blažeje Santiniho v rámci programů Santini Immortalis a Tvář baroka. Cyklus přednášek doplní 4. listopadu přednáška s historičkou umění doktorkou Petrou Oulíkovou a 2. prosince rozprava s docentem Richardem Bieglem.

Součástí doprovodného programu bude i koncert souboru Chorus Carolinus Kladno, který 8. října od 16 hodin v refektáři bývalé jezuitské koleje představí skladby Františka Mensiho (1753–1829) a Jana Karla Loose (1722–1772). Koncertu v historickém prostoru refektáře bude předcházet přednáška vedoucího souboru a neúnavného popularizátora barokní hudby Karla Procházky na téma historie duchovní hudby v českých zemích v 18. století.

Z vystoupení souboru Chorus Carolinus Kladno

| Video: Youtube

Doprovodný program také doplní 4. listopadu fotografický workshop Ondřeje Soukupa "Architektura v hledáčku" se zaměřením na problematiku moderní fotografie architektury a s inspirací nejen v dílech fotografů Vladimíra Uhra a Josefa Sudka, ale i v moderním pojetí současných umělců. Workshop se koná na dvou místech – v barokní budově bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře (GASK) a v Katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci. Výstupem z celodenního setkání bude výstava fotografií, která bude zahájena 9. prosince ve 14 hodin v GASK a v 17 hodin v katedrále. Obě výstavy potrvají do 14. ledna.

close Vladimír Uher - Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. info Zdroj: Vladimír Uher, se souhlasem GASK zoom_in Vladimír Uher - Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Vladimír Uher (*1925 - + 2016) začínal jako fotograf v pražském Fotozávodu. Nepříliš zajímavou práci i neutěšenou atmosféru padesátých let si kompenzoval fotografickými privatissimy – se zaujetím a okouzlením pozoroval přírodu, její opakující se děje, dokonalé tvary květů a plodů, strukturu materiálů, tvary a světla na nich a v nich. Právě tyto fotografie zaujaly v polovině padesátých let vynikajícího historika umění a architektury Dobroslava Líbala a ten Vladimíru Uhrovi nabídl práci fotografa v tehdy nově založeném Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Líbal oceňoval pokoru, s níž Vladimír Uher přistupoval k stavbám, které fotografoval. Řekl o něm, že: „Má kdesi v oku, mozku či srdci expozimetr na vcítění jak do slohového, tak do individuálního estetického řádu stavby“.