V úvodu svého projevu umělec poděkoval kastelánce Magdě Timplové za opakovanou možnost vystavovat svá díla v týneckém hradu a přiblížil přítomným, jak vznikají jeho práce. Objasnil také původ názvu expozice. „My jsme výstavu nazvali Světlo, protože bílou barvou začínám, ale i končím. Je nejkrásnější a dává obrázkům světlo,“ uvedl Pachman a přidal i něco o své lásce k hudbě. „Jako výtvarník vždy oceňuji, když mohu vystupovat v krásném estetickém prostoru. Beru jako požehnání to, že zhruba 80 procent mých vystoupení je v kostele, nebo v nějakých historických prostorách. Ale asi to nejkrásnější místo, kde jsem měl možnost zpívat neskutečných 22 let, je Křižíková fontána na pražském výstavišti. Byl jsem tam účasten programování vodotrysků a barev a mám na toto prostředí úžasné vzpomínky, “ dodal.
Jako první ze série písní zazpíval tu, kterou začíná každou vernisáž a jež ho provází už 25 let. Píseň o starém Egyptě spojenou s jeho výtvarným a hudebním chápáním světa, jak se vyjádřil samotný umělec. Pak následovalo občerstvení a sdílení postřehů u jeho obrazů. Návštěvníci měli možnost si i zakoupit jeho CD nebo dokonce LP desku.
