Konopiště, Český Šternberk, maximálně ještě Jemniště. To jsou destinace Benešovska, kam míří drtivá většina zahraničních turistů. Na ostatní krásy našeho kraje jim pak už nezbývá čas. Do Čech totiž jezdí převážně na kratší dobu a přitom dávají přednost prohlídkám notoricky známých českých perel.
Petr Zapletal z občanského sdružení Podblanickem dosvědčuje, že co se týče místních památek, je návštěva zahraničních turistů málo významná. Třeba ve Vlašimi si kdysi vedli statistiky, ale zahraniční návštěvníci byli zcela marginální cílovou skupinou, která tam jezdí. „Region Blanických rytířů je určen převážně pro domácí turistiku,“ myslí si Petr Zapletal.
Přesto mikroregiony na Benešovsku na cizince nezapomínají. K dispozici jsou letáky, ale i informace na webu. Například obecně prospěšná společnost Posázaví nabízí na svých stránkách sedm jazykových mutací.
„Snažíme se, aby dostali materiály ve svém jazyce. Důležitá je pro nás i Praha, když už tam turisté a ubytují se, je dobré je sem stáhnout aspoň na jeden den,“ uvedla Bohuslava Zemanová, ředitelka Posázaví s tím, že zdejší region je ideální pro rodiny s dětmi. Pro ně je připraveno různé vyžití, například sjíždění řeky, jízda na koních či vycházky po naučných stezkách.
Horší je to ale s ubytováním. „K dispozici je, ale musí se hledat. Když by se chtěli ubytovat třeba v nějaké vesnici, je problém. Pak je lepší zajet do Benešova nebo Vlašimi. Velký problém je kolem řeky Sázavy. Kempy a tábořiště na jejích březích jsou pro vodáky nedostačující,“ sdělila Zemanová.
Sehnat ubytování dá fušku také na Podblanicku. Začíná ho být nedostatek. Poptávka roste poměrně výrazně. Sehnat venkovské ubytování, penziony, ubytování v soukromí je už obtížné. Podle Zapletala je to limitující faktor. „Návštěvnost nám totiž velmi slušně narostla, o nějakých třicet procent za poslední dva roky, díky kampani, ale bohužel ta struktura není taková, jaký je zájem turistů. To se s námi potáhne asi ještě hodně dlouho, než nějaké projekty vzniknou. Zatím se toho ani moc neplánuje,“ vysvětlil.
K rozvoji turismu, i když ne prvoplánovitě zahraničního, má přispět i nový projekt Vlídná nádraží Posázaví. Cílem projektu je zvelebení nádraží a vlakových zastávek na trati Posázavského Pacifiku.
Splnění cíle předpokládá propojení místních obyvatel, dospělých i dětí, zejména zástupců obcí, místních občanských sdružení a dalších aktivních společenství v daném území, s vlastníkem železnice a budov.
Očekávaným výstupem bude zvelebení území, zvýšení zájmu o cestování po železnici, vyjasnění odpovědnosti, plné využití budov železničních stanic a nádraží a posílení vztahu všech zúčastněných k řešenému místu i k okolní krajině.

Reklamu potřebuje i Konopiště

Nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku je bezesporu zámek Konopiště. Právě sem míří návštěvníci z celého světa. Chod památky má pod patronátem zdejší kastelánka Marie Krejčová.


Kolik cizinců Konopištěm za rok provedete?
Zámek navštíví zhruba 170 tisíc návštěvníků na 1., 2. a 3. okruhu ročně, ty doplňkové bez průvodce nezapočítáváme. Těžko ale říct, kolik z nich je ze zahraničí, protože my eviduje pouze ty, kteří si koupí prohlídku s cizojazyčných výkladem. Jestliže přijdou třeba Japonci a nechtějí angličtinu, protože mají svého tlumočníka, koupí si text v angličtině nebo jim pustíme magnetofon s nahrávkou, tak to pro nás jsou „čeští“ turisté. Jestliže vykazujeme zhruba třicet procent prodaných cizojazyčných vstupenek, tak těch turistů je samozřejmě více. Může to být až padesát procent.


Jaké jazyky vaši průvodci nejčastěji využijí?

Anglicky mluvících turistů je více, než těch německy mluvících. To se změnilo před zhruba patnácti až dvaceti lety, kdy jsme němčinu hodně potřebovali. Duben a srpen pravidelně patří Konopiště Italům. Ono se to trošičku mění. Ještě tak do těch povodní tu bylo hodně Japonců, ale po roce 2002 už jich je méně.


Potřebuje Konopiště vůbec nějakou reklamu?

Já si myslím, že v dnešní době potřebuje reklamu už i Karlštejn. Turisté si hodně vybírají. Takže i Konopiště potřebuje reklamu, hlavně na okrajové měsíce, kdy je menší návštěvnost.