Jak jste se dostal ke chvojenskému kostelu a jeho záchraně?

Vzniklo to v roce 1964, kdy na Chvojen přijel profesor Hejna, aby provedl svůj výzkum. Já jsem tehdy jako senzibil organizoval letní celoprázdninovou brigádu studentů nadšených do archeologie. Měli vypracovat zhruba 160 sond a já jim svou virgulí hledal, kde mají kopat. A tak jsem se dostal až k tomu, že mi profesor Hejna na smrtelné posteli předal všechno, co zjistil jeho výzkum.

Chvojenská historie, jak se dá vyčíst ve zdrojích jako je web kostela nebo wikipedie, sahá až ke Keltům. V jaké části kostela bych mohl najít určité pozůstatky z této doby?

To bychom museli připomenout ještě jednu věc. Po osídlení Keltů, které skončilo zhruba 100 let po Kristu, následovaly ještě další hradiště na tom samém místě. Dříve se to zde jmenovalo Velké Chvojno a nacházel se tu prales z dubů.

Keltové část lesa vykáceli, aby zde mohli postavit obydlí, chovat zvířata a věnovat se hospodaření. Vyhledávali místa, kde byly duby na kopci, aby se mohli chránit před nepřáteli. Co se týče Keltů, tak ti byli velice vyspělí a potrpěli si na zdobení. Našli jsme náušnici ze zlaceného bronzu, což je pro Kelty typické, a také jsme našli z tohoto materiálu vyrobenou podkovu.

Ještě bych dodal k samotnému výzkumu. Profesor Hejna neměl přízeň u totalitního komunistického režimu. Nemohl vydávat moc článků a ty, které vydal, byly velice nevhodně upravené, protože se nelíbilo režimu, že někdo bádal po této historii. Výzkum nebyl zveřejňován.

Co se týče výzkumu profesora Hejny, co bylo největším překvapením pro tým?

Největším pokrokem a překvapením pro nás byl nález zmíněných dvou kovových předmětů. To nás ujistilo o přítomnosti Keltů, což byla hlavní specializace profesora Hejny. Co se našlo v roce 1968, bylo pro nás velkým úspěchem.

Kdy a jak došlo ke vzniku spolku přátel Chvojna?

Přátelé Chvojna existují asi 14 let, ale už před tím jsme jako řád sv. Václava a zemská stavovská rodová unie, která je oprávněná vydávat erby i nešlechtickým rodům, tak jsme se o Chvojno starali. Před 14 lety jsme to zastřešili spolkem přátel Chvojna, protože tak jsme mohli si založit účet, z kterého peníze šly pouze na Chvojen.

Co se změnilo od doby, kdy jste začal pracovat na záchraně Chvojna až do teď?

Nám šlo hlavně, aby se zkulturnilo okolí, protože to bylo zarostlé kopřivami a jiným plevely, zapadané dřevinami, ze kterých rostly nové stromky. Tímto způsobem byl odkrytý vnitřní val hradiště, který jsme chtěli osázet duby, ale to nám památkáři nepovolili. Proto jsme na počest Keltů vysázeli 52 dubů v okolí.

Na Chvojně se natáčely filmy jako Tři mušketýři, Doktoři z Počátků a jiné. Jak důležité to bylo pro vás a jiné ze spolku přátel Chvojna? Přineslo to něco pro samotný kostel?

Žádnou větší změnu to nepřineslo, ale tím, že jsme s Angličany natočili Tři mušketýry, jsme získali peníze na opravu venkovní fasády kostela, což bylo pro Chvojen velmi důležité.

O Vánocích a při jiných příležitostech pořádá spolek přátel Chvojna různé akce. Jakého jsou druhu, kolik lidí a jakého věku přichází?

Děláme tzv. staročeské Vánoce, což znamená, že každý od nás dostane part 20 koled, které jsou staré a každý rok stejné. Co se týče návštěvnosti, tak jsme začínali asi před 16 lety s deseti věřícími. Nyní přichází z celého Středočeského kraje i vzdálenějších míst asi 300 lidí, které nacpeme do kostela, až ani dudák nemůže pořádně mačkat měchy. Dáváme i reproduktor ven, aby mohli zpívat i ti, co se do kostela nevešli.

Jak je vidět, tak počet lidí kteří o Chvojnu ví, stále stoupá. Mohou se do kostela dostat lidé i v jinou dobu, kdy právě není žádná akce a dozvědět se historická fakta např. v rámci nějaké komentované prohlídky?

Ano děláme. Po telefonické domluvě se lze ve skupině ne méně než 10 lidí do kostela podívat v rámci komentované prohlídky, při které pouštím i do věže.

Co by, jste vzkázal čtenářům Benešovského deníku?

Přijďte, abyste se dověděli vše o Chvojně. Nikdo kromě mne nezná jediný dokončený výzkum o Chvojně celý.

Jevgenij Pavlov