Byli dva, jmenovali se Charley a Fred Gondorffovi a byli zatraceně dobří podvodníci. Stejně jako Johnny a Henry, parťáci ve slavném filmu Georga Roye Hilla z roku 1973, který je inspirován právě jejich příběhem. Ostatně odkazuje k nim i scénář Davida S. Warda, v němž má postava Henryho rovněž příjmení Gondorff.

À propos scénář. Původně se válel v hromadě dalších autorských textů v kanclu Roba Cohena (budoucího režiséra akčních a hororových snímků), který z počátku 70. let pracoval jako předčítač scénářů u producenta a vlivného manažera Mika Medavoye. Příběh mu přišel čtivý, a tak do hodnocení napsal, že jde o velký americký scénář, který bude jednou obsazen hvězdami, natočí ho významný režisér a získá mnoho cen.

Dobrá, odtušil Medavoy s tím, že zkusí na jeho doporučení scénář prodat. Připojil k tomu ovšem jízlivou poznámku – pokud neuspěje, Rob Cohen poletí na hodinu. Štěstěna ale stála na Cohenově straně. Wardův scénář koupila ještě ten den společnost Universal a začal se psát příběh jednoho z nejslavnějších filmů. Došlo nejen na známé herce a renomovaného režiséra, ale film posbíral i ony předpovězené ceny – sedm Oscarů.

Hudební evergreen

Herce americká filmová akademie sice (bůhví proč) pominula, ocenění nicméně dostala adaptovaná hudba, kterou Marvin Hamlisch upravil podle skladeb Scotta Joplina. Ústřední hudební motiv The Entertainer, který film chytlavě otvírá už při úvodních titulcích s výtvarnými výjevy z filmu, se stal evergreenem, jenž si fanoušci broukali ještě dlouhá léta.

| Video: Youtube

Tak trochu paradoxní je, že v době, v níž se příběh odehrává (30. léta), nebyl ragtime zdaleka tak populární. Ale tak to u filmu často chodí. Pro Cohena byl Podraz v každém případě šťastnou sázkou do loterie. Není divu, že si své osudové hodnocení Wardova scénáře zarámoval a nějaký čas viselo v jeho kanceláři. Než začal sám točit.

Newmanův vabank

Lehkost a humor, s jakými Hill vypráví příběh jedné bravurně naplánované msty, oslovil široké publikum včetně odborné veřejnosti. Hrdinou je podvodníček Johnny Hooker, jenž se rozhodne pomstít parťáka, kterého zabili pomocníci arogantního mafiána Doylea Lonnegana. Vypraví se za Henrym Gondorffem do Chicaga a společně vymyslí a připraví Doyleovi dokonalou past. Najmou kvůli tomu nevídanou „galerku“ z podsvětí a rozehrají hru, v jejíž síti mají skončit nejen Doyleovy peníze, ale i léta budovaná pověst…

Diváky retro styl i skvělé herecké výkony Roberta Redforda a Paula Newmana okouzlily. Je ovšem na místě připomenout, že postava Henryho Gondorffa měla původně ve scénáři jen malý rozsah. Teprve když oslovený Paul Newman na roli kývl a podepsal smlouvu, tvůrci jeho postavu rozšířili. Dnes se to zdá pochopitelné. Už méně se ale ví, že herec měl v té době za sebou pět filmových propadáků a Podraz byl pro něj tak trochu vabank. Naštěstí mu vyšel. Robert Shaw v roli Doylea si pro změnu před natáčením poranil nohu při házené, takže jeho kulhání před kamerou vskutku nebylo hrané.

Ondříčka komunisté nepustili

Zajímavým momentem je, že na filmu měl jako kameraman spolupracovat Miroslav Ondříček. Byl to jeden z jobů, které mu předjednal jeho český přítel a kolega z české nové vlny Miloš Forman (v roce 1971 s ním natočil svůj první americký film Taking off).

S Georgem R. Hillem se Ondříček potkal poprvé rok před Podrazem, natočili spolu adaptaci Vonnegutova románu Jatka č. 5. Hill byl s jeho kameramanským přístupem mimořádně spokojen, a tak mu nabídl i práci na Podrazu. Před natáčením se ale Ondříček na krátký čas vypravil za rodinou do Československa, což neměl dělat. Soudruzi mu to jaksepatří vytmavili. Nedovolili mu vycestovat zpět do Spojených států, a tak je dnes pod kamerou oscarového filmu podepsán Robert Surtees (Ben Hur).

„Hill byl můj velký kamarád,“ řekl po letech Miroslav Ondříček v rozhovoru pro Lidové noviny. „Chtěl mě na všechny svoje filmy, ale nevyšlo to. Podraz jsem točit nemohl. Soudruzi mě nepustili. Takoví blbci u nás tehdy rozhodovali.“