Lidstvo bude díky fotografiím z teleskopu Jamese Webba jen krůček od zcela nového pohledu na vesmír. Jeden ze snímků by měl být podle ředitele NASA Billa Nelsona nejhlubším obrazem vesmíru, jaký kdy byl pořízen. Další budou podle portálu CBS News zachycovat světlo z první generace hvězd a galaxií nebo mapovat detaily hvězdného vývoje od zrodu hvězdy až po její zánik. „Je to dál, než se kdy lidstvo podívalo. My teprve začínáme chápat, co všechno Webb dokáže,“ řekl šéf NASA Nelson.
Lepší, než Hubbleův dalekohled
Nejznámější přístroj v historii astronomie je beze sporu Hubbleův vesmírný dalekohled. Pomohl vědcům určit stáří vesmíru, potvrdit přítomnost supermasivních černých děr a poskytnout snímky všech planet ve Sluneční soustavě.
Webbův teleskop však slibuje dosavadní poznání posunout na ještě vyšší úroveň, a to díky 21,3 metru širokému primárnímu segmentovému zrcadlu, které je schopné detekovat slabé infračervené světlo z doby, kdy začaly „svítit“ hvězdy po Velkém třesku.
Vědci tak mohou vidět, jak hvězdy vypadaly ve svých počátcích. Poskytne jim to nový pohled na roli temné hmoty a temné energie v kosmickém vývoji. Teleskop disponuje také pokročilým slunečním štítem a celý se dá složit jako origami, píše portál Inverse.
Vesmírný teleskop se nachází na oběžné dráze Země už od Štědrého dne, kdy byl vypuštěn. Za půl roku jeho působení dolaďovali inženýři a vědci všechny náležitosti, včetně zaměření dalekohledu a optimalizaci výkonu čtyř vědeckých přístrojů. První zveřejněné snímky pak mají dokázat, že je Webb opravdu schopen velkolepých výsledků.
Je na exoplanetách život?
Na fotografiích by se mělo podle dosud zveřejněných informací objevit pět vesmírných úkazů, mezi kterými jsou dvě mlhoviny a Stephanův kvintet, skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase. „Uvidíme také příklad toho, jak se galaxie vzájemně ovlivňují a rostou, a jak tyto kataklyzmatické srážky mezi galaxiemi pohánějí proces vzniku hvězd,“ řekl vědec Klaus Pontoppidan.
V neposlední řadě předvede vědecký tým Webbova teleskopu snímek exoplanety a první chemické otisky z její atmosféry. Díky tomu odhalí složení atmosféry, které by mohlo zahrnovat plynný kyslík, dusík a oxid uhličitý. Stejné pozorování by pak mohlo odkrýt chemikálie svědčící o biologických procesech, které spojujeme se životem. Vědci by tak měli více informací o tom, do jaké míry jsou exoplanety obyvatelné.
Velká očekávání
Předchůdce Webbova teleskopu, Hubbleův dalekohled, dokázal pořizovat snímky, jako žádný před ním. Příkladem může být fotografie zachycující Hubbleovo ultrahluboké pole, na kterém je vidět deset tisíc galaxií různého stáří a barev. Sto nejstarších bylo datováno do doby osmiset milionů let po Velkém třesku. Dalším objevem bylo slabé světlo galaxií, které zářilo pět set milionů let po Velkém třesku.
Ovšem odhalení detailnějšího fungování vesmíru, kupříkladu jak funguje vývoj supermasivních černých děr, je už na Hubbleově pokračovateli. Skvělá zpráva je, že už testovací snímek z jednoho ze senzorů Webbova teleskopu odhalil tisíce galaxií. „To, co jsem viděla, mě dojalo jako vědce, inženýra i člověka,“ okomentovala převratný pohled zástupkyně ředitele NASA Pam Melroyová.
