Třebaže působí jako nenasytný predátor, ve skutečnosti je krajta barmská (Python molorus bivittatus) ve svém původním ekosystému v jihovýchodní Asii v současnosti zranitelná. Zejména proto, že její přirozené prostředí se v důsledku lidské činnosti vytrácí. Na druhou stranu, její umělé vysazení na Floridě přináší ekologickou katastrofu tamějším původním druhům, jež krajta nemilosrdně decimuje.

„Ekosystém Everglades se na základě jednoho jediného druhu, krajty barmské, mění v reálném čase,“ říká Ian Bartoszek, environmentální vědec z Ústavu pro zachování jihozápadní Floridy.

V nové studii, publikované v magazínu Integrative Organismal Biology, se Bartoszek spolu s dalšími třemi vědci blíže podíval na biologii tohoto mohutného hada, konkrétně na jeho schopnost sežrat prakticky jakékoli tvory, s nimiž se setká. Informuje o tom Science Alert.

Tajemství super pružné kůže

Studie zjistila, že se u krajty barmské kvůli možnosti maximálně otevřít tlamu vyvinul jeden speciální rys: zvlášť pružná kůže pod spodní čelistí, která jí umožňuje pohltit zvíře ještě větší, než jaké by jí dovolily chytit pouhé vysoce pohyblivé čelisti. 

Protože hadi mají tendenci polykat kořist v celku bez rozžvýkání, je to právě jejich schopnost maximálně otevřít tlamu, co určuje, jakou stravu mohou pozřít.

Na rozdíl od lidí nemají hadi spodní čelist srostlou svalstvem s dalšími částmi hlavy, ale pouze volně připojenou pružným vazem, což jim umožňuje širší otevření tlamy.  Ale zatímco tento znak je vlastní všem hadům, super pružná kůže je výjimečný rys právě krajt barmských, vysvětluje spoluautor studie Bruce Jayne ze Cincinnatské univerzity.

„Natahovací kůže mezi levou a pravou dolní čelistí je u krajt radikálně odlišná. Jen něco málo přes 40 procent jejich celkové plochy mezer v průměru pochází z pružné kůže,“ říká Jayne.

Aby vědci získali srovnání mezi schopností hadů roztáhnout tlamu a celkovou velikostí jejich těla, zkoumali tuto schopnost také u chycených divokých i v zajetí odchovaných užovkovitých stromových hadů (bojg hnědých), které porovnávali s krajtami barmskými.

Bojgy hnědé jsou mírně jedovatí menší hadi lovící ptáky a další drobnou kořist v korunách stromů. Měřením hadů a jejich potenciální kořisti vědci odhadovali maximální možnou velikost zvířat, kterou by tito hadi mohli pozřít.

| Video: Youtube

Vrcholový predátor

Ukázalo se, že větší tělo poskytuje hadům jednak větší nabídku kořisti, jednak je posouvá v potravinovém řetězci blíže k pozici vrcholového predátora, na nějž jiní dravci nestačí. "Jakmile krajty barmské dosáhnou rozumné velikosti, mohou je pozřít prakticky jen aligátoři, a naopak krajty jsou schopné sežrat aligátora," říká Jayne.

Už dřívější výzkumy ukázaly také to, že krajty svou kořist nezabíjejí svým stiskem tak, že by ji udusily, ale že jí tím přeruší krevní průtok. Nová studie, zaměřená na jejich schopnost požívat několikanásobně větší kořist, by pak měla napomoci tomu odhadnout důsledky, jaké má rozmnožení krajty barmské pro mokřadní ekosystémy.

"Nepomůže nám to invazi krajty barmské zvládnout, ale pomůže nám to porozumět tomu, jaký může mít dopad. Víme-li, jak jsou tito velcí a jak dlouho jim trvá, než dorostou do této velikosti, můžeme stanovit hrubý horní limit na to, jaké zdroje by mohly podle očekávání využívat."