Čmeláci disponují kolektivní inteligencí, a tak dokážou naučit ostatní jedince řešit hlavolamy. Vědci se přitom dosud domnívali, že schopnost sociálního učení mají pouze lidé. Nedávné pokusy však odhalily, že i létající hmyz umí najít řešení, a své znalosti předává ostatním.

Tým výzkumníků z Univerzity královny Marie v Londýně před kolonii čmeláků zemních postavil dvoustupňový hlavolam, v jehož cíli jako motivaci umístil plastové víčko s kapkou cukru. Aby se k němu hmyz dostal, musel nejprve odsunout dvě překážky.

Čmeláci se umí vzájemně učit řešení hlavolamů:

| Video: Youtube

Po 24 dnech čmeláci nezjistili, jak se k cukru dostat. Poté jim však vědci ukázali, co musí udělat. K jejich překvapení nejprve jeden ze čmeláků zopakoval potřebné kroky. Následně pak informaci předal ostatním členům kolonie.

Odborníci byli ze zjištění nadšení. „Na základní úrovni se čmeláci připojují k šimpanzům a vážně zpochybňují domnělou lidskou výjimečnost v kolektivním učení,“ uvedl ekolog Alex Thornton ve studii zveřejněné v odborném časopise Nature.

Věděli jste, že čmeláci bojují proti sršním unikátním způsobem:

Experti ale upozornili, že podobné chování zatím nezpozorovali ve volné přírodě. Přesto se domnívají, že pokud se i ve venkovních koloniích vyskytují hmyzí inovátoři, kteří objevují nové způsoby řešení problémů, mohou předávat znalosti ostatním, čímž vytvoří novou kulturu existující po generace.

Tradice v úlech

Přesvědčení o jedinečnosti lidí v udržování kulturního dědictví boří i další hmyz. Brazilský druh včel bez žihadel Scaptotrigona depilis totiž napříč generacemi předává tradice ve stavění úlů. Přitom starší jedinci ani nemusí učit mladší.

Evoluční biologové z belgické Univerzity v Lovani si všimli, že dělnice v jednom úlu staví každoročně plástve do vodorovných vrstev, zatímco v jiné kolonii byla spirálovitá struktura. Vypozorovali, že budování obou stylů zabralo včelám stejnou dobu i námahu. Chtěli tedy zjistit, proč se liší.

Druh brazilských včel zachovává architektonické tradice:

Aby experti vyloučili genetické odůvodnění, vzájemně vyměnili kolonie v úlech. Včely pak překvapivě pokračovaly v strukturách, které již byly vybudované předchozími obyvateli. Tímto způsobem pokračovali i jejich potomci.

„Změna stylů je nejspíš způsob, jakým se včely vyrovnávají s drobnými konstrukčními nesrovnalostmi viditelnými u jiného společenstva,“ sdělil spoluautor studie zveřejněné v časopise Current Biology Tom Wenseleers.

Hypotézu výzkumníci podpořili tím, že do horizontálně uspořádaných pláství vryli náznak spirálovitosti. To následně včely přimělo změnit styl stavby.

Zvířata podobná lidem

Nová zjištění naznačují složitější chování zvířat, než si lidé dosud mysleli. Tím se mohlo vysvětlit například i stavění bobřích hrází nebo hnízd šimpanzů.

„I tyto typy staveb mohly vzniknout nepřímým přenosem tradice,“ uvedl pro The Economist behaviorální biolog Andrew Whiten z Andrewsovy univerzity ve Spojených státech amerických, který se na studiích nepodílel.

Zvířata nadále překvapují odborníky svou inteligencí a zvyky. Dříve vědci mysleli, že lidé jsou jedinými živočichy na Zemi, kteří mají kulturu a tradice. Jenže studie písní vrabců, vyvíjející se komunikace velryb, lovecké strategie kosatek, i schopnost používat nástroje u šimpanzů, delfínů, slonů, či krkavců naznačily, že sociálně přenášené zvyklosti a chování existují i ve zvířecí říši.

Výjimeční čmeláci

Ještě před více než deseti lety fyzikové nedokázali vysvětlit, jak je možné, že čmelák dokáže létat, přestože kvůli hmotnosti, výkonu a ploše křídel by to nemělo být možné. Koloval vtip, že létá jen díky své víře, že to umí, protože mu nikdo neřekl, že to je nemožné.

„Čmeláci pohybují křídly pod vysokým úhlem náběhu k proudícímu vzduchu, který tak víří kolem křídel. Tím vytváří mnohem větší vztlak,“ vysvětlila schopnost létání čmeláků Susan Gagliardiová z Kalifornské univerzity ve studii zveřejněné v časopise Science Advances. Dodala, že k udržení letu jim pomáhá i rychlý pohyb křídel.

Záhada letu čmeláka:

| Video: Youtube

Vědci také zjistili, že obří opylovači unesou až osmdesát procent své tělesné hmotnosti, což z nich dělá jedny z nejsilnějších zástupců hmyzu. Překvapením však bylo, že čmeláci při vyšší zátěži spotřebují méně energie. I tím se tak vymykají fyzikálním i logickým předpokladům.

Jejich tajným receptem je změna stylu létání. S nákladem přejdou do takzvaného úsporného režimu, při kterém prodlouží záběr křídel, ale nezvýší frekvenci, dokonce ji někdy i sníží. Odborníkům ale stále není jasné, jak pak zajišťují dostatečný vztlak.

V nedávné studii zveřejněné v časopise Biology Letters také tým z Guelphské university v Kanadě zjistil, že čmelák východní dokáže přežít až týden pod vodou. Nyní se chtějí dozvědět, zda jsou toho schopné i další druhy.

Čmeláci východní dokážou přežít pod vodou až týden:

| Video: Youtube

Čmeláci jsou zpravidla mírumilovní. Pokud se cítí ohroženi, nejprve protivníka varují zdvižením nohou. Když to nezabere, ukážou žihadlo. Bez varování útočí v případech, když je v ohrožení potomstvo. Svá žihadla umí použít opakovaně.

Biology v posledních letech znepokojuje, že vlivem globálního oteplování jsou ohrožené mnohé druhy včel i čmeláků.