Vesmírnou misi DART s odkloněním malého asteroidu pomocí zásahu sondy přednedávnem sledoval s napětím doslova celý svět – a nikoli jen ten vědecký. Je ale pravda, že ne ke každému se dostaly informace o tom, jak významný podíl na této akci měl český tým: astronomové působící na ondřejovské hvězdárně dodali výpočty umožňující koncem září přesně nasměrovat dopad sondy na měsíček Dimorphos – a nyní vyhodnocují pozorování vychýlení jeho dráhy, aby pomohli zpřesnit teoretické modely možné ochrany Země pomocí takovéto „kosmické střely“ odklánějící nebezpečný asteroid, který by někdy v budoucnu mohl ohrožovat naši Zemi.

Jak se černá díra krmí hmotou?

Česká astronomie nyní získává další úspěch v rámci spolupráce s NASA. Tato agentura oznámila, že nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě s využitím polarizovaných rentgenových paprsků odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1. Popsat jejich tvar a orientaci pomohli i čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Tým, který vede Michal Dovčiak a jehož součástí jsou i Jiří Svoboda, Jakub Podgorný Vladimír Karas, přispěl k objevu nejen vytvářením unikátních modelů pro rentgenová polarimetrická data, analýzou toho, co bylo naměřeno, a simulací pozorování pro odhad délky expozičního času při jeho přípravě, ale také plánováním pozorování s družicemi IXPE, NICER a NuSTAR.

Veřejná prezentace nástěnné malby u pomníku Ryszarda Siwiece.
Podívejte: Lidé uctili památku Siwiece, který se upálil na protest proti okupaci

Odhalení, publikované ve čtvrtek 3. listopadu v časopise Science, upřesňují, jak černá díra vtahuje hmotu. Ta se extrémně zahřívá a horký plyn vyzařuje rentgenové záření. Měření polarizace těchto rentgenových paprsků umožňuje upřesnit poznatky o tom, jak černé díry hmotu pohlcují. Tvar a polohu plazmatu kolem černé díry v Cygnus X-1 umožnilo určit zkombinování souběžných měření z trojice různých sond. Vědci zjistili, že plazma se rozpíná kolmo na oboustranný úzký plazmový výtrysk, takzvaný jet. Pomáhá to upřesnit, jak černé díry hmotu přitahují.

Pro laika zní slova o poznávání zakřivení prostoru a času skoro jak ze jak ze sci-fi. Interpretace poznatků o Cygnus X-1 je zase hotová detektivka. „Pozorování IXPE odhalují, že tok hmoty navíjející se na černou díru je viděn více z boku, než se dříve myslelo,“ upozornil Dovčiak. Co to může znamenat, vyjasňuje spoluautorka studie Alexandra Veledina z univerzity v Turku: „Mohla by to být známka nesouladu mezi orientací rotace černé díry a celého binárního systému. Této rozdílné orientace mohl systém nabýt, když hvězdný předchůdce nynější černé díry explodoval.“

Rostliny mohou vychovat své potomky

Tým Botanického ústavu Akademie věd ČR, který sídlí v Průhonicích, zase vedl mezinárodní studii přinášející zjištění, že stres si rostliny pamatují častěji, než se předpokládalo – a má výrazný vliv na jejich potomky. Konkrétní závěry, které lze využít například při šlechtění nových odolných plodin, lépe přizpůsobené dopadům změny klimatu, byly čerstvě publikovány v renomovaném botanickém časopise New Phytologist.

Slavnostní rozsvícení sváteční výzdoby ve vánočním parku Světla vyprávějí v areálu Žluté lázně.
Žluté lázně se proměnily ve světelný vánoční park. Svítí tu 400 tisíc žárovek

Pokusné rostliny huseníčku rolního výzkumný tým spolupracující s partnery v zahraničí vystavil 24 různým stresům a jejich kombinacím; nezůstal tedy jen u jejich trápení suchem, horkem či nedostatkem živin. Nechyběly třeba infekce bakteriálním patogenem nebo půda kontaminovaná těžkými kovy. Vědci navázali na dřívější poznatky, že potomci rostlin dokážou reagovat na podmínky, které sami nezažili, ale jejich rodiče ano. Tyto informace přitom potomci nezískávají geneticky, ale díky mezigenerační paměti.

Závěry shrnuje Vít Latzel z oddělení populační ekologie: různé stresové podmínky v rodičovské generaci mohou mít na reprodukční úspěch potomků jak vliv silně negativní, tak i velmi pozitivní. „Zažije-li například rodič stres chladem, jeho potomci mohou produkovat až o 40 procent více semen než potomci rodičů, kteří tento stres nezažili,“ upozornil. Neplatí však, že co kytku nezabije, to vegetaci posílí: „Pokud naopak rodiče zažijí stres chladem, ale jsou zároveň stíněni jinou rostlinou, jejich potomci produkují o 20 procent semen méně než potomci rodičů bez této zkušenosti.“ Zajímavé je třeba i zjištění, že sucho samotné zvyšuje produkci semen, ale v kombinaci se solí, která sama o sobě nemá vliv, se produkce semen dramaticky sníží.