„Vědci potvrdili, že vzduch kolem nás v sobě obsahuje miniaturní, okem neviditelné stopy zvířat, která se v místech zdržují. Tento objev znamená doslova revoluci ve způsobu, jakým mohou vědci monitorovat pohyb populací ohrožených druhů," konstatuje web Science Alert.

Vědci k podobnému zjištění navíc využili různé přístroje a ukázali tak, že existuje více cest, jak zvířecí "stopy" ze vzduchu získat. „Pomocí nich lze ve vzduchu v místech obývaných zvířaty vyfiltrovat takzvanou environmentální DNA (eDNA) vylučovanou živými tvory," nastiňuje web Science Alert.

Zjednodušeně řečeno, vědci zamíří do místa, kde žijí zvířata, a nasají do přístroje vzduch. Stroj následně tento vzduch vyfiltruje a poskytne vědcům přehled o tom, jaké konkrétní druhy se v oblasti nacházejí. Zjištění vědci publikovali v prestižním odborném časopisu Current Biology.

Hlavní využití má vědecký objev při záchraně ohrožených zvířecích druhů. Ty je totiž někdy velmi nákladné a složité sledovat v přírodě. „Díky získávání informací ze vzduchu by takové druhy mohli vědci monitorovat na dálku," upozorňuje web Science Alert.

Zázrak, v jaký nikdo nedoufal

Zjištění vědců je již potvrzené, nejde o žádné nepodložení tvrzení. Výzkum na toto téma totiž začaly nezávisle na sobě provádět hned dva vědecké týmy, které o práci toho druhého nevěděly. Oba týmy ovšem nakonec dosáhly stejných výsledků, které publikovaly v Current Biology. „Jeden z týmů začal pracovat v Dánsku, druhý vědecký tým byl složen z odborníků z Queen Mary University v Londýně. Obě skupiny se zaměřily při bádání na to, zda se dá eDNA ze vzduchu použít k detekci suchozemských druhů zvířat. Výzkum týmy prováděly v evropských zoologických zahradách, konkrétně v Hamerton Zoo Parku ve Velké Británii a v zoo v dánské Kodani," shrnuje tisková zpráva Queen Mary University.

Britský tým vedla profesorka Elizabeth Clareová, dánský profesorka Kristine Bohmannová. „Tým Bohmannové pro získání zvířecí eDNA použil tři různá zařízení - jeden obyčejný vysavač na vodní bázi a dvě dmychadla s připojenými filtry. Vzorky dánští vědci odebírali na třech místech v zoo - ve stáji, v pavilonu deštných pralesů a venku mezi výběhy zvířat. Vědci v týmu Clareové zase použili citlivé filtry připojené k vakuovým čerpadlům a vzduch nasávali jak uvnitř prostoru, kde zvířata spí, tak venku mezi výběhy," popisuje tisková zpráva vydaná Queen Mary University.

Oba týmy výsledky zaskočily, protože nikdo z vědců nečekal, že jim filtrování vzduchu přinese takové množství informací o zvířatech, která žijí v oblasti. „Při analýze vzorků jsme identifikovali DNA pětadvaceti různých druhů zvířat, jako jsou tygři či lemuři. Dokonce jsme zachytili i eDNA od zvířat, které se nacházely stovky metrů daleko od místa, kde jsme sbírali vzduch. A dokonce i od těch druhů, které byly v uzavřených budovách," okomentovala výsledky Clareová.

A byť vědci zkoumali vzduch v zoo, ve vzorcích identifikovali i eDNA zvířecích druhů, které v zoo nechovají, ale v dané oblasti musí žít. Vědci tak prokázali, že se v okolí zkoumaných zahrad nachází ježci či veverky. „Ze vzduchu dokonce zjistili, jaké zvířecí maso se v zoo používá ke krmení," upozorňuje tisková zpráva vydaná Queen Mary University.

Podobně ohromení byli i dánští vědci. „V pouhých 40 vzorcích vzduchu jsme odhalili 49 zvířecích druhů, zahrnující savce, ptáky, obojživelníky, plazy a ryby. Třeba když jsme odebírali vzduchu na jednom místě venku, vzorky nám jasně ukázaly, že v blízkosti místa žijí nestoři kea, pštrosi a nosorožci, tedy zvířata, která opravdu v této části zoo mají venkovní výběhy," shrnula profesorka Bohmannová.

Vědci jsou z výsledků výzkumu nadšení. „Je to šílené. Ze vzduchu doslova cucáme DNA," vyjádřila se Bohmannová.