„Vědci potvrdili, že vzduch kolem nás v sobě obsahuje miniaturní, okem neviditelné stopy zvířat, která se v místech zdržují. Tento objev znamená doslova revoluci ve způsobu, jakým mohou vědci monitorovat pohyb populací ohrožených druhů," konstatuje web Science Alert.

Vědci k podobnému zjištění navíc využili různé přístroje a ukázali tak, že existuje více cest, jak zvířecí "stopy" ze vzduchu získat. „Pomocí nich lze ve vzduchu v místech obývaných zvířaty vyfiltrovat takzvanou environmentální DNA (eDNA) vylučovanou živými tvory," nastiňuje web Science Alert.

Ve středověku koně představovali dopravní prostředek i zbraň, která mohla rozhodnout o vítězství v klíčové bitvě. Středověcí váleční oři ovšem podle vědců dosahovali rozměry současných poníků.
Historické filmy lžou. Koně ve středověku měřili tolik, co dnešní poníci

Zjednodušeně řečeno, vědci zamíří do místa, kde žijí zvířata, a nasají do přístroje vzduch. Stroj následně tento vzduch vyfiltruje a poskytne vědcům přehled o tom, jaké konkrétní druhy se v oblasti nacházejí. Zjištění vědci publikovali v prestižním odborném časopisu Current Biology.

Hlavní využití má vědecký objev při záchraně ohrožených zvířecích druhů. Ty je totiž někdy velmi nákladné a složité sledovat v přírodě. „Díky získávání informací ze vzduchu by takové druhy mohli vědci monitorovat na dálku," upozorňuje web Science Alert.

Zázrak, v jaký nikdo nedoufal

Zjištění vědců je již potvrzené, nejde o žádné nepodložení tvrzení. Výzkum na toto téma totiž začaly nezávisle na sobě provádět hned dva vědecké týmy, které o práci toho druhého nevěděly. Oba týmy ovšem nakonec dosáhly stejných výsledků, které publikovaly v Current Biology. „Jeden z týmů začal pracovat v Dánsku, druhý vědecký tým byl složen z odborníků z Queen Mary University v Londýně. Obě skupiny se zaměřily při bádání na to, zda se dá eDNA ze vzduchu použít k detekci suchozemských druhů zvířat. Výzkum týmy prováděly v evropských zoologických zahradách, konkrétně v Hamerton Zoo Parku ve Velké Británii a v zoo v dánské Kodani," shrnuje tisková zpráva Queen Mary University.

Britský tým vedla profesorka Elizabeth Clareová, dánský profesorka Kristine Bohmannová. „Tým Bohmannové pro získání zvířecí eDNA použil tři různá zařízení - jeden obyčejný vysavač na vodní bázi a dvě dmychadla s připojenými filtry. Vzorky dánští vědci odebírali na třech místech v zoo - ve stáji, v pavilonu deštných pralesů a venku mezi výběhy zvířat. Vědci v týmu Clareové zase použili citlivé filtry připojené k vakuovým čerpadlům a vzduch nasávali jak uvnitř prostoru, kde zvířata spí, tak venku mezi výběhy," popisuje tisková zpráva vydaná Queen Mary University.

Mravenec rodu Azteca
Lékaři bez diplomu. Bizarní chování mravenců v Panamě překvapilo vědce

Oba týmy výsledky zaskočily, protože nikdo z vědců nečekal, že jim filtrování vzduchu přinese takové množství informací o zvířatech, která žijí v oblasti. „Při analýze vzorků jsme identifikovali DNA pětadvaceti různých druhů zvířat, jako jsou tygři či lemuři. Dokonce jsme zachytili i eDNA od zvířat, které se nacházely stovky metrů daleko od místa, kde jsme sbírali vzduch. A dokonce i od těch druhů, které byly v uzavřených budovách," okomentovala výsledky Clareová.

A byť vědci zkoumali vzduch v zoo, ve vzorcích identifikovali i eDNA zvířecích druhů, které v zoo nechovají, ale v dané oblasti musí žít. Vědci tak prokázali, že se v okolí zkoumaných zahrad nachází ježci či veverky. „Ze vzduchu dokonce zjistili, jaké zvířecí maso se v zoo používá ke krmení," upozorňuje tisková zpráva vydaná Queen Mary University.

Podobně ohromení byli i dánští vědci. „V pouhých 40 vzorcích vzduchu jsme odhalili 49 zvířecích druhů, zahrnující savce, ptáky, obojživelníky, plazy a ryby. Třeba když jsme odebírali vzduchu na jednom místě venku, vzorky nám jasně ukázaly, že v blízkosti místa žijí nestoři kea, pštrosi a nosorožci, tedy zvířata, která opravdu v této části zoo mají venkovní výběhy," shrnula profesorka Bohmannová.

Vědci jsou z výsledků výzkumu nadšení. „Je to šílené. Ze vzduchu doslova cucáme DNA," vyjádřila se Bohmannová.