Schopnosti měnit tón hlasu se říká vokální plasticita. Člověk či zvíře, které tuto schopnost má, upravuje svůj hlas v odpovědi na změny v prostředí kolem něj tak, aby byl slyšet.

Podle autorů studie, kterou v pondělí publikovali v žurnálu Philosophical Transactions of The Royal Society B. je schopnost jasně a precizně komunikovat důležitá pro páření, prchání před predátory a pro sociální učení.

Indri je největším druhem lemura. Podle nejnovější studie je ale unikátní i tím, že dokáže zpívat a cítí rytmus.
Fascinující zpívající lemuři: Opice z Madagaskaru cítí i rytmus, zjistili vědci

Vědci měli hned několik důvodů, proč chtěli zkoumat vokální schopnosti tuleních mláďat. Vzácnou schopnost imitovat a učit se nové zvuky už dříve viděli mezi dospělými tuleni obecnými a u pár dalších savců. Velmi málo z nich má ovšem schopnost měnit polohu hlasu tak, aby zněl výš nebo níž, což je pro lidskou komunikaci zásadní.

Zdroj: Youtube

Výzkum vedl Andrea Ravignani z Max Planckova institutu pro psycholingvistiku. Zabývá se komparativní bioakustikou. „Tím, že se podíváme na další savce, kteří jsou schopni učit se zvuky, můžeme lépe porozumět tomu, jak my, lidé, získáváme řeč. Nakonec můžeme zjistit i to, proč jsme tak upovídaná zvířata,“ uvedl.

Podle autorů jsou ploutvonožci, jako jsou tuleni nebo mroži, skvělými modely pro hlasové učení. Jsou totiž ze všech zvířat nejblíže lidskému evolučnímu vývoji a diverzifikaci.

Lombardův efekt

Nejprvne výzkumníci nahráli zvučení větru a další zvuky prostředí písčité mělčiny u Wassenského moře. Poté použili počítačový software, kterým vyfiltrovali nahraný zvuk na frekvenci, která by se překrývala s hlasovým rozsahem matky, která volá své mláďata.

Autoři studie poté testovali tuto nahrávku na osmi zdravých a nespřízněných mláďatech. Malí tuleni narození  v divoké přírodě byli staří mezi jedním až třemi týdny a studovali je v Tulením rehabilitačním výzkumném centru v Nizozemí. Centrum všechny tuleně nakonec vypouští zpět do divočiny.

Jaguáři jsou spíše samotářští predátoři, kteří se živí velkými savci.
Jiný jídelníček i zvyky. Vědce v Brazílii překvapilo výjimečné chování jaguárů

Poté, co tuleni slyšeli z reproduktoru hrát v průběhu pár dní pětačtyřicetiminutovou nahrávku složenou z vysokých, nízkých nebo žádných tónů, začali sami spontánně volat. Když mláďata slyšela hlasitější zvuky moře, svou výšku hlasu snížila.

Tohle chování se nazývá Lombardův efekt. Je typické pro člověka, kdy zvyšuje svůj hlas, pokud je okolo něj příliš velký hluk a není ho dobře slyšet. Mezi další zvířata, která tento efekt dokáže využít patří ještě některé druhy žab, ptáků nebo netopýrů. 

Tuleni mohli snížit frekvenci svého hlasu proto, že se nižší tóny ve větrném prostředí nesou dále. „Jedno takové prostředí bylo zachycené na nahrávce, kterou jim pouštěli,“ okomentovala studii profesorka z Kalifornské univerzity Caroline Caseyová. Na výzkumu se osobně nepodílela, ale působí na Santa Cruzovu institutu námořních věd a oceánských věd.

Další důvod pro snížení jejich hlasu podle ní může souviset s jejich identitou. „Nižší tón by mohl pomoci zachovat identitu mláďat, protože základní frekvence je charakteristika, která silně souvisí právě s identitou a s velikostí mláděte,“ dodala. V tomto kontextu popisuje základní frekvence rozsah hlasu zvířete v závislost na rychlosti, velikosti a na použití jeho hlasivek.

Tuleni místo ptáků

Nová zjištění podle Ravignaniho ukazují, že tulení mláďata mají mnohem rozvinutější kontrolu nad svými hlasovými projevy než vědci doposud předpokládali. „Tahle schopnost je vyvinutá už během prvních pár týdnů po narození. Je to neuvěřitelné, jen několik savců je tohoto schopné,“ doplnil.

Dříve odborníci považovali za jediné savce, kteří mají přímé nervové spojení mezi mozkovou kůrou a hrtanem lidské bytosti. Hrtan se používá k produkci tónů. „Tyto výsledky ukazují, že tuleni mohou být nejslibnějším druhem k nalezení těchto přímých spojení a odhalení tajemství řeči,“ vylíčil Ravignani. 

Umělecké zobrazení skupiny mamutů srstnatých ve volné přírodě. Díky současnému projektu vědců z Harvardu by se identicky vyhlížející hybrid mamuta a slona měl do přírody vrátit.
Návrat mamutů do přírody: První mláďata budou do šesti let, slibují vědci

V minulosti se ke studiu vokální plasticity využívali převážně ptáci. Výhodou u ptáků bylo, že je mohli vědci chovat v zajetí a studovat je. „Nicméně je ale mezi lidmi a ptáky spoustu rozdílů, obzvláště pokud jde o sociologii a historii života mezi nimi,“ vysvětlila Caseyová. Vždy podle ní vědci hledají další savce, kteří by byli vhodnými modely pro studování hlasového učení.

Doposud vědci neprovedli mnoho studií o tom, jak plastická dokážou být mláďata zvířat. „Ve většině studií, obzvlášť v těch ve volné přírodě, vědci neznají věk nebo pohlaví zvířat, která nahrávají. Je proto velmi těžké získat vysoce kvalitní nahrávky zvířat různých věkových kategorií,“ řekla Caseyová. To, že byli vědci schopni studovat takhle mladé mláďata je podle ní vzácné.