Začněme vžitým mýtem: 1. července začíná léto. Pravda to není ale ani trochu. Léto začíná o pár dní dříve, teplé počasí navíc přichází spíše v červnu, naopak první červencové týdny jsou poměrně často uplakané, což velmi dobře vědí například návštěvníci karlovarského filmového festivalu nebo hudební přehlídky Rock for People, kterou před pár lety smetla neuvěřitelná bouře.

Pravda je také to, že největší živelní pohromy u nás se téměř vždy odehrály právě v letních měsících. Připomeňme dvojici obřích povodní v roce 1997 a 2002, kdy se dlouhodobé deště nakonec přetavily v rozlití řek z břehů.

Kdy je sucho? Uprostřed prázdnin

Již před pár lety kolega Aleš Vojíř z datové redakce Deníku analyzoval počasí v průběhu prázdninových měsíců, a to mezi lety 1981 a 2017. Data zřetelně ukazují, že „vedro“ je typickým počasím pro prázdninové měsíce jen v některých oblastech země.

„Mezi desítkou stanic s veřejně dostupnými daty dominuje Brno v nejvyšších maximálních teplotách, které se o prázdninách šplhají v průměru na 25,5 stupně Celsia. Absolutní teplotní rekord ale nedrží Brno, nýbrž středočeské Dobřichovice. Tam v srpnu roku 2012 ukázaly teploměry 40,4 stupně,“ uvádí Vojíř. Zároveň upozorňuje, že déšť není pro letní měsíce vůbec neobvyklý a například na Lysé hoře v průměru prší 30 ze 62 prázdninových dní.

Téma bylo k přečtení v sobotní příloze Deníku s názvem Víkend.

Pokud se ptáte, kdy vyrazit na dovolenou po Česku, aniž byste museli příliš často vytahovat pláštěnky, je to právě v těchto dnech. „Podle statistik panuje nejstabilnější počasí s teplotami na koupání v přelomových týdnech července a srpna,“ řekla už dříve Deníku meteoroložka Dagmar Honsová.

Historická data jsou v tomto ohledu přesvědčivá. „Když se podíváme na celou historii meteorologického měření v Klementinu – tedy zpětně až do roku 1775, nejtepleji bývá právě na přelomu prázdnin. Nejčastěji padala tropická ,třicítka‘ 27. července (od roku 1775 do loňska to bylo v 37 případech) a pak 2. srpna (34krát),“ prozrazuje Aleš Vojíř. Mimochodem podle něj najdeme v posledním půlstoletí dokonce dva roky, kdy se nad hranici 30 stupňů nevyšplhala maximální teplota v Klementinu ani jednou během celých prázdnin – a to v letech 1996 a 1979.

Co se srážek týká, nejvíce propršené prázdniny od roku 1804, kdy se v Klementinu sleduje i množství srážek, zaznamenali meteorologové v roce 1966 s celkovými 312,5 milimetru během dvou letních měsíců. V roce 1844 zase zapršelo hned ve 42 dnech ze 62 prázdninových.

Podprůměrné teploty

Podíváme-li se, jak Český hydrometeorologický ústav hodnotí aktuální stav, jde o období „teplotně podprůměrné, srážkově pak průměrné“.

Meteorologové předpokládají, že po teplém týdnu začínajícím 19. červencem měly začít průměrné týdenní teploty klesat. „Ve druhé polovině předpovědního období (tedy první dva týdny srpna – pozn. red.) budou pravděpodobně už pod hodnotami, které jsou obvyklé pro danou roční dobu,“ uvádí prognostici. „Z hlediska celkového množství srážek předpokládáme, že období 19. července až 15. srpna bude na území ČR jako celek průměrné,“ dodávají.

Jak chytit bouřku

O počasí se říkává, že je nevyzpytatelné. Je to ale pravda jen zčásti a počasí lze poměrně úspěšně předpovídat. Své o tom vědí profesionální meteorologové, ale také jedna část lidí, kteří mají tak trochu nevšední hobby. Říkají si lovci bouří a jejich cílem je zachytit zajímavé nebeské útvary, bouře, blesky, mraky, ale také tornáda.

Jedním z nich je sedmadvacetiletý Radek Bachtík z České Lípy, který se tomuto koníčku věnuje od třinácti let. Jak vypadá jeho příprava? „Sleduju německou Wetterzentrale, kde jsou modely, které neznalému člověku sice moc neřeknou, mně ale ano. Pak mě zajímají sondážní měření – sondy se vypouštějí ráno, v poledne a večer. Dobré informace najdete třeba na webu sondaze.bourky.cz. A taky sjíždím modely na stránce Kachlemannwetter.“

Amatérský lovec bouřek si tak z toho vyhodnotí všechna data a podle nich udělá rozvahu, kde bude největší šance něco „ulovit“. Důležitou součástí jeho výzbroje je pochopitelně radar, respektive data z něj: „Já používám Meteor. Ten mě nikdy nezklamal,“ dodává Bachtík.

Největší živelní katastrofy u nás posledních let

Povodně 2002
Po rozvodnění řek deštěm začaly 7. srpna 2002 mohutné záplavy, které do 17. srpna postihly více než třetinu ČR, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. O život přišlo 17 lidí, škody byly vyčísleny na 73,1 miliardy korun.

Povodně 1997
Nejtragičtější záplavy 20. století postihly od 5. do 16. července třetinu ČR, nejvíce Moravu a východní Čechy. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, zemřelo 50 lidí. Celkové škody přesáhly 63 miliard korun.

Bouře Kyrill 2007
Bouře (někdy také orkán) Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantský oceán k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla nizozemského a německého pobřeží.
V Česku bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod. SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h. Škody přesáhly hranici jedné miliardy korun.

Povodně 2013
Českou republiku postihly po vytrvalých deštích záplavy. Zasáhly zejména Jihočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Středočeský kraj a Prahu. Škody dosáhly 15 miliard korun.

Tornádo na moravě 2021
Bouřky na Hodonínsku a Břeclavsku, během kterých se objevilo i tornádo, si vyžádaly nejméně pět obětí. Nejzasaženější jsou obce Moravská Nová Ves, Hrušky, Lužice a Mikulčice. Bouřky zasáhly stovky domů. Škody se stále počítají, ale podle odhadů přesáhnou 15 miliard korun.