Výzkum pozemku, kde se nyní nalézá autobazar a vjezd do lomu firmy Ligranit, probíhal pod vedením Petra Brestovanského. Jeho tým tam prokopal více než 200 metrů sond. „Za nejvýznamnější považuji odkrytí cihelných podlah a základů domu v severozápadní části zkoumané plochy. Archivní prameny potvrdily, že se jedná o základy baráku romského koncentračního tábora z let 1941 až 1943. Poté se až do konce války tábor využíval pro internaci francouzských vojenských zajatců,“ popsal archeolog Brestovanský.

Podle něj jsou cihlové podlahy a zbytky obvodového zdiva v dobrém stavu a nacházejí se od 1,2 metru do 3 metrů pod povrchem. Celkové rozměry jsou 35,3 metru x 9,7 metru s přístavbou do tvaru T o rozměrech 10 metrů x 8,9 metru.

Archeologický výzkum na Římském náměstí.
Archeologové bádají na Římském náměstí v Brně. V jímce z 18. století našli vlasy

Přístavba byla o 60 centimetrů výše nad plochou dlouhého baráku. I přes to, že v nedávné minulosti byla část základů poničena výkopy pro parovod, hodnotí archeologové objev jako významný.

Romové byli v táboře internování v letech 1941 až 1943. „Bylo jich minimálně přes 130. Původně byli ve dvou dřevěných barácích přímo v lomu, to bylo v roce 1939. Pak je přestěhovali do Rochlice a nakonec skončili v táborovém zařízení na Kunratické, o kterém se píše jako o koncentračním táboře. Nebyl to, ale koncentrační tábor ve smyslu, že by ho provozovala SS,“ vysvětlil Deníku Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se tématem zabývá. Romové držení v lágru podle něj nuceně pracovali při stavbě sídliště Domov na Králově háji.

Kbelíky se sutí a hlínou vynáší v těchto dnech archeologové z Jihomoravského muzea ve Znojmě ze sklepení Cornštejna. Našli i kachle staré 500 let.
Archeologové kutají pod Cornštejnem. Podívejte se, jak to v jeho sklepích vypadá

„V táboře pobývali rok dva. Byli tady do doby, než je poslali do velkých koncentračních táborů, ženy do Ravensbrücku a muže do Buchenwaldu a do Osvětimi. A tam je povraždili, nezbyl nikdo,“ uvedl Rous, který společně se členy Asociace romských představitelů Libereckého kraje před několika lety na místo tábora umístil sedm křížů. Šlo o připomínku sedmi zavražděných dětí, které v táboře byly. Vyvraždění Romů v regionu bylo důvodem ke změně využití tábora. Až do konce války v něm Němci drželi francouzské válečné zajatce, kteří pracovali v nedalekém lomu.

Stavba sídla záchranky 

Podle krajské radní pro kulturu Květy Vinklátové bylo nutné postupovat při průzkumu s pietou. „O stavbě sídla záchranky jsem proto hovořila i se zástupci romských iniciativ. Toto místo nyní poslouží záchraně lidských životů, což v sobě nese symboliku. Součástí projektu bude i připomínka zdejší tragické historie,“ doplnila Vinklátová.

Archeologové dokončují výzkumy na Nových sadech v Brně.
Objev archeologů: dávní Brňané hráli domino a kouřili z dýmky s dámou v červeném

Pronásledování Romů a jejich likvidace za nacistického režimu začala v září 1939, kdy bylo rozhodnuto o přesunu Romů z území Německa do okupovaného Polska. Následně začal vznikat soupis Romů a osob žijících tzv. „cikánským způsobem“. Tím vlastně začaly vznikat romské tábory ve větším měřítku; to samé se odehrávalo i v českém pohraničí připojeném po Mnichovské dohodě k nacistickému Německu. V Liberci je první tábor doložen k listopadu 1939.