Druhem rakoviny, která se dodnes projevuje u lidí, trpěli i dinosauři

Trachodon, jak se onen dinosaurus z legendárního trikového snímku Karla Zemana jmenuje, patřil mezi tzv. hadrosauridy, tedy býložravé "kachnozobé dinosaury", tvořící velmi rozšířenou čeleď mezi ptakopánvými dinosaury. Před 66 miliony let zabydleli oblast dnešní provincie Alberta v Kanadě, kde se dodnes nacházejí jejich fosilie.

Říkají mu Smrtka sekáč. Vědci objevili nový druh tyranosaura

A právě zkamenělé zlomky kostí jednoho mladého hadrosaura, tedy dinosaura patřícího do téže čeledi, přinesly vědcům překvapivé zjištění: tito dávní obří ještěři trpěli nemocí, která dodnes trápí i lidskou populaci. Stopy po ní byly ukryty v 11 zkamenělých ocasních obratlech.

V ocase měl nádor

Osm z těchto jedenácti nalezených obratlů totiž vykazovalo různé patologické změny a některé dokonce neobvyklé léze, jaké vědci u dinosauřích zkamenělin dříve nepozorovali. "Ve dvou segmentech obratlů byly velké dutiny," popsala tyto stavy evoluční anatomistka Hila Mayová z Telavivské univerzity v Izraeli.

"Ty byly velmi podobné dutinám způsobeným nádory souvisejícími se vzácnou nemocí zvanou histiocytóza z Langerhansových buněk, která se dodnes projevuje i u lidí," dodala.

Mezinárodní vědecký tým prozkoumal záhadné dutiny na obratlech hadrosaura velmi detailně pomocí mikroCT skenování. Analýza potvrdila úvodní podezření a naznačila, že tato vzácná forma rakoviny existuje na Zemi po dobu nejméně 66 milionů let a vyskytovala se zde už v období pozdní křídy.

Brontosaurus se možná brodil vodou jen po předních. Podivné stopy to naznačují

"Naskenovali jsme dinosaurovy obratle a vytvořili jsme počítačovou 3D rekonstrukci rakovinného nádoru i krevních cév, které jej napájeli. Mikro i makroanalýzy nám potvrdily, že jde skutečně o Langerhansovu histiocytózu. Je to vůbec poprvé, co byla tato nemoc rozpoznána u dinosaura," uvádí podle serveru Science Alert Mayová.

Podle studie, kterou tým zpracoval, se histiocytóza z Langerhansových buněk objevila u různých druhů zvířat pravděpodobně už víckrát. Podobné patologické stavy, jaké tato nemoc způsobuje, byly totiž zaznamenány u některých tygrů nebo tan, malých hmyzožravých savců podobných veverce, pocházejících z jihovýchodní Asie. Ještě nikdy však nebyly pozorovány na fosiliích, mimo jiné proto, že věda donedávna nedisponovala prostředky, jimiž by je mohla identifikovat. 

Vzácná nemoc, která útočí nejvíc na děti

Histiocytóza z Langerhansových buněk je velmi vzácným druhem rakoviny, kdy organismus produkuje a hromadí nadbytek buněk imunitního systému, čímž vznikají nádory zvané granulomy. Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) napadá tato nemoc zhruba pět lidí z milionu osob s tím, že nejčastěji se vyskytuje u malých dětí. Jejím vnějším projevem bývají velké bolestivé otoky, vznikající zdánlivě bez příčiny. Při včasném diagnostikování se dá nádor operativně odstranit, díky čemuž je léčitelná. 

Histiocytózy tvoří asi jedno procento všech nádorových onemocnění, vznikajících v lymfatických uzlinách. Přesné příčiny vzniku tohoto onemocnění jsou stále předmětem odborné debaty. Dlouho byla považována jen za nežádoucí reakci organismu na nějaký neznámý podnět, nyní se vědci přiklánějí častěji k názoru, že jde skutečně o zhoubné nádorové onemocnění. Každá nová indicie, jež se této nemoci týká, tak může přispět k lepšímu objasnění jejího původu.

Pravda o trpasličím Tyranosauru rexovi: analýza kostí přinesla velké překvapení

To je podle paleopatologa Israele Hershkovitze z Telavivské univerzity i cílem současného výzkumu rakoviny, která před miliony let trápila mladého hadrosaura.

"Také tato studie má za svůj konečný cíl pochopení skutečné příčiny této nemoci a rozpoznání evolučních mechanismů, které jí umožnily přežít a rozvíjet se,“ řekl Hershkovitz webu Haaretz. "Porozumíme-li jejím základním mechanismům, budeme ji třeba moci léčit efektivněji tím, že se namísto soustředění na správní rozpoznávání příznaků zaměříme na její příčiny."