"Odkud tato kvasinka pochází, je lékařská záhada. Nové poznatky jsou v této skládačce velmi důležitým dílkem," uvedl podle serveru Science Alert Arturo Casadevall, předseda katedry molekulární mikrobiologie a imunologie Bloombergovy školy veřejného zdraví v Baltimoru, který napsal úvodní článek k nové studii, publikované v úterý 16. března v časopise mBio.

Noční můra nemocnic

Kvasinka Candida auris byla poprvé objevena v roce 2009, kdy infikovala jednoho pacienta v Japonsku. Brzy na to začala děsit nemocnice po celém světě, protože se projevovala jako superodolná proti lékům a zdálo se, že se rychle globálně šíří, neboť se objevila na třech různých kontinentech přibližně v tutéž dobu.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí může tento mikrob způsobovat vážné infekce krevního řečiště, zejména u pacientů, jejichž zdravotní stav vyžaduje napojení na nejrůznější "hadičky", jako jsou například katetry, dýchací trubice nebo výživové sondy.

Tyto infekce mohou být obtížně léčitelné, protože kvasinka je vůči řadě antifungálních léků (tedy léků proti kvasinkám a houbám) odolná, a navíc je schopná přežívat nějakou dobu na různých površích v prostředí. "Když se dostane do nemocnice, je to noční můra," uvedl Casadevall.

V roce 2019 prohlásilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí kvasinku Candida auris za naléhavou hrozbu pro veřejné zdraví. 

Našla se v mokřadu a na pláži

Příbuzné druhy této houby byly sice zaznamenány v rostlinách a ve vodním prostředí, ale konkrétně Candida auris až dosud v přírodě nalezena nebyla.

Casadevall a jeho kolegové již dříve předpokládali, že růst teplot v důsledku klimatických změn mohl znamenat, že se na ně kvasinka Candida auris ve volné přírodě adaptovala, což jí později umožnilo přeskočit na člověka, jehož tělesná teplota je pro většinu snětí příliš vysoká.

Hlavní autorku nové studie, lékařku a mykoložku Anuradhu Chowdharyovou z Indické univerzity v Dillí, inspirovala tato hypotéza k tomu, aby spolu se svými kolegy analyzovala vzorky půdy a vody z osmi různých lokalit na Andamanských ostrovech, tropickém souostroví v Bengálském zálivu mezi Indií a Myanmarem.

Kvasinku Candida auris se jim nakonec podařilo izolovat ze dvou lokalit: ze solného bažinného mokřadu, kam prakticky nikdo nechodil, a z pláže s větší lidskou přítomností a činností.

"Všechny mikroby izolované z pláže byly ve srovnání s izoláty z mokřadu odolnější vůči více lékům a  příbuznější kmenům pozorovaným v nemocnicích," uvedla Chowdharyová v prohlášení.

Jeden izolát z mokřadu naproti tomu nebyl odolný vůči lékům vůbec a při vyšších teplotách rostl v porovnání s ostatními pomaleji. To podle vědkyně naznačuje, že mohl být "divočejším" kmenem Candida auris, který se dosud nepřizpůsobil vysokým tělesným teplotám lidí a jiných savců.

K přenosu na lidi mohlo pomoci oteplování

Studie podle Science Alert podporuje do jisté míry hypotézu o tom, že se kvasinka rozšířila na lidi vlivem globálním oteplování. Především díky tomu, že se vědcům podařilo identifikovat Candida auris v přirozeném prostředí, což byla základní podmínka této hypotézy. 

"Divočejší" izolát by navíc mohl být chybějícím spojovacím článkem mezi kvasinkami Candida auris vyskytujícími se v přirozeném prostředí a mezi těmi, které způsobují infekce v nemocnicích.

Studie přesto neprokazuje, že se Candida auris vyskytuje na Andamanských ostrovech přirozeně nebo že tam dokonce vznikla. Možné je totiž i to, že ji tam zavlekli lidé, zejména na lokalitu pláže, která se vyznačuje rozšířenou lidskou přítomností.

"Někteří vědci zvažují také možnost, že mikrob zanesly na ostrovy oceánské proudy, které ho tam dopravily z oblastí, kam byl do vody vypouštěn lidský odpad," uvedl Casadevall.

Hrozí další nové patogeny?

Nové poznatky pravděpodobně přimějí vědce, aby se po této kvasince začali v přirozeném prostředí poohlížet víc a porovnávali její divoké kmeny s těmi, které se objevují v nemocnicích.

Další studie by také měly prozkoumat, zda se divoké izoláty Candida auris, které hůře snášejí vyšší teploty, mohou v laboratorním prostředí adaptovat a vyvinout tak, aby při takových teplotách rostly. Pokud by tomu tak bylo, byl by to podle Casadevalla další podpůrný argument pro hypotézu o globálním oteplování.

Jestliže se skutečně prokáže, že Candida auris pocházela z volné přírody a její přenos na člověka umožnilo globální oteplování, pak podle vědců hrozí, že stejný skok mohou udělat i další patogeny.

"Hodně houbových organismů je škodlivých pro hmyz a obojživelníky, ale neškodí lidem, protože na ně máme příliš vysokou tělesnou teplotu. Pokud se ale potvrdí hypotéza, že se mohou vyšší teplotě přizpůsobit, musíme je začít mapovat. Jinak by nás tyto patogeny mohly zaskočit stejně, jako nás překvapil nový druh koronaviru," uzavírá Casadevall.