Notoricky známá místa i skryté perly. Inspirujte se k návštěvě východních Čech

Žulová stezka

Zavede na návrší s rozeklanými výstupy skal. Horky, jak se tomuto místu od nepaměti říká, leží západně od města Skuteč na Chrudimsku. Stezka představuje ta nejzajímavější místa spojená s těžbou a se zpracováním žuly v Horkách, ale hlavně turisty zavede do půvabných zákoutí, k zatopeným lomům a romantickým výhledům. V místě nejvyššího vrcholu Horek vznikla po století těžby desítky metrů hluboká propast. Postupem času příroda stopy těžby stále více zakrývá a vytváří krásné scenérie. Při chůzi v okolí lomů je třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Pro ty, kdo se zajímají spíše o technickou stránku věci, je tady také Městské muzeum Skuteč. Jeho kamenická expozice je plná dobových fotografií, dokumentů a autentických předmětů. Je doplněna i venkovním areálem - lomem.

Hrádek u Nechanic 

Hrádek u Nechanic z první poloviny 19. století zaujme unikátní architekturou, barvou i expozicí o zajímavých osobnostech. Litovat nebudete ani při procházce zámeckým parkem, na jaře a v létě je příroda v okolí zámku kouzelná. Zámek i park je přístupný každý den a poblíž narazíte také na golfové hřiště.

Novogotický zámek Hrádek u Nechanic byl postaven jako reprezentační letní a lovecké sídlo hraběcího rodu Harrachů. Původní interiéry seznámí návštěvníka se životem šlechty v druhé polovině 19. století. Na prohlídce uvidíte reprezentační sály, soukromé a hostinské pokoje, výhled z Hodinové věže nebo naopak technické vybavení v zámeckém podzemí. Hrádek v průběhu roku pokaždé nabízí něco jiného. Od ruchu velkých akcí až po klidnou procházku romantickým anglickým parkem.

Vzhůru do východních Čech. Sedm letních tipů, kdy se vyplatí navštívit region

Zámecký park na Hrádku u Nechanic byl založen roku 1844 podle projektu L. Krügera původně na rozloze 29 hektarů (dnes má park rozlohu přibližně 18 ha). Základem parku jsou rozlehlé luční partie s urostlými skupinami a kulisami stromů a vklíněnými lesními partiemi. Vstupní část parku je tvořena lipovou alejí lemující přístupovou cestou.

Část parku, navazující na hlavní jižní průčelí zámku, je členěna dvěma průhledy. Jihovýchodní průhled je orientovaný na kostel v Libčanech, jihozápadní na kostel v Boharyni. Touto částí parku prochází okružní cesta, ze které se otevírají malebné pohledy na zámek stojící na mírném návrší.

V jihovýchodním průhledu je pod skupinkou stromů umístěna busta Jana Nepomuka hraběte Harracha od Bohumila Kafky. Bezprostřední okolí zámku bylo upraveno na způsob francouzských parků. Na zámecký park navazovala lovecká obora o rozloze 412 hektarů (dnes majetek Lesů ČR).

Sousoší milenců

Sousoší milenců vyjadřuje splynutí Labe s OrlicíZdroj: Deník/Pavla Horynová

V srpnu roku 1934 bylo v hradeckých Jiráskových sadech u soutoku Labe s Orlicí odhalené v té době kontroverzní sousoší představující splynutí dvou největších východočeských řek. Zatímco někteří obyvatelé města označili nahá těla milenců ležících v trávě za zcela nemravnou podívanou nejen pro děti, ale i pro dospělé, jiní dílo považovali za velice zdařilou alegorii. Dnešní Hradečáci již nejsou tímto bronzovým sousoším akademického sochaře Josefa Škody pohoršení, naopak si bez něj nedokáží oblíbené sady představit.

Jiráskovy sady jsou oázou klidu, stranou všeho dopravního ruchu, pečlivě opečovávané zahradníky. Bývají místem osobních setkávání, ale i četných společenských událostí.

Fenomén Kuks

Vinobraní na Kuksu.Zdroj: Deník/ Michal Fanta

Kuks je jedno z nejcharismatičtějších míst v Královéhradeckém kraji. Hrabě Špork dobře věděl, že tenhle kus země v Podkrkonoší, mezi Jaroměří a Dvorem Králové nad Labem, má zvláštní kouzlo a atmosféru, za kterou sem lidé jezdí nejen v turistické sezoně, ale kdykoliv. Rozsáhlý barokní komplex s datem narození v 17. století nabízí spoustu krásných cílů – patří k nim hospitál s bylinkovou zahradou, areál bývalých lázní nebo známé kaskádové schodiště. Kuks je v létě samozřejmě místem mnoha společenských a kulturních akcí: 25. června tady začíná 13. ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Hudební léto Kuks, a 1. července se můžete octnout mezi návštěvníky muzikálu Děti ráje.

Saunalautta Hradec Králové

Saunalautta v Hradci KrálovéZdroj: Archiv Deníku

Je skrytá daleko od centra Hradce Králové, ale stojí za to se k ní vydat. Saunalautta zdánlivě pluje po hladině řeky Orlice na dohled od železného mostu a téměř na dohled od parkoviště u Intersparu. Saunalautta není název – je to princip finského saunování, který ta královéhradecká pečlivě drží. Sauna je vytápěná dřevem a nemá ochlazovací bazének - vedou z ní schůdky přímo do řeky. A v Orlici se koupe báječně a bezpečně – voda je čistá, což vám u břehů prozradí přítomnost říčních škeblí.

A kdyby vám to všechno bylo málo, můžete na mole, v areálu někdejší občanské plovárny s téměř stoletou tradicí, uspořádat i svatbu. Pokud proti proudu řeky uděláte ještě zhruba sto kroků a podíváte se doprava, jste u pověstné hradecké hospůdky U mlejna, kde je vždycky dobře velkým i malým.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad LabemZdroj: Deník/Nikola Remešová

Národní hřebčín Kladruby nad Labem patří mezi nejstarší hřebčíny na světě, založen byl v roce 1579. Je domovem koně starokladrubského, nejstaršího původního českého plemene koní. Tradice chovu sahá až do 14. století. Od roku 2019 je celá krajina hřebčína na seznamu UNESCO. Návštěvníci si mohou užít komentovanou prohlídku stájí, kočárovny a zámku, ale také lesovny nebo vystoupat na rozhlednu.

Semínský akvadukt

Semínský akvaduktZdroj: Deník/Nikola Remešová

Akvadukt, který se nachází nedaleko obce Semín na Pardubicku, je zajímavou technickou památkou. Převádí vodu Opatovického kanálu přes Sopřečský potok. Opatovický kanál vznikl v letech 1498 až 1521 a jde o velmi významné středověké dílo. V dřívějších dobách byl dlouhý 34,4 kilometru, nyní měří 32,69 kilometru. V Semíně se narodil známý architekt Josef Gočár.

Keltský skanzen Nasavrky  

Říká se, že skoro každý Čech má v sobě kapku keltské krve. Jestli se ta vaše probudí, to můžete vyzkoušet v keltském skanzenu v Nasavrkách u Chrudimi. Projdete branou opevněného hradiště, nakouknete do dílny kováře, k náčelníkovi i do domu obyčejných obyvatel obce. Rázem se tak propadnete do minulosti a vězte, že si tenhle zážitek zapamatujete. A pokud by to nestačilo, můžete vyrazit do okolí na místa, kde skutečné keltské oppidum stálo.

Lom Borek

Téměř na hranici s krajem Vysočina, stranou od hlavních silnic, leží lom Borek. Působivý zaplavený lom mezi skalami s průzračnou, zářivě modrou vodou si oblíbili hlavně potápěči, na své si zde ale přijdou i ostatní. Ti odvážnější si mohou v lomu zaplavat – ale pozor, jen na některých místech u břehů, hloubka je tu místy až 30 metrů – pro ty ostatní je tady zhruba kilometr a půl dlouhý okruh kolem lomu. Působivé výhledy zajištěny.

Lovecký zámeček

V lesích poblíž Rohoznice se skrývá ruina novogotického loveckého zámečku.Zdroj: Deník/Lukáš Dubský

Na pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje v lese poblíž obce Rohoznice překvapí návštěvníka ruina loveckého zámečku. Novogotická stavba svou cihlovou barvou září do dálky, nejlepší časy už má bohužel za sebou.Letohrádek nechal v roce 1880 postavit bohatý statkář Jan Weinrich, který se inspiroval podobou zámku Sychrov. V období první republiky koupil zámeček i okolní panství předseda správní rady Škody Plzeň Karel Loevenstein. Po únoru 1948 ovšem lovecký zámeček zkonfiskoval stát a budova začala nezadržitelně chátrat.

Žumberk a Strádov

Zřícenina hradu Žumberk.Zdroj: se svolením obce Žumberk

Za jediný den dvě zříceniny, husté lesy a průzračné rybníky. Je to krásný výlet za ne právě nejznámějšími nebo nejvyhledávanějšími, zato však úžasnými romantickými a tichými zříceninami. Výlet, spojený navíc putováním krásnou přírodou plnou lesů a rybníků. V součtu nachodíte sotva 20 kilometrů.

Je to výlet navíc vlakem velmi dobře dostupný. Z Pardubic jeďte přes Chrudim do blízkých Zaječic. Odsud vyrazte po modré turistické stezce přes zdejší lesy se soustavou krásných rybníků na Žumberk, kde je naše první zastávka.

Trasa výletu.Zdroj: mapy.cz

Prvním držitelem zdejšího hradu byl prý nehodný vladyka Pilunk v roce 1318. Hrad byl obydlen šlechtou až do roku 1700 a ovládal kromě Žumberka a jeho dvora též řadu vesnic v okolí. V 18. století již vrchnost na hradě nebydlela, pouze úředníci a zřízenci. Posledním obyvatelem byl lékař Devoty, který se roku 1770 odstěhoval. Někteří držitelé hradu se zapsali svými činy do historie našeho národa. Ve 14. století byl hrad v držení pánů z Boskovic. Tento rod nám připomíná erbovní kámen (nejstarší v Čechách i na Moravě), zazděný do východní strany kostela.

Zřícenina byla ještě v 90. letech zpustlá, obec ji však nechala opravit a zakonzervovat. Byla dokonce restaurována i část zdejších sgrafitových psaníček.

Z hradu se vrátíme kolem kostela s historickou návsí a podél krásného zatopeného obecního lomu vybízejícího ke koupání k turistickému rozcestníku, odkud budeme pokračovat po zelené turistické stezce přes Vížky a kolem Pařezného rybníka na Libáň. Odsud už to je coby kamenem dohodil k druhé zajímavé zřícenině, Strádovu.

Turistické východní Čechy. Inspirujte se tipy na netradiční nocleh

Z něj na rozdíl od zříceniny na Žumberku už téměř nic nezbylo. Zbytky hradeb se však nachází v překrásném místě nad příkrou soutěskou řeky Chrudimky a vybízí k romantickému pikniku s úžasným výhledem do hlubokého lesnatého údolí, které je chráněno jako přírodní rezervace Strádovské Peklo.

Strádov byl na skále nad Chrudimkou postaven v polovině 14. století. Už v 15. století byl hrad opuštěn a do dnes se dochovaly pouze zbytky hradní věže se vstupním portálem, základy obvodových zdí a stopy po obraných příkopech. Od roku 1958 je zřícenina na seznamu kulturních památek.

Strádovské peklo sahá až k Nasavrkům a zasluhuje samostatný výlet. My však rokli po prudkém sestupu ze zříceniny jen překřížíme, už po 500 metrech procházky údolím odbočíme žlutou turistickou stezkou kolem taktéž úžasné Slavické obory a pokračujeme na Práčov a Svídnici. Tam se napojíme na modrou, jež nás údolím Chrudimky zavede do vyhledávaných škrovádských skal a posléze opět k vlaku do Slatiňan.

Zámek v Ratibořicích

Ratibořický zámek nedaleko České Skalice je známý zejména díky knize Babička od Boženy Němcové. Právě zde žila slavná kněžna Kateřina Zaháňská. Krásný empírový zámek tvoří dominantu nerozlučitelně spjatou s Babiččiným údolím. Nadchne vás nejen dobově zařízený interiér, ale i překrásná rozkvetlá zahrada.

Zkuste si vzít s sebou na výlet vydání Babičky, usaďte se nedaleko zámku na lavičku, a začtěte se… Poté se můžete vydat dál a prohlédnout si mlýn či Staré Bělidlo.

Kaple Panny Marie Růžencové v Ticháčkově lese, Suchý Důl

Původní zelená kaplička byla postavená v Ticháčkově lese roku 1897. Vznikla na místě mariánských zjevení, která zde měla v letech 1892–1895 Kristina Ringlová.

Zdroj: DeníkDne 8. července 2010 dřevěnou kapličku úmyslně zapálil žhář. Zcela lehla popelem. Prakticky ihned se zvedla obrovská vlna solidarity obyvatelstva z blízkého i dalekého okolí. Byla vyhlášena veřejná sbírka na znovuobnovení kapličky a v krátké době se sešlo dostatek financí. Už na jaře příštího roku bylo možné zahájit přípravy na stavbu a 12. června 2011 byl položen a vysvěcen základní kámen nové kaple a 8. července 2012 byla kaple (téměř věrná kopie té původní) vysvěcena.

V kapli je oltář, lavice, obrázky křížové cesty a sádrová socha Panny Marie, kterou vytvořil sochař Jindřich Roubíček a Lucie Trunečková z Náchoda. Ke kapli vede Růžencové schodiště a v blízkosti kaple vyvěrá léčivý pramen.