Znáte se s Tomášem Břínkem dlouho?
Ondřej: Záleží na tom, co myslíte tím dlouho.
Jste kamarádi?
Ondřej: Že jsme kamarádi, bych úplně neřekl, ale dobří známí asi možná ano, protože jsme se párkrát viděli i osobně. Častokrát jsem mu pozitivně něco komentoval na sociálních sítích, protože tu jeho ironii, kterou v sobě má, velmi kvituju. Mně se moc líbila už od jeho začátků, kdy vytvářel první satirické koláže. A ve chvíli, kdy jsem v nich začal figurovat i já, jsem mu je taky vtipně okomentoval, protože to mám rád a nevadí mi, když si ze mě někdo dělá legraci, která je zábavná. Nesmí být ale zákeřná.
Daniela Brzobohatá a Ondřej Brzobohatý v jedné z koláží Tomáše Břínka:
Daniela: Ani náš vztah s Tomášem není detailní, na každodenní bázi, ale známe se. Znám ho hlavně ze své práce, kde jsem ho zpovídala v rámci rozhovoru pro DVTV, a baví mě jeho humor. On by to možná neřekl, ale znám ho dobře.
Překvapilo vás, když jste se objevili v jeho vtipu? Upozornil vás na to dopředu?
Ondřej: Neřekl mi to. Dozvěděl jsem se to, až když mi ho poslal kámoš nebo ségra, ale vždycky jsem se zasmál. Některé vtipy byly povedenější, jiné trochu slabší, ale pokaždé byly v rovině cynicko-ironického humoru.
Daniela: Myslím, že mě konkrétně nijak nezpodobnil, ale tím, že se zabýval věcmi, které se dotýkají Ondry, tak vlastně ano… Minimálně okomentoval naši svatební fotku, takže už jsem byla i já jeho předlohou.
Kdyby jenom o vás vyšel vtip, brala byste to s humorem?
Daniela: Určitě! On ale nikomu dopředu neříká, že ho zpodobní, vždycky je to překvapení, což vůbec nevadí. Je to vtipný a je tam moment překvapení. Jinak to ani nejde. Bylo by divný, kdyby za vámi přišel a řekl, že si z vás chce udělat srandu a ladili byste spolu, do jaké míry je ta sranda ještě hratelná, a do jaké už ne.
Obraťme list. S jakými očekáváními jste vstoupili do letošního roku?
Ondřej: Já do něj vstupoval s tabletkou, která se jmenuje Erdomed a je na horní cesty dýchací. (smích)
Daniela: Já měla na Nový rok osmatřicet horečku, takže jsem se ani nestihla zamyslet nad tím, co bych si letos chtěla vyplnit. Měla jsem tedy už před tím nějaké vize, co změnit v roce 2024, co se naučit, jak si zorganizovat čas, ale všechno to padlo, protože jsem si říkala, že by bylo fajn, kdybych se nejdřív zbavila bolestí.
Ondřej: Mě se ta viróza pořád ještě trošku drží. Nikomu bych nic podobného nepřál. Doufám, že už jsem si to na zbytek roku vybral. Jinak každý rok začíná nějakým pocitem. Člověk většinou doufá, že ten nadcházející bude lepší než ten předchozí. Já si to u roku 2024 taky vnitřně přeju. Ale to, jak ten uplynulý rok byl anebo nebyl dobrý, člověk nemůže zhodnotit bezprostředně poté, kdy skončil, ale až o několik let později. Třeba si za pár měsíců budeme říkat, že rok 2023, ačkoli byl plný šílených událostí, byl třeba i k něčemu dobrý.
V médiích se hodně probíral váš rozchod s Taťánou Kuchařovou, na druhou stranu se ale ve vašem životě odehrála i jedna velmi pozitivní věc – v září jste se s Danielou vzali. Svatba bývá obvykle velký životní milník, i když pro vás je v pořadí už třetí.
Ondřej: Je pravda, že svatba se obvykle nezapomíná a ta naše byla opravdu krásná.
Daniela Brzobohatá o životě s Ondřejem Brzobohatým, svatbě i odchodu z ČT:
Plánujete se vrátit po roce na „místo činu“ a připomenout si hezké vzpomínky?
Ondřej: My jsme se tam už vrátili. Jak jste se mě ptala, s čím jsem vstupoval do nového roku, tak s bacilem z Itálie. (smích)
Daniela: Vrátili jsme se tam a byla to krásná dovolená, opravdu moc hezká! A plánujeme tam vyrazit znovu na hory. Minimálně na deset dní, ať je to zase tak výživný, jako to bylo teď. (smích)
Vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu, jste pověrčiví? Říká se, jak na Nový rok, tak po celý rok…
Ondřej: Na tohle nevěřím.
Daniela: Já taky ne.
Prozradíte plány na letošní rok? Je něco, na čem nyní pracujete a chtěli byste se tím pochlubit?
Daniela: Už loni jsem si dala za cíl, že budu víc odpočívat, což se mi, myslím, daří. Zároveň mám ráda svoji práci, takže bych chtěla i dál pracovat, nechci ji úplně eliminovat. A taky si chci zařídit lektora na angličtinu, abych byla pořád v kontaktu s anglickým jazykem, protože člověk má tendenci rychle zapomínat. Možná by to chtělo oprášit i němčinu, v té se cítím hodně nejistá.
Spousta lidí se v rámci cizích jazyků podceňuje, přitom v reálu mluví dobře. Není to i váš případ?
Daniela: Jde spíš o mě, abych se cítila dobře. Asi nemluvím špatně, ale jak už jsem řekla, cítím se nejistá. To bych chtěla změnit.
Dávala jste si do nového roku i předsevzetí, která letos určitě chcete splnit?
Daniela: Nedávala, vůbec jsem to nestihla. Mě ten závěr roku tak nepříjemně překvapil, že na to ještě nedošlo. Jen jsem Ondrovi slíbila, že budu víc vařit. Ale to, když přesuneme až na rok 2025 a jemu nedojde, že jsem toho doma tolik neuvařila, jsem v cajku. (smích)
Kdo z vás je větší jedlík?
Daniela: Určitě Ondra. Je pravda, že já se taky ráda najím, ale to, co mně vydrží na talíři patnáct minut, má Ondra snědené asi za minutu třicet sedm vteřin.
Ondřej: Potvrzuju. (smích)
Co vás, Ondro, letos čeká po pracovní stránce?
Ondřej: V současné době pracuju na satirickém seriálu To se vysvětlí, soudruzi. Dělám k němu hudbu. Alespoň za mě je to jeden z nejlepších seriálů, který jsem kdy viděl. Je neskutečně vtipný. Ještě mám před sebou dva díly, na které se moc těším. Každý trvá hodinu, takže je to, jako kdybych dělal celovečerní film.
Nahrává se anketa ...
Uvidíme vás v něm i hrát? Nabídli vám roli?
Ondřej: Ne, díky bohu ne. Nechtěl bych už hrát, nechci hrát ani v divadle. Moc mě to nebaví. Miluju práci s hudbou, u toho bych chtěl zůstat. V souvislosti s tím se těším do Občanské plovárny. Vytvořil jsem projekt, který se jmenuje Magnifique, kde budu s orchestrem dirigovat hudbu z francouzských komedií sedmdesátých a osmdesátých let, na kterých jsem vyrůstal. Plním si tím takový svůj sen, protože jsem si to dlouho přál, tu hudbu miluju.
Jste také autor několika muzikálů. Platí, že byste chtěl některý přenést do zahraničí?
Ondřej: Můžu mít plány jakékoli, ale převést muzikál do zahraničí není jen tak. Je to otázka štěstí i náhody. Zatím se snažím dělat muzikály dobře a poctivě tady.
