Současná situace v České republice

Daniel Havelka, SŠEOS Benešov, třída OA 4

Mnozí z nás si jistě položili otázku, proč jsme na tom ekonomicky, morálně a sociálně tak špatně. Je to skutečně politikou, či naší povahou? Může za tuto rychle se zhoršující situaci v Česku? Vládnoucí politická strana? Špatný prezident? Podle mého názoru je na všem trocha pravdy, ale nic z toho není hlavní příčinou.

Hlavní příčinou je podle mého hlediska úpadek dvou velmi důležitých vlastností, jsou to hrdost a morálka. Ano, hrdost se nemá přehánět, ale hraje nesmírně důležitou roli. Na co mohou být dnešní občané hrdí? Pouze na sportovní výsledky našich reprezentantů. Co dělají lidé proto, aby mohli být hrdí na svůj národ?

Nic, sedí v hospodě, stěžují si u televize a doufají ve změnu. Aby mohla vzniknout hrdost, je třeba vytvářet hodnoty a vykonávat činy. Bohužel se to také neděje. Každý zde žije přítomností a nemyslí na zítřky, zaměřuje se pouze na sebe, téměř každý se nechá zmanipulovat.

My děláme činy jen pro sebe a vlastní prospěch. Ničíme to, co se zde vybudovalo a osvědčilo se. Místo abychom chodili do českých podniků, stravujeme se v zahraničních fast-foodech, potraviny raději nakoupíme levněji v Německu, místo abychom podpořili české farmáře. Nebudu zde vyjmenovávat další a další prohřešky.

Podle mého názoru bychom si měli vzít příklad ze skandinávské mentality a způsobu jejich života. Jsou hrdí, slušní a respektují jeden druhého. Proto se v těchto zemích výborně žije.

Dočkáme se někdy také takového života?
Daniel Havelka, OA 4

 

Kauza jménem státní maturita

Petra Stránská, SŠEOS Benešov, třída D2

Kolem státních maturit se toho semlelo již mnoho. Co si budeme povídat, nevím, jestli je to k smíchu, nebo k pláči. Copak dřívější forma maturit byla tak špatná? Nabývám dojem, že tento úžasný nápad stál mnohem více peněz, než jeho účastníci přiznali. Zamysleme se nad celkovým průběhem a chybami, které se stále dokola vynořují.

Je komické, že každý rok se znova přichází na vytvořené chyby při tvorbě zadání maturit, každý rok se něco mění, a to prý připravují odborníci. Sama bych jejich přípravy chtěla vidět. Zjistila jsem další věc, nad kterou se musím pousmát. Pokud se někomu bude zdát výsledek jeho práce špatný, musí si začít stěžovat a oni už tam ty body nějak „vyšťourají", jen aby byl klid, ticho a nikdo nezačal do hloubky vše prověřovat.

V současné době někdo vydělává na internetu nekřesťanské peníze za zkušební testy maturit. Copak si rozumný člověk tolik připlatí? Musela bych být blázen, abych se nechala tímto způsobem obrat. Určitě je možné připravit se na testy i jiným způsobem, ať už procvičováním, jelikož trénink dělá mistra, nebo se můžeme naučit testy, které jsou volně přístupné na internetu.

Nedávno mě zmátla v televizi reklama na nový zábavný pořad Miluji Česko. Copak může mít obyčejný člověk rád zemi, ve které nic není jisté, nic není připraveno dokonale, stále se přichází na další nedostatky a podvádí se?
Petra Stránská, D2

 

Názor profesorů je zřejmě podložen naším chováním

SŠCR Benešov

Do naší třídy chodí celkem osmnáct žáků. Jako kolektiv jsme vyučujícími hodnoceni spíše kladně. Názor profesorů naší Střední školy cestovního ruchu Benešov je zřejmě podložen naším chováním o hodinách, ale dovoluji si tvrdit, že i vztahy ve třídě jsou převážně velmi dobré.

V naší třídě najdeme řadu nejrůznějších povah. Každý máme jiné ideály, uznáváme jiné hodnoty, máme jiné zájmy, i tak si ale rozumíme. Chováme se k sobě ohleduplně a tolerantně, umíme si udržet humor i v těžkých chvílích a podporujeme se navzájem, což je v této době, myslím, velice důležité a ne vždy samozřejmé, natož mezi spolužáky.

Ačkoliv se střední škola dotkne našeho života jen krátce, bude to jistě dotyk významný. Proto jsem ráda, že chodím právě do své třídy, neboť jsem získala nejen bezvadné spolužáky, ale i přátele, se kterými trávím ráda čas i mimo školu.
Lenka Nováková, 1.A, Střední škola cestovního ruchu Benešov

 

Ideální povolání

Veronika Boučková, SŠEOS Benešov, třída OA 4

Už na základních školách se nás učitelé ptali, čím bychom chtěli být. Každá dívenka si přála mít korunku jako princezna, malí hoši snili o tom, jak jednou vystřelí na Měsíc.

Sny se mění, nastane škola, tak se mimo jiné učíme jak se chovat a jak přistupovat k lidem. Naše názory jsou už úplně jiné a začínáme přemýšlet jako „dospěláci".

Když přijde devátá třída, musíme se rozhodovat, čím se chceme stát. Nebudu zde rozebírat, že v patnácti letech se člověk těžko rozhoduje. Většina lidí stejně vykonává jiné povolání než by chtěla dělat.

V jakékoliv práci se najde něco nezáživného a máme sto chutí přenechat to kolegům. Máme dny, kdy je naše nálada na stupni výbuchu. Setkáme se jistě s lidmi šéfy, kteří si na nás mohou zasednout, nebo my sami jsme v pozici šéfa, a to nás zas občas otravují zaměstnanci.

Neexistuje povolání, které by bylo ideální. Vždycky se najde objekt naší nespokojenosti.

Dnešní doba nechce zaměstnance s vysokoškolským vzděláním nebo dokonce deseti tituly. Je poptávka po lidech s praxí. Když má někdo štěstí, které bývá posíleno množstvím známých, dostane práci kterou si přeje. Tak to bylo, je a bohužel asi i nadále bude.
Veronika Boučková, OA 4, Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov

 

Nezaměstnanost absolventů škol

Zuzana Hlásecká, SŠEOS Benešov, třída OA 4

Zamýšlím se nad problematikou nezaměstnanosti absolventů škol, protože mě tato nepříjemná situace může brzy potkat. Zajímalo by mě, proč k nezaměstnanosti mladých lidí dříve nedocházelo.

Myslím si, že v minulých dobách nebylo tolik škol jako dnes. Ale slyšela jsem, že absolventi škol měli zajištěnou práci. Představuji si, že firmy vybíraly studenty, kteří splňovali jejich kritéria, a také studenti měli zájem pracovat v dané firmě. Tak nalákaly studenty na potřebný obor. Domnívám se, že podniky studentům přispívaly a podporovaly je při přípravě na budoucí povolání.

V současné škole všichni zaměstnavatelé vyžadují praktické zkušenosti. Ale jak získá absolvent školy praxi, kterou nemůže během svého studia nasbírat , a proto nikde nechtějí zaměstnat? Dnes není dobré uplatnění absolventů škol středních, vyšších odborných a ani vysokých.

Jak změnit tuto tíživou skutečnost? Bude se tímto problémem konečně někdo z „povolaných" zabývat?
Zuzana Hlásecká, OA 4, Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov

 

Jaký nás asi čeká konec světa?

Miroslav Řepa,  SŠEOS Benešov, třída OA 3

Existuje mnoho teorií o konci světa. Může k němu dojít sluneční erupcí, střetnutím komety se Zemí, ekologickou katastrofou nebo příletem bytostí z jiných planet, ale spíš by se lidé měli zamyslet nad možností, že se zničí sami. Nedávno zachvátily svět obavy z 21. prosince 2012, kdy končil májský kalendář starý tisíce let. Našli se lidé, kteří měli takový strach, že si budovali kryty, nosili do nich zásoby, aby v případě konce světa mohli přežít.

Stále se řeší otázky týkající se globálního oteplování a ozonové díry, ale zapomíná se na jaderné zbraně. Jadernými zbraněmi disponují desítky zemí světa, je jich už tolik, že by se s nimi mohlo střílet jako v nějaké počítačové hře. Horší je však skutečnost, že se vyvíjejí stále další a další zbraně.

Už v době studené války málem došlo k jejich globálnímu použití. Tehdejší Sovětský svaz měl tolik raket, že by dokázal přibližně desetkrát zničit svět, USA také nezůstávaly pozadu. Od konce války tyto země snížily počet jaderných zbraní, ale ostatní země ho naopak zvýšily. Třeba Francie má v současné době největší arzenál jaderných zbraní v Evropě. Nezapomínejme ale na Čínu nebo Severní Koreu, která jimi vyhrožuje. Je tu ještě otázka, zda tyto zbraně nemá také Pákistán, Írán a Irák.

Každá země s jaderným arzenálem tyto zbraně v případě ohrožení použije. Výbuch jedné atomové bomby by měl obrovské ničivé následky, ale po svržení jedné bomby budou následovat jistě dopady dalších bomb.

Lidé spekulují o možnostech konce světa, ale nejreálnější hrozba je zde, stále čeká. Zmůže obyčejný člověk něco proti takovému nebezpečí?
Miroslav Řepa, OA 3, SŠEOS Benešov
 

Gamblerství

Veronika Slabová, SŠEOS Benešov, 2. ročním MO

Když většina lidí slyší slovo gamblerství, představí si člověka, který hraje na automatech nebo se zabývá jinými hazardními hrami.
Já osobně jsem toho názoru, že gamblerství se týká pouze těch jedinců, kteří jsou na „hazardu" skutečně závislí.

Chtěli by se své závislosti zbavit? Lidé, kteří hazardní hry neprovozují, nemohou tyto „závisláky" pochopit. Ani já pořádně nevím, co gamblery pořád nutí navštěvovat herny. Můj vztah ke gamblerství je záporný. Proč házet do automatu peníze, které se dají využít lépe? Ti, kteří hazardu propadnou, se bez pomoci lékařů, rodiny a přátel těžko své závislosti zbaví. Neuvědomují si, že během krátké doby mohou přijít o rodinu, přátele, peníze, ale i o všechen majetek. Když k tomu dojde, teprve si uvědomí, co se stalo a že je pozdě na nápravu. Někdo se rozhodne léčit, pokud se léčba podaří, je taková osoba schopna začít „nový život".

Bohužel existuje jen málo takových případů, proto je lepší s hazardem nezačínat. Podle mého mínění hraní v malém množství neškodí. Proč si jednou za čas nedopřát hru, proč nezkusit štěstí. Podle mě se ale nic nesmí přehánět.

Gamblerství existuje na celém světě. Třeba se podaří jeho následky zmírnit. Řekla bych, že kdyby se omezil počet heren, všem by to jen prospělo.
Veronika Slabová Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, 2. ročník oboru management obchodu

 

Problémy mládeže: Proč rodiče nevěnují svým dětem víc času?

Tereza Wiedermanová, SŠEOS Benešov, 2. ročník oboru KS

Naše generace je hrozná, mládež je čím dál horší, kam ten svět spěje? To za mého mládí … Takové názory jsou často slyšet. Přestože nepatřím mezi „mravokárce" a můj věk mě mezi mládež řadí, s některými názory musím souhlasit.

Už děti ze základních škol dostávají za dobré známky drahé dárky v podobě dotykových mobilních telefonů, počítače a podobné dary.

Většina dětí zájem o učení nemá, některé dokonce popíjejí alkohol, zkusily drogu, toulají se po nocích městem. Zamýšlím se nad tím, jestli jejich rodiče vůbec vědí, kde děti jsou, co dělají ve volném čase, s kým se přátelí. Proč rodiče nevěnují svým dětem víc času? Jak je možné, že třináctiletou dívku spatříme v noci v baru, že jí někdo nalije alkohol? Je lehké sehnat drogy. Pro některé mladé lidi je droga samozřejmostí, jsou pyšní nato, že kouří marihuanu, posiluje je přesvědčení, že jsou „in".

Velmi smutné je, že i děti z druhého stupně základních škol už zkusily drogy.

Dalším nešvarem je, že děti a mládež milují luxus. Někteří si ho mohou dovolit a cítí se být nadřazení, vysmívají se jiným, kteří nevlastní tak drahé mobilní telefony a nenaparují se ve značkovém oblečení.

Když mi bylo třináct let, měla jsem jiné zájmy než dnešní dívky tohoto věku. Odsuzuji nešvary dnešní doby, nechápu děti a mládež s jejich přesvědčením, že je vše zadarmo. Možná poznají opak, až se budou muset starat o sebe a svou rodinu.

Tereza Wiedermanová
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, 2. ročník oboru kosmetické služby

 

Soutěž Šarm 2013 Znojmo byla dobrá zkušenost

Je 10. dubna a některé studentky oboru kosmetické služby Střední školy ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov se účastní soutěže ve zdobení nehtů a v líčení, která se koná ve Znojmě. Téma soutěže zní: „Barevný svět hudby". Po dlouhé cestě se konečně nacházíme na místě.

Sledujeme zahájení soutěže, pak si jdeme vylosovat čísla, rychle odcházíme do šaten, některých dívek se zmocňuje mírná nervozita. Začíná soutěž v líčení, která trvá asi hodinu. Na pódiu v tu dobu probíhají různá vystoupení. Líčení je skončeno a porotci posuzují nápaditost líčení a šikovnost soutěžících, vše musí být také vyfotografováno.

Následuje soutěž ve zdobení nehtů, mezi soutěžícími jsem také já. Nehty zdobíme jak lakem, tak i akrylovými barvami, je to opravdu pracné. Letošními trendy jsou nehty pestrých barev, upřednostňují se svítivé tóny růžové, zelené, žluté i oranžové.

Je po soutěžích a následuje vyhlášení. Naše studentky tentokrát bohužel neskončily na stupni vítězů, ale naši dobrou náladu nám to nekazí. Nejsme na posledních místech, a co je hlavní, máme dobrou zkušenost a těšíme se na příští soutěže.
Tereza Čermínová Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, 3. ročník oboru kosmetické služby

 

Můj názor na kouření cigaret
Vladimír Tyllner, SŠEOS Benešov, 3. ročník OAProč vlastně lidé kouří? Jsem nekuřák, proto se zamýšlím nad tímto nešvarem. Podle mého názoru začne člověk kouřit z nerozvážnosti. Většinou se to děje v období mládí, nebo dokonce dětství, kdy chce vypadat dospěle.

Někdo si na nikotin navykne a problém je na světě. Zdá se mi, že kouřením si mladí stále chtějí něco dokazovat, ale udělali by lépe, kdyby sedmdesát korun, které vydají za jednu krabičku cigaret, obětovali něčemu smysluplnějšímu. Určitě by bylo prospěšnější navštívit fitness centrum nebo si koupit oběd, který mnoho mladých lidí vynechává.

Rozčilují mě kuřáci, kteří si zapálí na zastávce autobusu a ostatním otravují vzduch. Proč má nekuřák čichat zápach z cigaret bezohledných lidí? Často vidím i dvanáctileté frajírky a divím se, že jim není trapné na veřejnosti si zapálit. Jsou lidem spíš pro smích, ale nikdo je nenapomene, protože by nešetřili sprostými slovy na adresu člověka, který to s nimi myslí dobře.

Setkávám se s názorem, že kuřáci tvrdí, že nemohou se svým návykem přestat. Podle mě je to jen otázka vůle.

Když se více zamyslím, říkám si, že je to věc každého jedince, jestli si bude ničit zdraví, nebo udělá pro sebe něco prospěšného. Stále tvrdím, že kouření je zbytečnost a hloupost, bez které je možné se v životě obejít. Nechci nikoho odsuzovat, ať si kouří, kdo chce, je to jeho životní volba.
Vladimír Tyllner Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov,3. ročník oboru obchodní akademie