Jen v sobotu před polednem či krátce po něm vyjížděli středočeští hasiči k požárům lesa v Radíči na Příbramsku, Nesuchyni na Rakovnicku, Slabcích ve stejném okrese a Klučenicích na Příbramsku; další porosty postupně hořely v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku, Žďáru na Rakovnicku, Čelákovicích na Praze-východ, malých Kyšicích na Kladensku, Jílovém u Prahy na Praze-západ, Nymburce, Úvalech na Praze-východ, Velkých Popovicích ve stejném okrese, Ratboři na Kolínsku, Říčanech znovu na Praze-východ, Krhanicích na Benešovsku a na Příbramsku u Jesenice a Dubna; středočeští hasiči také jeli pomáhat k ohni v Srnojedech na Pardubicku. Odpad pak bylo třeba hasit v Sázavě na Benešovsku, ve Vlašimi ve stejném okrese a Svrkyni na Praze-východ.

V lesích, kde jsou nyní mimo jiné v plném proudu práce na odstraňování následků kůrovcové kalamity, vypuklo jen během pracovního týdne 11 požárů, k nimž byli voláni středočeští hasiči. „Nejčastěji šlo o pálení, které bylo ponechané bez dozoru a následně se rozšířilo na lesní hrabanku,“ uvedla Fliegerová. S dodatkem, že v případě lesních požárů bývá častou komplikací nepřístupný terén, kam se nedá dojet cisternami a je nutné natahovat dlouhé úseky hadicového vedení. „Tyto zásahy bývají náročné na počet jednotek, protože je často nutné povolat jich větší počet; právě k zajištění plynulé dodávky hasební vody. Ať už kyvadlovou dopravou, nebo zřízením čerpacích stanovišť na blízkých vodních plochách,“ upřesnila.

Mluvčí upozornila na páteční zásah v lese nedaleko Miličína na Benešovsku, kdy hasiči museli právě kvůli potřebě většího množství cisteren vyhlásit druhý stupeň požárního poplachu. „Kromě lesní hrabanky na ploše zhruba 50x30 metrů se požár rozšířil také na hromadu dřeva,“ přiblížila Fliegerová okolnosti. „V tomto případě museli hasiči natáhnout 200 metrů dopravního vedení, protože nepřístupný terén znemožňovat dojetí techniky až k požáru,“ doplnila.

Požárů travních porostů, které si vyžádaly jejich zásah, hasiči v kraji od pondělí do pátku evidovali 26. Také zde se opakovaly případy, kdy se plameny rozšířily v důsledku neuhlídaného pálení. Hasiči však zaznamenali i další příčiny. „V současné době je travní porost suchý a k rozšíření požáru na velkou plochu stačí skutečně málo. Například nevhodně odhozený nedopalek cigarety nebo drobná jiskra, která může odlétnout z ohně,“ upozornila Fliegerová.

Jak spalovat látky přírodního charakteru:
- Rozmyslete si umístění ohniště. Místo musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů a ohraničeno pruhem minimálně metr širokým zbavených jakýchkoli hořlavin. Od lesních porostů musí být dodržena vzdálenost minimálně 50 metrů, v případě stohů a seníků je tato vzdálenost 100 metrů. Zcela zakázáno je rozdělávání ohně ve vysoké suché trávě, na strništi a podobně.
- Důkladně zvažte povětrnostní podmínky (směr a síla větru, doba od posledních dešťových srážek).
- Při rozdělávání ohně nepoužívejte vysoce hořlavé látky – například líh, benzin, naftu a podobně. Vystavujete se riziku vážného poranění.
- Pálení musí být přítomna minimálně jedna osoba starší 18 let. Oheň se nesmí ani na okamžik ponechat bez dozoru – a opustit místo pálení je možné až tehdy, je-li ohniště řádně uhašeno.
- Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování hořlavých látek na volném prostranství předem ohlásit příslušnému hasičskému záchrannému sboru, a to prostřednictvím webových stránek paleni.izscr.cz. Hasiči mají pravomoc nařídit přijetí konkrétních opatření pro zajištění bezpečnosti, případně spalování zcela zakázat. I v případě, že pálení provádí fyzické osoby, je dobré to hasičům oznámit (a na místě pak mít u sebe telefon s nahlášeným číslem, kam hasiči mohou zavolat, aby se ujistili, že je vše pod kontrolou).
- Vypalování staré trávy i souvislých porostů je v České republice zakázáno hned třemi zákony.

Zdroj: Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje