Miroslav Pánek, bývalý dlouholetý místostarosta Pavlíkova, si například stěžuje, že po dlouhé době nemá komu prodat svoji úrodu. „Je to letos poprvé za dvacet let, kdy nemám ještě nasmlouvaný prodej, protože sklady jsou plné. Do Německa chodí minimálně polovina pšenice z Čech a nyní tam nešla a je u nás na skladech,“ pronesl Pánek.
Zemědělec z Pavlíkova také poukázal na to, že cena pšenice klesla oproti předloňskému roku prakticky dvojnásobně. „Zatímco v roce 2022 činila za metrák 800 korun, nyní to vypadá tak na 350 až 400 korun. To je docela zásadní rozdíl. Za takovou cenu jsme pšenici prodávali už před 35 lety a tehdy stál litr nafty 4 koruny, dneska čtyřicet. V roce 1991 byla cena mléka 5,60 korun, dneska 9,80, přitom mzdy vrostly téměř desetinásobně. Takže místo 4 až 5 tisíc je to 40 tisíc, a tak je to ve všem,“ povzdechl si Pánek.
Ten také připomněl, že výrazně vzrostla daň z nemovitosti. „Zvedli nám ji o 80 procent, takže u mě, když mám 200 hektarů, to dělá 180 tisíc korun. Kvůli nevýhodným podmínkám jsem musel v roce 2007 zlikvidovat živočišnou výrobu, protože jsem měl pouze 50 krav a na tom to nejde uživit. Musel bych mít alespoň 200 krav, ale to bych potřeboval zase 2 tisíce hektarů. Současný model živočišné výroby mi připomíná 19. století, kdy na tom dělala celá rodina, všichni se udřeli a nic z toho neměli,“ hlesl zemědělec.
Jeho statek vlastní rodina již od roku 1772. „Můj praděda byl politicky činný, byl i senátorem a kdyby viděl, co se dnes děje, vzal by si pušku a šel na Hrad, je to opravdu na hlavu. Nyní vše předávám synovi, neboť mi je už 78 let. Syn vystudoval zemědělskou univerzitu, dělá na tom a bude na tom dělat dál, ale tato perspektiva není dobrá. Dokonce mě chvílemi mrzí, že jsem ho do toho nahnal,“ přiznal Pánek, který také zmínil problematiku Green dealu. „Vymýšlí s prominutím čím dál větší hlouposti. Nyní se prý připravuje i uhlíková stopa plodin. Takže mi budeme počítat uhlíkovou stopu pšenice a samozřejmě když ji vyrobí v Austrálii, kde mají geneticky modifikované potraviny, bude tam menší stopa i s dovozem k nám, který ani není započítán,“ uvedl Pánek.
Na nerovné podmínky si postěžoval i předseda zemědělského svazu pro Rakovník a Kladno Zbyněk Polívka. „U nás se dlouhodobě upozaďuje péče o krajinu. Největší dotace mají ve Spojených státech nebo západní Evropě. Další věci jsou například postřiky. Máme spotřebu pod dvě kila, zatímco v Evropě bývá běžně 5, 6 kilo a ještě vymýšlí, že by nám to o polovinu snížili. Holanďané půjdou na čtyři kila a mi na 90 deka, to jsou ty v uvozovkách rovné podmínky v Evropské unii. My už jsme tak zelení, že ani nemáme čím to postříkat,“ hořce podotkl Polívka.
Další ze zemědělců František Zralý, předseda zemědělského družstva Lašovice, také zmínil, že v zemědělství je nejvyšší produktivita práce. „Přidaná hodnota je daleko větší a je to i pro celou společnost. Bohužel nás je pod dvě procenta, tak nikoho nezajímáme. Všechno šlo nahoru a my jsme na stejných cenách. Nemáme šanci pořádně žít, musíme zaplatit lidi, je tu tlak na naše farmy, abychom je prodávali a zbavovali se jich, protože to neutáhneme. Vláda by si měla vážit lidí, kteří něco dělají a mají takovou produktivitu a u nás je to úplně obráceně,“ postěžoval si další ze zemědělců.