„S krádežemi čerstvě zasazené zeleně jsme se zatím nemuseli zabývat," konstatoval starosta města Jaroslav Hlavnička.

Tento poměrně pozitivní poměr, ale neznamená, že by se na radnici stále neobraceli obyvatelé Benešova se svými připomínkami či kritikou. Tou ostatně nešetřili v době, kde radnice záměr na prořezávku či celkové odstranění nevhodných dřevin upozorňovala.

„Lidé přicházejí na radnici v současné době s kritikami například toho, že jsou keře či stromky zasazené příliš blízko k obrubníkům, nebo že jsou až příliš blízko sebe," potvrdil místostarosta Benešova Tomáš Podhola, ale připomněl, že nesouhlasná odezva, kvůli mýcení, je už pryč.

„Myslím, že je to byla spíš psychologická záležitost," míní starosta Jaroslav Hlavnička, ale přiznává, že reakci obyvatel na kácení stromů vůbec nediví.

„Celé to vzniklo proto, že výsadba stromů a keřů, které jsme nyní odstraňovali, probíhala před rokem 1989. Tehdy se lidé stěhovali do sídlišť a technické služby se jejich ozeleněním příliš nezabývaly. Bydlím tam tak. Tehdy jsme si sami seli i trávu. Protože soused dělal u statků, rostl nám na sídlišti jetel. Pak někdo z chalupy přitáhl z lesa borovici, další zase jiný strom. A právě takhle zeleň na sídlištích v té době vznikala," vysvětlil starosta důvod, proč město před nedávnem přistoupilo k celkové obnově zeleně.

„Když se stromem čtyřicet let vyrůstáte, a pak někdo přijde a chce provádět obnovu zeleně, tak se vám to samozřejmě nelíbí," hodnotí situaci kolem kácení Hlavnička. „Plně to chápu. Na druhou stranu by si ale sami kritici měli uvědomit, že po čtyřiceti letech je potřeba zeleň obnovit, vyměnit. Některé stromy už neplní svou funkci, kterou by na sídlištích plnit měly a jsou více či méně nebezpečné," dodal starosta.

V některých místech dokonce současní obyvatelé, jako se to stalo například na sídlišti Spořilov II, stromy sami fyzicky likvidovali. Postihlo to například vzrostlé břízy, kterým vandal obřezal po obvodu kůru a tím strom odsoudil k pomalému umírání.