Jahody pěstuje Martin Perníček na ploše přes půl hektaru z celkového 2,5 hektaru. Nejdříve začne plodit odrůda Rumba, která v současnosti už pomalu odkvétá. Zrát by podle něj mohla začít někdy v době od 6. do 10. června, kdy začne také prodej. „Dřív to nebude. Potřebovali bychom, aby ještě trošičku zapršelo,“ předeslal zkušený jahodář.

Dalšími odrůdami na pozemcích v Zaječí, místní části městyse Maršovice, jsou Florence a nejpozději plodící Malvina. Ta nyní, na konci května, ještě ani nekvete. Na šesti dalších řádcích Perníčkovi loni na podzim vysadili odrůdu Elkat a Carmen - ty budou letos plodit poprvé.

Jahodám pomáhá slaměná podestýlka

Pod keříky některých odrůd jahod mají Perníčkovi slaměnou podestýlku. Ta má své opodstatnění. „Slámu na pole dáváme proto, aby byly plody pěkně čisté. Když přijde prudký déšť a jahody leží jen na zemi, stříká na ně bláto a nikdo je už nechce,“ řekl zemědělec.

Sláma také zamezuje vysokému odparu vody, ale má to i svou nevýhodu. „Se slámou se mezi řádky jahod dostane i zrno a pak nám tady roste trávník,“ směje se letos čtyřicetiletý majitel firmy.

Soukromý zemědělec Martin Perníček na svých pozemcích pěstuje jahody, česnek a brambory.Soukromý zemědělec Martin Perníček na svých pozemcích pěstuje jahody, česnek a brambory.Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner

Podestýlku Perníčkovi rozmístí nakonec i tam, kde ji dosud nemají. Pokládají ji ale až v pravou chvíli - po odkvětu. Do té doby jahody ručně okopávají a zbavují jejich okolí plevelů.

I když někteří zahrádkáři mají jahody i jako trvalku, v níž se snoubí zelená krása s úrodou sladkých plodů, u komerčně zaměřených zemědělců něco podobného nepřipadá v úvahu. „Když je jahoda zdravá, vydrží tři, čtyři roky. Ale to už se výnos výrazně snižuje a plody jsou drobnější. Odmladky, z nichž se získávají sazenice, jahoda pouští především v prvním roce, ve druhém jen výjimečně,“ vysvětlil pěstitel a připomněl, že jahoda ani nepotřebuje opylovače, protože je samosprašná. „Dokonce jí vyhovuje chladnější počasí, ne moc horko, tak do pětadvaceti stupňů je pro jahodu ideální,“ upozornil Martin Perníček.

Ceny půjdou asi nahoru

O úrodě podle něj rozhoduje také druh půdy, na níž jahoda žije. Z půdy písečně rychleji déšť odnáší živiny. Ty rostlinám dodává chlévský hnůj, žádná umělá hnojiva. Ta byla drahá - a ještě zdražila. „Tady je půda pěkná,“ ukazuje na prostor uprostřed pozemku. „Je to ale zase ve svahu,“ konstatoval.

Úroda by podle odhadů zemědělce měla být letos dobrá. Možnost samosběru ale vyhlásí až podle toho, jaká bude ve skutečnosti. „Loni byl samosběr za 80 korun za kilo, trhané jsme prodávali za 140 korun. Všechno se ale výrazně zdražilo, proto předpokládáme, že letošní cena půjde lehce nahoru, možná tak na 150 korun. U samosběru cena asi zůstane,“ dodal.

Soukromý zemědělec Martin Perníček na svých pozemcích pěstuje jahody, česnek a brambory.Soukromý zemědělec Martin Perníček na svých pozemcích pěstuje jahody, česnek a brambory.Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner

Na farmě v Zaječí ale Perníčkovi nepěstují pouze jahody. Specializují se také na brambory a česnek. Ten letos zasadili na zhruba 35 arech.

Jednotlivé plodiny rok co rok přesouvají na sousední pole. Jasně je to vidět na poli, které je na svažitém pozemku nejvýš. Loni na něm rostl česnek, letos jahody. Na pozemku farmy ale nechybí ani klasický lad, tedy půda, která před dalším využitím odpočívá. „Plodiny je dobré střídat, aby se půda jednostranně neunavovala,“ tvrdí podnikatel s tím, že dodržuje správné osevní postupy.

Kulisy pro pohádku  Kouzla noci svatojánské vznikají v ZUŠ Votice.
Žáci votické ZUŠ namalovali kulisy pro místní ochotníky. Představení se blíží

Současně ale připomíná, že pole, o němž by se dalo hovořit jako o ladu, celoročně takové nezůstane. Jako zelené hnojivo na něj zasejí svazenku nebo hořčici. Právě zelená barva pole má podle Martina Perníčka svůj význam. „Když je pole zelené, odpařuje se z něj méně vody a nedochází ani k tak silné půdní erozi, tedy odplavování ornice při vydatných deštích,“ vysvětlil.