To zásadní, tedy tepelné úniky, ale zůstalo. Právě proto se znovu na přetřes a poté i do rozpočtu města, tahle otázka dostala. A s ní přišla i konkrétní čísla. Mezi investičními položkami do KD Karlov kraluje ta ve výši 16 milionů korun. Je určená na obnovení, respektive kompletní znovuinstalaci vzduchotechniky v celém objektu. Hned za touto sumou je částka 4,5 miliony korun, za které Kulturní a informační centrum, současný provozovatel KD Karlov, nechá rekonstruovat kotelnu. Současně rozpočet města také pamatuje na projektovou dokumentaci na zateplení objektu nebo třeba i na audit.

Právě nad částkami určenými pro vylepšení KD Karlov a zařazenými do návrhu rozpočtu se pozastavoval při jeho schvalování zastupitel Roman Tichovský (ODS).

„Opravíme vzduchotechniku a kotelnu a teprve potom budeme projektovat zateplení? Tyhle věci spolu přece souvisí, a proto mi není jasné, proč už máme v rozpočtu peníze na vzduchotechniku a kotelnu," uvedl Tichovský, který se ale domnívá, že by postup města měl být opačný. Tedy nejprve by se mělo zateplovat a teprve potom, podle výpočtů pořizovat výkonnostně přizpůsobenou vzduchotechniku a kotelnu.

Starosta Benešova Petr Hostek (ČSSD) se ale domnívá, že Tichovského připomínka měla více než na současné vedení města směřovat na vedení bývalé. Jinými slovy si Roman Tichovský měl otázku položit sám sobě, protože Hostkova suita je na benešovské radnici teprve rok.

„A víte proč je rozpočtováno šestnáct milionů na vzduchotechniku KD Karlov?" ptal se při poměrně vzrušené diskusi starosta Benešova. A hned na dotaz dal i odpověď. „Protože celá funkční vzduchotechnika byla odpojena, aby se mohla udělat vzduchotechnika pro restauraci Labyrint," tvrdí Petr Hostek.

Jeho předchůdce Jaroslav Hlavnička (VPM) ale takový soud odmítl. „Vzduchotechnika byla už nefunkční a tohle zařízení proto už nikdo nechtěl opravovat," vysvětlil bývalý starosta Benešova, ale Hostkovi už neodpověděl na jeho řečnickou otázku, proč se opravovala pouze vzduchotechnika pro Labyrint.

Benešovský Kulturní dům Karlov je od svého zprovoznění na začátku devadesátých let minulého století dlouhodobě kritizovaný obyvateli nedalekých paneláků. Těm se nelíbí především hluk, který z objektu při hudebních produkcích do okolí uniká. A výš zmiňovaná finanční náročnost provozu objektu, je pak druhou částí problému celého KD Karlov.