Lidé se na ně často obracejí s nalezenými mláďaty ptáků, veverek, zajíců a dalších živočichů. Desítky mláďat tak každoročně končí v rukou ošetřovatelů.
„Třeba mláďata zajíců jsou na jaře často přinášena do stanice lidmi, kteří se mylně domnívají, že jsou opuštěná. Ta ale v naprosté většině opuštěná nejsou. Samice zajíců nechávají prvních několik dní po porodu mláďata ukrytá v trávě a přicházejí je nakrmit pouze jednou denně,“ říká ošetřovatelka Zuzana Pokorná. Podle ní mládě zajíceosamoceně sedící v trávě není nic nenormálního.
Mláďata na jaře potřebují pomoc pokud jsou zraněná nebo nemocná, napadená psem, kočkou nebo silně podchlazená. Dalším důvodem proč se obrátit na pracovníky stanice je blízkost mrtvých rodičů či sourozenců nebo bezprostředně hrozící nebezpečí, například od projíždějících automobilů.
„Pokud naleznete nezraněného zajíčka, který tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte. Zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala,“ radí Zuzana Pokorná. Stejné chování by podle ochranářů měli lidé uplatnit u srnčat. Jejich matka je nejspíš někde nablízku a se strachem pozoruje osud svého potomka.
Nalezení malí, ještě nevidomí ježci, kuny nebo veverky potřebují lidskou pomoc, protože se ocitli mimo stromové hnízdo, které bylo nejspíš zničeno. Mláďata nekrmivých ptáků, kuřátka bažantů, koroptví, křepelek a labutí se zase zdržují několik týdnů v těsné blízkosti svých rodičů. Je-li nalezeno osamocené mládě nekrmivého ptáka, je třeba mu pomoci. „Nejvhodnější je nalézt jeho rodiče a připojit jej k nim. Jsou-li mrtví nebo nepodaří- li se je najít, předejte mládě nejbližší záchranné stanici,“ doporučuje ošetřovatelka při krmení malých veverek a zajíčků.