Tohle letité, poklidné soužití však před nedávnem skončilo. České dráhy vyhodnotily objekt jako nedostatečně využívaný a proto nepotřebný. A prodaly ho.

„Takový bordel co je tam teď, je tam už zhruba měsíc," nebrala si servítky žena z jednoho z tamních domů s tím, že neví, jak z této, dosud nepoznané situace, ven.

Prakticky stejně je na tom i město Benešov. „S tím nic nezmůžeme," potvrdil starosta města Jaroslav Hlavnička.

Objekt patří podnikateli z Benešova, který podle starosty provozuje i další ubytovnu v centru města. Problémy by nenastaly, pokud by dům patřil Benešovu.

České dráhy a. s., jejíž akcie vlastní výhradně Česká republika, se ale rozhodly objekt prodat bez toho, aby ho přednostně nabídly městu Benešovu, tedy další součásti České republiky. Podle starosty ČD Benešov ani neupozornily na záměr prodávat.

„Pouze nás vyzvaly, abychom se zúčastnili dražby," potvrdil Jaroslav Hlavnička.

Na to má Radek Joklík, mluvčí ČD, jednoduché vysvětlení. „České dráhy jsou akciovou společností a musí se chovat jako obchodní firma," uvedl na dotaz Benešovského deníku.

„Ze statusu akciové společnosti vyplývá, že svůj zbytný majetek musí prodávat pouze za nejvyšší dosažitelnou cenu," doplnil mluvčí Joklík s tím, že důvodem, proč ČD přistoupily na veřejnou soutěž, bylo to, že tehdejší nájemníci neměli o přednostní odkup zájem. Proto se dražilo.

„Konalo se standardní výběrové řízení, ve kterém zvítězil současný vlastník," potvrdil Joklík, tedy ten, který nabídl nejvyšší cenu.
Benešov tedy dojel na to, že jako nepodnikatelský subjekt hospodařící s veřejnými prostředky nemohl přihazovat a jeho vklad skončil na základní vyvolávací ceně.

A proč ČD předem o svém záměru nemovitost prodat neinformovaly město Benešov?

„Vzhledem k tomu, že se o prodeji objektu hovoří již od roku 2008 a město Benešov se účastnilo výběrového řízení, je zřejmé, že o prodeji město vědělo," tvrdí mluvčí Českých drah.

To ale starosta odmítá s tím, město dráhy vyzvaly až k účasti na aukci.

České dráhy ale nepřihlédly ani k tomu, jak problémy s přistěhováním nových, často nepřizpůsobivých obyvatel, rozvrací pozvolna a těžko se sjednocující občanskou společnost.

„Neexistuje zákonný způsob, jak by mohl prodávající prověřovat záměry budoucího vlastníka," argumentuje na to Radek Joklík, mluvčí ČD.

Minimální cena objektu v Jiráskově ulici byla stanovena na 4,06 milionu korun. Při prodeji ČD dům prodaly s výrazně navýšenou cenou, řádově o několik milionů korun.

Celý článek najdete v tištěné podobě Benešovského deníku s datem 19. června.