Z jejich přehledu plyne, že podnikání se loni ve středních Čechách dařilo v rámci republiky nejvíc hned po hlavním městě. Alespoň z pohledu počtu firem i firmiček se sídlem na území kraje. Je jich 342,8 tisíce, připomněl Ondřej Junášek z krajské správy Českého statického úřadu.

„Během roku přibylo 6,2 tisíce ekonomických subjektů, což představovalo meziroční nárůst 1,9 procenta. Vyšší růst zaznamenala mezi kraji pouze Praha,“ konstatoval s odkazem na republikový průměr dosahující 1,4 procenta (Praha pak vede s náskokem: 2,6 procenta).

Regiony se odlišují

Centrální oblast kraje protkaná dopravními tepnami a s užšími vazbami na hlavní město – Praha-západ a Praha-východ – je svébytnou oblastí, jež se od „okrajových“ regionů výrazně odlišuje. V nejbližším okolí metropole vybočují jak absolutní čísla – podle nich zde sídlí více než čtvrtina subjektů kraje, 28,1 procenta – tak i míra podnikatelské aktivity podle přepočtu na populaci.

Vévodí Praha-západ s 308 subjekty na tisíc obyvatel. Na opačném pólu figuruje Mladoboleslavsko s 216. Není to moc nejen v krajském, ale ani v celorepublikovém srovnání: jedná se o 65. pozici ze 77 okresů. Vlastně ale nejde o překvapení při vědomí, že se jedná o region s největším zaměstnavatelem.

Živnostníci vedou

Typický pro střední Čechy je vysoký podíl živnostníků (zpravidla pracujících bez zaměstnanců). Mají jednoznačnou převahu mezi soukromě podnikajícími fyzickými osobami, jejichž podíl v kraji je čtyřpětinový: dosahuje 80,6 procenta. To je o bezmála sedm procent nad republikovým průměrem.

Zbývající pětinu představují právnické osoby, z nichž více než polovina (57,9 procenta) byla obchodními společnostmi. Těm pak jasně vévodí forma eseróček: společností s ručením omezeným. Větší podíl obchodních společností vykazují centrální okresy.

Převažuje obchod

Bezmála čtvrtinu ve struktuře ekonomické činnosti zaujímají obchodníci – společně s opraváři motorových vozidel mají podíl 23,4 procenta. Poměrně vyrovnané jsou stavebnictví (12,9 procenta), profesní, vědecké a technické činnosti (12,7) a průmysl (12,2).

Následují ubytovací a stravovací služby (4,7 procenta), zemědělství, lesnictví a rybářství (4,6), činnosti v oblasti nemovitostí (4,5), doprava a skladování (3,3) – a shodný podíl 2,7 procenta drží činnosti informační a komunikační i kulturní, zábavní a rekreační. Zbývajících 16,2 procenta pak spadá do kategorie „ostatní“.

Existují však velké rozdíly mezi regiony ovlivněné jak atraktivitou lokality, tak tradičními zvyklostmi a přírodními podmínkami, upozornil Junášek na vyšší podíl vědců s techniků v okolí metropole – a naopak na větší zastoupení podnikání v zemědělství a lesnictví na Rakovnicku či Benešovsku.

Ekonomické subjekty podle sídla v roce 2018

Region Ekonomických subjektů Podíl fyzických osob Podíl právnických osob Meziroční nárůst
Benešovsko 25 839 83,5 % 16,5 % 1,1 %
Berounsko 23 390 79,9 % 20,1 % 2,1 %
Kladensko 36 602 78,4 % 21,6 % 1,6 %
Kolínsko 23 331 82,0 % 18,0 % 1,6 %
Kutnohorsko 16 773 81,7 % 18,3 % 1,5 %
Mělnicko 25 198 82,5 % 17,5 % 1,8 %
Mladoboleslavsko 27 761 80,9 % 19,1 % 1,0 %
Nymbursko 24 443 83,1 % 16,9 % 1,1 %
Praha-východ 52 051 80,4 % 19,6 % 3,5 %
Praha-západ 44 402 76,0 % 24,0 % 2,6 %
Příbramsko 30 922 82,8 % 17,2 % 1,1 %
Rakovnicko 12 054 80,2 % 19,8 % 0,8 %
Středočeský kraj 342 766 80,6 % 19,4 % 1,9 %
Hlavní město Praha 622 377 57,0 % 43,0 % 2,6 %
Česká republika 2 889 422 73,8 % 26,2 % 1,4 %


Zdroj: Český statistický úřad