Třiatřicetiletá sympatická Radka Wiedermannová je maminkou čtrnáctileté dcery a osmiletého syna. Bydlí v Kladně. Je rozvedená a má přítele. Až dosud by si kdekdo mohl myslet, že je zcela obyčejná máma od rodiny. Její výjimečnost ale spočívá v tom, že v drtivé většině mužských kolegů je jedinou taxikářkou, která nyní jezdí v Kladně.

Je vyučená prodavačka, ale tuhle profesi nikdy nedělala. Po škole byla na mateřské dovolené, pak pracovala u rodičů v restauraci na Šumavě, poté byla znovu na mateřské. Zlom nastal, když si hledala zaměstnání. „Kamarádka mi volala, jestli bych si brigádně nechtěla přivydělat na dispečinku u jedné z kladenských taxislužeb. Tady jsem pracovala asi půl roku. Přitom mě kolegové hecovali, abych začala jezdit, že tu mezi nimi není žádná žena. Nakonec jsem se nechala přemluvit,“ popsala Radka.

„Matka o tom nechtěla vůbec slyšet. Říkala, že je to nebezpečné povolání. Tatínek ví, že jsem paličatá, proto mi to ani nerozmlouval,“ vzpomíná.

Vyřídila si živnostenský list, zkoušky, koupila auto na leasing a šla do toho. „Jediné, čeho jsem se bála, bylo, že jsem neznala Kladno. Ze začátku jsem se občas musela zeptat lidí na ulici, aby mi poradili, ale pak už jsem si všechno rychle pamatovala.

Od kolegů z branže dostala pár dobrých rad, kterých se drží. „Radili mi, že když ke mně půjde někdo, kdo se sotva udrží na nohou, nemám ho vézt. Také jezdím poctivě se zapnutým tachometrem, je to lepší, než se s někým dohadovat.“

První zakázku si dnes vybavuje už jen matně. „Vím, že když jsem měla jet, byla jsem nervózní. Dotyčného jsem vyzvedávala v Kročehlavech, myslím, že to bylo v Litevské ulici.“

Od té doby uplynuly téměř čtyři roky a Radka tvrdí, že ji zaměstnání baví. „Spousta lidí v Kladně už si na mě zvykla, ale stále jsou zejména muži, které překvapí, že taxi řídí žena. „Myslím, že jsou hodně nervózní, hlavně když jsou opilí. Snaží se maskovat, že jim vůbec nic není,“ prozradila s úsměvem Radka.

Nejraději prý jezdí v noci, kdy je menší provoz. „Mám pár vyloženě stálých zákazníků a díky této práci jsem si našla hodně nových známých. Momentálně mi to vyhovuje a o změně nepřemýšlím,“ řekla Radka.

Za čtyři roky taxikařiny ale už zkusila nepříjemné stránky tohoto povolání. „Asi dvakrát mi někdo utekl bez placení. Jednou to bylo dost nepříjemné, protože to byli dva kluci, které jsem vezla do Prahy, což je trasa asi za devět set,“ vzpomíná. „Horší ale bylo, když mě jednou pozvracela paní přímo v autě,“ dodala taxikářka.

Radka Wiedermannová se Kladenskému deníku svěřila také s tím, že má více mužských než ženských přátel, ale o to výjimečnější je, že jednu z nich dokázala ke svému povolání také přesvědčit. „Jezdí u konkurence, ale bohužel je dlouhodobě nemocná a nevím, jestli se vůbec vrátí,“ uzavřela.