Po letech, které strávil jako řidič autobusu v pražské hromadné dopravě se rozhodl získat zahraniční zkušenost a stejnou práci vykonávat ve Velké Británii. Na téměř dva roky přesídlil do Chelmsfordu v hrabství Essex, města se 160 tisíci obyvateli, aby v pravidelných intervalech pendloval městem tam a zpět.
„Prvních pět měsíců jsme se na práci připravovali, poznávali jsme město a jednotlivé autobusové linky. Na závěr nás čekaly zkušební jízdy a počítačové testy z pravidel,“ označuje toto období za velkorysé Pavel Koutenký. Potom už každého nového řidiče čekali pasažéři na zastávkách a dohled mentora, který byl v počátcích k ruce, kdyby bylo třeba. Český řidič autobusu si musel zvyknou nejen na jízdu vlevo a řízení na pravé straně vozidla, ale také zvládat jazyk, aby se domluvil s pasažéry na každé ze zastávek. „Rozdíl proti Česku je v tom, že v Anglii řidič městské dopravy na zastávkách prodává lístky a vrací peníze. Dobu nástupu a výstupu pasažérů má pražský řidič pro sebe,“ říká Pavel Koutenský a dodává, že v Anglii nemají čas ani na konečné a ihned obrací. Jejich jediným volnem při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době je přestávka na oběd. „Kromě prodávání permanentek a denních lístků ještě řidič musí vykazovat statistiku. Provoz je tu hustší a náročnější. Celkově je to těžší než práce řidiče v Praze,“ srovnává Koutenský s tím, že 350 Liber (cca 14 tis. Kč) z měsíčního výdělku ho stálo ubytování v domku, kde bydlel se dvěma kolegy. Práce u firmy byla tak náročná, že tam málokdo z řidičů vydržel delší dobu. Po čase tak lidé odcházeli jinam nebo se vraceli domů.
„Pro mě to byla dobrá zkušenost. Poznal jsem život v Anglii, naučil se lépe jazyk, získal novou pracovní zkušenost a trochu si polepšil finančně,“ hodnotí dvacetiměsíční zahraniční pracovní pobyt Vlašimák. „Dvacet měsíců stačilo,“ dodává a je rád, že je doma, kde si chce najít klidnější práci ve stejném oboru.
