S místními původci bioodpadů se jednalo jen na počátku přípravy studie BPS, před všemi následnými změnami v regionu. O žádných nových větších zdrojích či původcích bioodpadů v našem regionu nemá samospráva informace.

„Město Vlašim nemá zájem na tom, aby se v regionu ve výsledku pěstovala kukuřice pro BPS, jak se to stává v jiných regionech, a zhoršila se tak erozní situace již tak exponovaného území s Chráněnou krajinnou oblastí Blaník, zaměřenou na ochranu krajinného rázu a krajinných hodnot," zdůraznil stanovisko samosprávy města vlašimský starosta s tím, že další problematickou částí projektu jsou odpadní výstupy.

Ze současných informací lze předpokládat, že může být problém s odbytem pro fermentační zbytek, odpadní vodu i digestát. Likvidace odpadu také není, dle dokumentu, doložena skutečnými smlouvami. Po konzultacích s některými potenciálními zemědělskými odběrateli lze dovodit, že jejich zájem, zejména po nynějším tlaku pronajímatelů zemědělských pozemků, v současné době opadl.

„Dokumentace také neřeší využití či odstraňování fermentačních zbytků v době, kdy není možné jejich využití na zemědělskou půdu nebo při jejich nadbytku v důsledku nedostatku odběratelů," dodal Luděk Jeništa, podle kterého naopak pozitivním faktorem je výstavba plynovodu a kogenerační jednotky na výrobu elektřiny ve sportovním areálu Na Lukách, a to i přes to, že se zvedly výkupní ceny zelené energie.

V současné se na radnici připravuje nová strategie rozvoje města na roky 2016 – 2025, a vzhledem k postoji zájmových skupin i profesních odborníků, veřejnosti a jejího vyjádření vůči BPS v dotazníkovém šetření k rozvoji města a rozsáhlým petičním akcím veřejnosti proti BPS je pravděpodobné, že se výstavba bioplynky nedostane mezi prioritní a žádané prvky rozvoje města.
KAREL CHLUMEC