O půdu v navržené ceně dvanáct korun za metr čtvereční, ale také s tunami sedimentu nejistého chemického složení a protrženou hrází, projevil zájem Zdeněk Radačovský. Za stejnou cenu současně požádal o prodej dalšího městského, téměř dvouhektarového pozemku.

„Tento pozemek vlastně ani nepotřebuji," uvedl Radačovský před veřejností. „Chtěl bych ho využít jen k uložení usazenin ze dna rybníka," vysvětlil žadatel.

O týž pozemek, ale se svou navrženou cenou 20 korun na stejném jednání požádal další obyvatel Pecerad, Luboš Kubela.

„O rybník zájem nemám. Pokud mi prodáte pozemek, panu Radačovskému na něm nechám bezplatně uložit bahno z rybníka," sliboval.

Proti oběma transakcím se však postavila komise pro rozvoj města a navrhla, aby na prodej obou pozemků město vyhlásilo výběrové řízení 
a prodalo je nejvyšší nabídce.

„Zisk zhruba čtvrt milionu korun však naše finanční problémy neřeší," upozornil zastupitel Pavel Korec.

Právě proto současně vyzval, aby se město zmiňovaného pozemku zatím nezbavovalo. Obě pozemkové transakce pak projednali a hlasovali o nich zastupitelé.

Místní politici se nakonec přiklonili k názoru komise pro rozvoj města, která navrhla, aby o novém vlastníku rybníka s rozlohou 1000 metrů čtverečních, rozhodlo výběrové řízení.

Při takzvané obálkové metodě zájemci vloží do obálky svou představu o ceně a město, případně jeho výběrová komise, pak vyberou tu nejvhodnější.

Obvykle takovou, která má pro zadavatele největší finanční přínos. Výběrové řízení vypíše a vyvěsí radnice na úředních deskách a svém webu.

Zastupitelé rozhodli i o zmiňovaném pozemku s plochou více než 17 tisíc metrů čtverečních. Týnec si ho zatím ponechá ve vlastnictví dál. Pro případný další prodej obecních pozemků však sestaví nová pravidla.