Co se nyní, kdy je čas na práce na zahradách a v sadech, s poškozenými stromky u řeky bude dít? Zůstanou ponechány svému osudu? Podle Lenky Morávkové z kanceláře starosty Týnce, nikoliv. O stromky kolem řeky i o další dřeviny zasazené v nedávné době při revitalizaci zeleně ve městě, se postará ČSOP Vlašim, které zeleň v Týnci udržuje.


„V tomto měsíci probíhá 
v celém městě, včetně lokality u Sázavy, kontrola a údržba stromků. Neodvratně poškozené dřeviny budou nahrazeny novými," uvedla Lenka Morávková a přidala i další informaci. „Náhrady poškozených stromků jsou hrazeny ze smlouvy na údržbu zeleně dle nabídky ČSOP Vlašim."


Trochu šalamounské vyjádření radnice však neznamená, že ČSOP bude při údržbě zeleně a náhradě poškozených stromků „krvácet" ze svého. To totiž zaplatí město Týnec. Kolik to bude, není nyní jasné a ukáže to až skutečné odstranění škod.

Obnova zeleně v Týnci včetně dotací, stála 5,8 milionu korun a město za ni ze svého zaplatilo desetinu uvedené částky. Zhotovitelem díla bylo ČSOP Vlašim, jež si Týnec smluvně zavázal i pro údržbu zeleně, protože jako příjemce dotace, musí nejméně deset let vysazené dřeviny pravidelně udržovat.


Sázení stromků na břehu Sázavy se na radnici i v ulicích města v úvodu roku 2014 hodně probíralo veřejností. Například týnecký pamětník Jiří Mlejnský vedení radnice připomínal, že stromky v ohbí řeky vydrží jen do první dřenice, tedy do jarního tání a splavování ledových ker.


Za tři roky života mladých doubků ale dřenice, nejspíš i kvůli globálnímu oteplování, na Sázavě nebyla.


Připomínky k sázení, ale spíš k tomu, že kvůli němu došlo k poškození historického dláždění břehu, měl i současný zastupitel města Jan Vaněček. Ten jako kluk vyrůstal na nádvoří týneckého hradu a dolů k řece si s kamarády chodil hrát.


„Celá zátočina byla při regulaci toku vydlážděná velkými kameny a břeh díky tomu odolal ničivé síle vody i ledu při dřenicích. Kdyby tam dláždění nebylo, voda by cestu už dávno odplavila," připomněl svůj názor s tím, že firma, která pro město stromky na břehu řeky sázela, poškodila při tom právě kamennou dlažbu a břehu proto hrozí zvýšené riziko eroze.


„Jakmile se voda dostane až ke stromkům, začne obnažený břeh nahlodávat a nakonec ho podemele," varuje Vaněček.


S nevhodností vysázení či nebezpečím poškození břehu, ale vedení města nesouhlasí.


„Vysázení těchto stromků bylo součástí projektu, při kterém bylo v Týnci vysazeno přes čtyři sta stromů a přes deset tisíc keřů," vysvětlil už dříve starosta Týnce Martin Kadrnožka, podle něhož nebylo vydláždění břehu při sázení narušeno tak, aby došlo k erozivním účinkům vody na přilehlou cestu.


„K zásahu do kameniva došlo jen v případě výsadby dvou stromů a místo bylo následně uvedeno do původního stavu," vysvětloval starosta v úvodu roku 2014.


Výsadbu na břehu řeky hájí také autor projektu Obnova veřejné zeleně v Týnci Lukáš Kaprál.


„Cílem nových výsadeb je zpevnění břehu a vytvoření nových břehových porostů v místech, kde zcela chybí. Tyto porosty dokáží zpevnit břehy a zabránit erozi," uvedl.