Odpověď, spíš ale jako memento vycházející z vlastních zážitků a zkušeností, dal vedení města a zastupitelům jeden z týneckých pamětníků, Jiří Mlejnský. Připomněl, že stromky vydrží jen do první dřenice, tedy do jarního tání a splavování ledových ker po řece dolů. Ty se při zvýšeném průtoku hrnou korytem a často i po březích.

„Taková párátka skončí na česlech elektrárny," argumentoval Jiří Mlejnský na nevhodnost výsadby stromků tak blízko toku.

Jenže tato zima zatím pamětníkovi za pravdu nedala. Mrazy, které by řeku spoutaly ledem, ještě nepřišly.

Podobný názor na výsadbu stromků na břehu od týneckého mlýna k Brodcům a pod hradem Zbořený Kostelec má i další Týnečák, Jan Vaněček. Jako kluk bydlel přímo pod věží týneckého hradu a k řece to měl doslova, co by kamenem dohodil. S kamarády sílu dřenic prožívali jako velké divadlo a také dobrodružství.

„Ledy se dostávaly přes celou cestu a zastavila je až příkrá stráň," zavzpomínal s tím, že pokaždé, když kry vyvržené na břeh roztály, byla zákruta řeky bez trávy, která tam stačila přes léto narůst.

„Celý zátočina byla při regulaci toku vydlážděná velkými kameny a břeh díky tomu odolal ničivé síle vody i ledu. Kdyby tam dláždění nebylo, voda by cestu už dávno odplavila," řekl.

Také on tuší, že útlé doubky nevydrží nápor prvních ker, které voda vynese až na břeh. Navíc upozorňuje na další, s jejich výsadbou související okolnost. Ta by podle něj dokonce mohla historické dílo regulátorů toků dokonce zcela zničit.

Jan Vaněček upozornil na to, že firma, která pro město stromky na břehu řeky sázela, poškodila kamennou dlažbu, která chrání břeh před účinky eroze.
„Jakmile se voda dostane až ke stromkům, začne obnažený břeh nahlodávat a nakonec ho podemele," varuje Jan Vaněček.

S nevhodností vysázení nebo nebezpečím poškození břehu, ale vedení města, které za každý ze 76 dubů pod kosteleckou zříceninou a v Týnci zaplatilo 280 korun, nesouhlasí.

„Vysázení těchto stromků bylo součástí projektu, při kterém bylo v Týnci vysazeno přes čtyři sta stromů a přes deset tisíc keřů," vysvětlil starosta Týnce Martin Kadrnožka, podle něhož nebylo vydláždění břehu při sázení narušeno tak, aby došlo k erozivním účinkům vody na přilehlou cestu. „K zásahu do kameniva došlo jen v případě výsadby dvou stromů a místo bylo následně uvedeno do původního stavu," vysvětlil starosta.

Výsadbu na břehu řeky hájí také autor projektu Obnova veřejné zeleně v Týnci Lukáš Kaprál. „Cílem nových výsadeb je zpevnění břehu a vytvoření nových břehových porostů v místech, kde zcela chybí. Tyto porosty dokáží zpevnit břehy a zabránit případné erozi," uvedl expert.

Obnova zeleně v Týnci stála 5,8 milionu korun. Město za ni ze svého zaplatilo deset procent. Zbylé náklady hradily dotace. Zhotovitelem díla je ČSOP Vlašim. Město Týnec nad Sázavou se ale zavázalo, že bude nejméně deset let vysazené dřeviny pravidelně udržovat.