Novelu zákona, který rozděluje jiným poměrem peníze 
z daní pro jednotlivá sídla, schválil minulý týden po sněmovně také senát.

„Pokud novelu posvětí také prezident republiky Václav Klaus, získá už v příštím roce naše obec do svého rozpočtu o více než devět milionů korun více," vypočetl už nyní starosta města Sázavy Petr Šibrava. Skončí tak téměř pětiletý usilovný boj Sdružení místních samospráv České republiky a politického hnutí Starostové a nezávislí za odstranění diskriminace ve financování obcí. Celý problém tkvěl v tom, že nejmenší obce na jednoho obyvatele dostávaly od státu z daní 6,5 krát méně, než hlavní město Praha.

Jestliže vše dopadne tak, jak si lidé z malých sídel přejí, měly by mít obce díky přísunu financí relativně dost peněz na investice a rozvoj. Nové silnice a chodníky, dětská hřiště, veřejné osvětlení, obecní vodovod či nově opravená škola tak přestanou být pouhou utopií.

Jak boj za narovnání nespravedlivého přerozdělování peněz ze státního rozpočtu vypadal, ví také Věra Kovářová, zastupitelka Chýně, která stála u zrodu iniciativy za spravedlivé financování obcí a měst a vytrvala až do konce.

„V roce 2008 se nám povedlo prosadit první novelu zákona o RUD. Příjmy obcí se podařilo zvýšit v průměru na 6 800 korun, ale Praha dostávala přes 31 tisíc korun, takže menší města a obce stále dostávala skoro pětkrát méně na obyvatele než Praha," uvedla.

Za to, že se tak stane, nese svůj díl „viny" také Věra Kovářová, někdejší starostka a nyní zastupitelka Chýně. Nejen ona, ale i celý tým lidí, kteří se nevzdali a svým elánem a nadšením protlačili novelu zákona o RUD až na parlamentní půdu, cítí dnes velký pocit zadostiučinění.

„Zpočátku nám nikdo nevěřil, že se změnu financování obcí podaří prosadit, že nás někdo na úrovni vlády vyslyší a bude nás brát vážně," vzpomíná Kovářová.

Společný boj starostů za odstranění největší překážky v rozvoji obcí a měst tak po letech vytrvalých jednání, přesvědčování a předkládání argumentů konečně přinese své ovoce. Konkrétně to bude 12 miliard korun, o které by se po schválení novely zákona o RUD měly zvýšit příjmy obecních samospráv.

„Na Benešovsku se zvýší příjem všech obecních pokladen dohromady zhruba o 187 milionů korun," doplňuje Petr Šibrava, starosta Sázavy.

Podle Věry Kovářové se ve městech a obcích bude rozhodovat o větším podílu z veřejných peněz.

„Díky vyšším příjmům obce nyní budou moci svůj investiční rozvoj lépe plánovat. Starostové jsou totiž v každodenním kontaktu s lidmi, a vědí proto, co je nejvíce trápí a co potřebují, a lidé zase na starosty dobře vidí a mohou je lépe kontrolovat než ministerské úředníky," podotýká Kovářová, která byla sama čtyři roky starostkou obce Chýně.                             S přispěním Petra Šibravy



Co je rozpočtové určení daní
Rozpočtové určení daní je systém financování všech obcí a měst v České republice ze státního rozpočtu. Z celkové částky, která se vybere na dani z přidané hodnoty, dostanou všechny obce dohromady 19,93 % a z celkové částky, která se vybere na dani z příjmu právnických a fyzických osob, dostanou dohromady 21,4 %. Tato úhrnná suma se pak dělí mezi jednotlivé obce převážně podle počtu jejich obyvatel, ovšem částka, kterou dostanou na jednoho obyvatele, není stejná – Praha dostává daleko nejvíc, Brno, Ostrava a Plzeň dostávají méně než Praha, ale stále o hodně víc než ostatní města. Nejméně na jednoho občana dostávala zatím města a obce mezi 2 000 a 20 000 obyvateli. Novela by to měla změnit a těmto městům a obcím přidat.