A právě proto, že mu nebylo jedno, že zvířata trpí a umírají naprosto zbytečně, pustil se do jejich záchrany. Už před patnácti roky. V ochraně přírody a pomoci zvířatům už dosáhl za tu dobu řady úspěchů na domácím i mezinárodním poli.

„Ochranu fauny České republiky jsme založili ve Voticích, ale tamní stanice nyní už slouží jiným účelům," připomněl Pavel Křížek.

Prostorově totiž votická stanice vzrůstajícím nárokům nestačila. Ročně totiž bývalým opuštěným zahradnictvím na okraji Votic prošlo až 800 zraněných živočichů a navštívilo ji kolem tisíce lidí. Křížek však nechtěl zůstat stát na polovině cesty. Proto také připravil už legendární výstavu v Národním muzeu s názvem Světlo pro Prahu. Netradiční a pro mnohé drsnou a šokující formou tam upozornil na utrpení ptáků na sloupech vysokého napětí. Expozici si přišlo prohlédnout na čtvrt milionu lidí a státy Visegradské čtyřky se zavázaly na sloupy elektrického vedení umístit ochranné prvky!

Ani to nebyl konec Křížkovým aktivitám. Domluvil se s majitelem objektů bývalého statku v Hrachově u Sedlčan na Příbramsku a díky tomu tam vzniklo Centrum Ochrany fauny ČR Hrachov s daleko většími možnostmi, než ve Voticích. Kromě Hrachova má OF i další pobočky – Farmu Čapí hnízdo, Tábor a Příbram.

„V současné době Votice přestavujeme. Vzniknou tam rozlétávací voliéry pro vyléčené ptáky a pro potřeby Hrachova také nutná karanténa," připomněl Křížek.

Patnáct let pomáhá zraněným zvířatům zpět do přírody votický ekolog Pavel Křížek, zakladatel občanského sdružení Ochrana fauny České republiky. A právě to, je důvod k rozhovoru s ním.

Stanice pro zraněná zvířata ve Voticích už nestačí požadavkům. Co s ní bude dál?
Kromě rozletových voliér tam bude karanténa pro Hrachov, tedy hodně důležité zařízení. To je ostatně i podmínka Státní veterinární správy. Ve stanici budeme pro návštěvníky dál připravovat různé tématické výstavy a to i ty, které bezprostředně nesouvisejí s ochranou přírody. Jednou z nich bude přes léto i tak věnovaná cvičišti SS na Neveklovsku a Sedlčansku. Dál se tam budou konat také řemeslné kurzy, například stavění ptačích budek, ale i pletení košíků. Stanice ve Voticích už není pouze pro zvířata, ale slouží současně i jako komunitní centrum města.

Budete tam mít ale nějakou další aktivitu, která napomůže ekologické výchově?
Ano, na konec srpna ve votické stanici připravujeme letní příměstský tábor pro děti.

Má Ochrana fauny i nějaké další aktivity, úkoly?
Kromě toho, že vytváříme pracovní příležitosti pro obyvatele Votic a okolí, tak také naši zaměstnanci přebírají od myslivců vzorky ulovené zvěře a ty pak předáváme veterinářům. Myslivci z Voticka tak už nemusí jezdit až do Benešova na veterinární správu, ale jen do Votic a my už zařídíme všechno ostatní.


Přes všechny vaše aktivity je asi hodně důležité potvrdit, že se na vás ve Voticích mohou stále obracet všichni, kteří potřebují radu či pomoc s nalezeným, třeba i zraněným volně žijícím zvířetem.
To ano, V tom se nic nezměnilo. Naše pohotovostní číslo 603 259 902 funguje čtyřiadvacet hodin denně. Naše území zahrnuje část okresů Benešov, Tábor a Příbram.

Vím, že jste dost zaměřený na ptáky a že vás také svým způsobem zasáhly otravy vzácných orlů…
To je pravda. Tyto případy mě hodně žraly. Teď snad už je to lepší. Počet otrávených zvířat na Benešovsku se snad už definitivně snížil.

Proč myslíte, že tomu tak je?
Odpovědnost jsme přenesli na myslivecká sdružení.

Jak přenesli?
Pokud se takový případ stane, šetří ho i policie jako pytláctví a může to být považováno vzhledem k možným následkům i jako trestný čin obecného ohrožení a ten už vyšetřují kriminalisté. A proto je na tamních myslivcích a v jejich zájmu si udělat pořádek ve vlastní honitbě. Otrávená návnada totiž může zabít i jejich lovecké psy, jejichž výcvik stojí i mnoho tisíc korun. Navíc je pro myslivce medializování takových případů hodně nepříjemná reklama.

Důležitou a vlastně nutnou otázkou fungování vašeho občanského sdružení jsou peníze. Jak je získáváte?
Co mě nejvíc těší je, že nás podporuje asi 140 obcí. Vážíme si toho a jsme rádi za každý příspěvek. Část prostředků nám poskytuje Středočeský a Jihočeský kraj a soukromí sponzoři. Po Národní síti záchranných stanic, potažmo ministerstvu životního prostředí, nežádáme nic. Rozpočet naší organizace s osmi zaměstnanci je ročně tři a půl až čtyři miliony korun.