V dobách před kůrovcem určoval plán závodu vytěžit až 250 tisíc metrů krychlových dřeva ročně. Těžební plán vzal však po kalamitě zasvé. Vrchol kůrovcové těžby spadá do roku 2020, kdy kamiony Lesního závodu (LZ) Konopiště odvezly z lesů 750 tisíc kubíků dřeva. Také o rok později byla těžba nad dlouhodobým standardem, z lesů zmizelo dalšího půl milionu kubíků dřeva. Tehdy už však byla v celkové těžbě pouze polovina kůrovcového dřeva vytěžená v roce předchozím.

„Předpokládáme, že těžba se bude i nadále snižovat,“ poznamenal ředitel LZ a připomněl, že konopišťský závod hospodařil v uplynulých dvou letech i na pozemcích bývalé Lesní správy Kácov na Kutnohorsku. Téměř všechno vytěžené dřevo odtud bylo právě ze stromů, napadených lýkožroutem smrkovým.

Také v lesích podniku Lesy ČR je nyní možná takzvaná samovýroba. Platí při ní striktní pravidla. U faktury musí být přiložena i fotografie dokládající vytěžené dřevo. Tuto možnost využívají například majitelé rodinných domů nebo rekreačních objektů. Ideální doba pro nejvýhodnější získání paliva je však ta tam.

„Do loňského druhého kvartálu se ceny mírně zvyšovaly, ve třetím čtvrtletí ale došlo k raketovému růstu. V závěru loňského roku se ceny sice znovu mírně snížily, ale stále jsou vyšší než před covidovou pandemií,“ vysvětlil Miroslav Jankovský.

LZ Konopiště zásobuje dřevem především okolní region a prostřednictvím železnice pak větší zpracovatele, jako jsou například Labe Wood nebo Stora Enso Wood. Teprve pokud se nenajde odbyt v Česku, směřuje dřevo na zahraniční trhy.

Ruku v ruce s těžbou jde samozřejmě také zalesňování holin. Jen za minulý rok LZ Konopiště vysázel 670 hektarů nového lesa. „Letos to bude ještě více a předpokládáme, že do dalších dvou let bude všechno, co vytěžíme, znovu zalesněno,“ uvedl ředitel závodu s tím, že při sázení nových stromků je proti dřívější praxi mnohem více listnáčů a jiných druhů dřevin na úkor klasického smrku.

Přesto je Miroslav Jankovský přesvědčen, že ekonomiku vlastníků lesů bude určovat stále především smrk. „I ten samozřejmě sázíme, ale v menších počtech, a počítáme s tím, že se mezi smrky uchytí přirozeně také jiné listnaté dřeviny, případně je umělou sadbou doplníme,“ dodal.