Při schůzi přestavlckého zastupitelstva se probírala petice proti stavbě vaší ekofarmy v Dubsku. Hovořilo se tam i přímo o vás. Proč jste se nezúčastnil, abyste mohl oponovat?
Schůze jsem se nemohl zúčastnit, nicméně jsem byl účasten schůze k návrhu územního plánu v říjnu i listopadu minulého roku. Po ukončení říjnové schůze dokonce umožnilo zastupitelstvo, abych mohl přítomným více než hodinu zodpovídat jejich dotazy k připravované ekofarmě a měli tak k dispozici aktuální a správné informace. Mezi přítomnými byla i paní Sádovská. O to více mě pak překvapily nepravdivé informace, které uváděla a zazněly ve vašem článku. Jsem rád, že prostřednictvím rozhovoru mohu reagovat na váš článek, kde bylo uvedeno mnoho nepravd, které zazněly právě na zmíněné schůzi.

Podle informací, které zazněly na jednání v Přestavlkách, vyroste ekofarma s centrálním objektem 42 krát 42 metrů. Je to tak?
To je nepravdivé tvrzení. Když znásobíte uvedené metry, vyjde 1764 m2. V návrhu územního plánu Přestavlk je pro ekofarmu stanovená maximální zastavitelná plocha 1380 m2! Ve vašem článku je přímo uveden zdroj této nepravdivé informace, když je citována právě lékařka Jana Sádovská. Ta zablokovala celý proces územního plánu Přestavlk, je osobou, která sepisuje petice a je citována ve veřejných médiích. Je vůbec možné, že si zmiňovaný návrh územního plánu ani neprostudovala? Nebo je to od ní snad záměr jak manipulovat s veřejným míněním? V tento okamžik rovněž netuším, jaké informace o ekofarmě vlastně dostali účastníci petice, kterou zorganizovala právě ona. Možná do všeho vnese světlo skutečnost, že paní Sádovská vlastní na Dubsku rekreační objekt, postavený v území lesa, který sousedí s mým polem. Opakovaně prohlásila, že udělá vše pro to, aby se na mém pozemku nikdy nic nepostavilo, protože chce mít nerušený výhled z okna své chaty. A právě tento její postoj je jádrem všech problémů na Dubsku.

Při našem telefonátu jste hovořil o tom, že projekt Rodinné ekofarmy Dubsko, jak ho nazýváte, dostal doporučující stanovisko od Ministerstva zemědělství i od Pro-bio svazu ekologických zemědělců, jehož jste členem. Paní Sádovská zase připomínala klidový význam toho místa a doložila to odbornou studií. Vy zase máte v rukávu jinou studii, podle níž je projekt ekofarmy, včetně všech souvisejících okolností, pro danou lokalitu přínosem. Vámi předložená studie dále tvrdí, že lokalita nebude dotčena negativními vlivy a projekt je vhodnou formou oživení vesnického života a využití zemědělské půdy. Lze mezi těmi dvěma názory najít nějaká konsenzus?
Je zajímavostí, že se na studii zmiňované paní Sádovskou podílela firma jejího bratra. Naprosto zásadní je, že jeden z dalších autorů přímo ve studii píše, že jim nebyla předložena k hodnocení žádná jiná možnost řešení výstavby v lokalitě, než zastavění celé severovýchodní části Dubska domy, případně chatami. Z tohoto důvodu tedy studie pouze hodnotí, zda je pro Dubsko vhodné zastavění rodinnými domy a chatami. O hodnocení ekofarmy zde není ani slovo. Jak je zřejmé i z vašeho článku, z neznámého důvodu však tuto skutečnost paní Sádovská neprezentuje!

Proto máte také vy vypracovanou studii?
Já jsem nechal vypracovat hned dvě nezávislé studie u různých autorů, kteří hodnotí konkrétní záměr vybudování ekofarmy a jeho vliv na Dubsko. Obě berou v úvahu studii paní Sádovské a obě došly k závěru, že záměr vybudování Rodinné ekofarmy Dubsko je pro tuto lokalitu velmi vhodný.

Můžete říci proč?
Pozemek ekofarmy je značně svažitý s jílovým podložím. Při standardním obhospodařování docházelo vlivem dešťových srážek k masivnímu splavování ornice i chemických hnojiv do sousedícího Dubského potoka a tím i do blízké řeky Sázavy. Bylo jen otázkou času, kdy by došlo k odplavení ornice z většiny pole. Drobné hospodaření dává možnost rozdělit pozemek na malá políčka i možnost výsadby keřů a stromů. Tím se eroze ornice nejen zastaví, ale mulčováním a kompostováním se bude naopak její síla a kvalita zvyšovat. Vše bez používání chemických hnojiv a prostředků, takže potok i Sázava zůstanou ušetřeni i z této stránky.

A co ta vaše usedlost?
Co může být přirozenějšího, než když usedlost leží přímo na pozemku, který obhospodařuje? Navíc když z této plochy zabírá necelých 1,6 procenta a její podoba bude vycházet z tradiční zemědělské usedlosti, která je naprosto přirozená pro českou krajinu. Veškerý provoz zemědělských strojů bude probíhat pouze po pozemku ekofarmy a nebude tedy docházet k žádnému zatěžování ani znečišťování komunikací. Rovněž tak odpadá znečišťování ovzduší výfukovými plyny, při přejezdech zemědělské techniky někdy i ze značných vzdáleností.

Co říkáte názoru, že Dubsko chcete jen podnikatelsky využívat bez toho, abyste se stal obyvatelem Přestavlk a přispíval tak obecnímu rozpočtu?
Že je to opět nepravda. Na ekofarmě mám se svou rodinou úmysl bydlet a hospodařit. Patřičná část daní z našeho podnikání na ekofarmě tak bude odváděna do obecní pokladny Přestavlk. Je předpoklad, že na ekofarmě vzniknou dvě stálá pracovní místa a několik sezónních. To podle úrody v daném roce. Já i manželka jsme již před rokem k původně předpokládanému termínu vyhotovení nového územního plánu rezignovali na naše pracovní pozice s tím, že se budeme naplno věnovat farmaření a čekáme již pouze na schválení územního plánu, abychom mohli začít s budováním ekofarmy.

V ekofarmě má prý být také ubytování pro turisty. I tohle je nutné k zemědělské výrobě?
Ekofarmáři mezi sebou organizují semináře. Když se některému z nich něco daří, přijedou se zájemci z řad ostatních farmářů inspirovat a samozřejmě potřebují někde přespat. V Dubsku ani okolí nevím o žádném ubytování. Tento směr je ale pro ekofarmu naprosto okrajová záležitost. V případě, že z neznámého důvodu je pro někoho ubytovací kapacita na naší farmě problém, jsem připraven o tom jednat, případně se jí i vzdát.

Na schůzi zazněl i argument, že pozemky na Dubsku máte už mnoho let a v případě, že byste chtěl dělat to, co proklamujete, byste s tím už dávno začal. Proč už jste nezačal?
To opět není pravda. Již před několika lety jsme na poli zřídili zkušební plochu, abychom zjistili, čemu se bude ve zdejší půdě dařit. Malou část plochy jsme chránili lesnickou oplocenkou proti zvěři. Výsledkem bylo, že na nechráněné části byly plodiny stoprocentně zničeny zvěří. Na chráněné ploše jsme naopak dosáhli velmi povzbudivých výsledků. O přerušení našich snah se postarala právě paní Sádovská a pan Bernard, kteří na nás poslali udání, že máme na orné půdě oplocenku. Pozemky jsou nyní osety alespoň jetelo – trávou, kterou mulčujeme, abychom zvýšili kvalitu půdy. I tak v tento okamžik na poli těžko najdete místo, které by nebylo rozryto černou zvěří nebo daňky.

Pokud oplotíte svůj pozemek, jak o tom při zastupitelstvu mluvila doktorka Jana Sádovská a jak nyní potvrzujete i vy sám, znemožníte tím prý přirozený pohyb zvěře. Opravdu to chcete udělat?
V prvé řadě musím ocenit záběr paní Sádovské, která se stomatologickým vzděláním rozumí i přirozené migraci zvěře. Já jsem se přeci jen obrátil na autoritu, kterou je pro mě v této věci místní myslivecké sdružení. Tedy na lidi, kteří zvěř chovají, pečují o ni a znají její zvyky. Výsledkem je písemné doporučení mysliveckého sdružení k oplocení území ekofarmy. Nicméně i přes to se musím řídit současně platnou legislativou a ta umožňuje pouze instalaci ohradníku.

V Dubsku stojí i poměrně dost rekreačních objektů. Ty bezpochyby nevznikly za Františka Ferdinanda. Jaký máte na tamní rozmach výstavby rekreačních objektů názor?
Nic proti nim nemám. Samozřejmě vzhledem k tomu, že většina objektů na Dubsku jsou chaty, poněkud pokulhává tvrzení, že zemědělská usedlost by pokazila krajinný a historický ráz Dubska. Je úsměvné, že právě na pozemku paní Sádovské stojí jedna z nejvýraznějších dominant Dubska, která není ani zapsána v katastru nemovitostí. Je to třípodlažní stavba obsahující garáž. Nebudete tomu věřit, ale podle majitelky se oficiálně jedná o včelín. V této souvislosti je zřejmé, že na Dubsku nejde o krajinný ani jiný ráz, ale o to, že pod petici na záchranu nerušeného výhledu z okna chaty, by se mnoho lidí asi nepodepsalo.

V Dubsku vzniklo i občanské sdružení, které se vůči vašemu záměru velmi vymezuje. Přesto se nemohu nezeptat zdali jste jeho členem a pokud ne, proč?

Představiteli tohoto sdružení jsou právě paní Sádovská a pan Bernard, kteří chtěli na základě studie, kterou spoluvytvářela firma bratra paní doktorky prosadit stavební uzávěru pro Dubsko. Protože k stavební uzávěře není důvod, tak se jim to samozřejmě nepodařilo. Není tedy pravdivé ani další tvrzení paní Sádovské v článku, o stavební uzávěře na Dubsku. Paradoxem celého případu ale je, že právě pan Bernard sám v loňském roce porušil, co hlásá a v těsné blízkosti své „historické" hájovny postavil objekt pro podnikání. Zvláštní byl i průběh této stavby. Pan Bernard se přišel omluvit, že nákladní automobily, které k němu zajížděly, rozjezdily část mého pole. Při této příležitosti mi sdělil, že nic nestaví, pouze čistí meliorace na svém pozemku. Po několika týdnech, když „meliorace" dosáhly prvního nadzemního podlaží, jsem se od něj dozvěděl, že se vlastně jedná o objekt pro podnikání. Na otázku jak tato stavba jde dohromady s jeho snahou o stavební uzávěru, odpověděl, že ani nyní jejich občanské sdružení postoj nezměnilo a na stavební uzávěře trvá i nadále. Výstižně řečeno, prostě pro vybrané členy občanského sdružení Dubsko neplatí, co sami prosazují. Takže k vaší otázce, nejsem členem tohoto sdružení.

Co říkáte o pitné vodě v Dubsku? Paní Sádovská o ní hovořila při schůzi jako o velkém problému, který by se ještě prohloubil, pokud by vznikla ekofarma a vy bylinková pole zaléval z místního zdroje?

Voda na Dubsku je velmi zajímavé téma. Paní Sádovská táhne přes mé pozemky zhruba tři sta metrů vodovod. Bez mého svolení. Jak jednou podotkla, není si jista jeho technickým stavem z důvodu jeho stáří. Vodovod vede z velmi vydatného pramene v lese, který by svou vydatností pravděpodobně stačil pro celé Dubsko. Ve snaze najít všestranně přijatelný kompromis jsem před několika lety kontaktoval paní Sádovskou s návrhem vybudovat pro Dubsko nový, tentokrát veřejný vodovod, který by řešil stáří jejího vodovodu i dostatek vody pro ostatní obyvatele Dubska. Navrhl jsem, že místo abychom vzájemně hrotili situaci přes právníky, dal bych raději peníze na něco užitečného. Například, že bych na stavbu daroval sto tisíc korun. Dále bych nechal vodovod bezplatně projít přes své pozemky a pokusil bych se vyjednat na úřadech dotace. Paní Sádovská poněkud hlasitěji řekla, že toho mám okamžitě nechat. Studna sice prý není její, ale o vodu se s nikým dělit nebude. Vzápětí dodala, že její sousedi Jahnovi stejně nebudou mít zájem se připojit, Bernardovi vodu mají a ostatní jsou rekreanti a vodovod nepotřebují.

Zvnějšku mi připadá, že Dubskem zmítají klasické sousedské spory, v nichž může mít navrch ten, kdo získá větší podporu veřejnosti. Snažíte se ji, podobně jako to dělá paní Sádovská při organizování petiční akce proti vaší ekofarmě, získat i vy?

Vzhledem k tomu, že jsem nechtěl situaci na Dubsku vyhrotit, tak jsem se až do vašeho článku k aktivitám paní Sádovské téměř nevyjadřoval, ani nepořádal žádné podpisové akce. V tento okamžik je pro mě hlavně velkou otázkou, co vlastně lidé, kteří se v dobré víře pod petici proti ekofarmě podepsali, dostali za informace. Ukázala jim paní Sádovská obsah „své" studie, která se ve skutečnosti vůbec nevyjadřuje k ekofarmě, ale řeší fiktivní zastavění Dubska rodinnými domy? Když to shrneme, máme tady prokazatelně nepravdivá tvrzení paní Sádovské ve vašem článku o rozloze usedlosti i její argumentaci závěry studie, ve které není o ekofarmě ani slovo. V této souvislosti musím ocenit profesionální přístup zastupitelstva Přestavlk, které i přes veliký tlak některých lidí řeší celou situaci nestraně a jak píšete v článku, rozhodli se objednat si u odborníků vlastní posouzení vlivu ekofarmy na Dubsko.

Nebylo by nakonec nejlepší se domluvit a najít nějaký kompromis?

Celých jedenáct let jsem se o to snažil. Vždy jsem měl na mysli, že Dubsko je velmi malá komunita a vyhrocení jakéhokoli konfliktu, zde může otrávit ovzduší na generace. Z tohoto důvodu jsem ani aktivně nevystupoval proti využívání mé půdy paní Sádovskou a panem Bernardem. Oba tak činili bez mého souhlasu i jakéhokoli oprávnění a oběma vůbec nepřišlo zvláštní, že na mě současně sepisovali petice, poslali udání a mařili moji práci. Přes všechny moje návrhy a snahy se to za celých jedenáct let nikam neposunulo. Vždy narazím pouze na argument výhledu z chaty. Paradoxem je, že umístění usedlosti ekofarmy v navrhovaném územním plánu řeší výhled pro oba zmiňované sousedy. Moje rodina je nyní na ekofarmě existenčně závislá. Každý den zdržení nás připravuje o naše úspory a způsobuje finanční škodu. V tento okamžik nám tedy již nezbývá, než se začít bránit.