„Ve Vlašském dvoře byla po roce 1300 soustředěna veškerá ražba nové stříbrné mince – pražského groše, a tak se stal největším tehdejším ‚průmyslovým‘ objektem ve střední Evropě. Později byl adaptován na reprezentativní královskou rezidenci a stal se dějištěm mnoha významných historických událostí, které ovlivňovaly chod českého království,“ popisuje stručně historii a důležitost celého areálu Věra Žáčková, vedoucí oddělení památkové péče na kutnohorském městském úřadě.

Revitalizace „Vlašáku“ trvala od roku 2014 do konce roku 2020. Celý projekt stál téměř sto milionů korun, Evropská unie jej podpořila více než 84 miliony korun z Integrovaného regionálního operačního programu.

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Budova byla ve špatném stavu

„Objekt byl před revitalizací funkční, ale jak se při odkrytí některých konstrukcí a instalací ukázalo, někde jen velmi zdánlivě. Revitalizací byla na mnoha místech odhalena již končící životnost částí budovy, jako například nefunkční úseky vnitřní kanalizace, zastaralé elektroinstalace a nevyhovující stav některých nosných konstrukcí. Hned v prvních fázích realizace se rozplynuly pochyby o skutečné potřebnosti této rekonstrukce objektu a v každé další části se to jen potvrzovalo,“ vysvětluje starosta města Lukáš Seifert.

Práce na obnově se týkaly celého objektu. Uskutečnila se kompletní rekonstrukce veškerých instalací (rozvodů vody, elektra, strukturované kabeláže, vnitřní kanalizace), došlo ke zvýšení požární bezpečnosti – objekt byl vybaven elektronickou požární signalizací a napojen na centrální systém hlášení požáru.

„Budova nově disponuje automatickým záložním zdrojem energie. Díky rekonstrukci máme nové prostory pro expozice věnované těžbě stříbra a ražbě pražského groše, jelikož Vlašský dvůr byl ve středověku centrální mincovnou českého království, což svědčí o historickém významu Kutné Hory a budovy Vlašského dvora. Zrestaurována byla řada hodnotných částí objektu, jakými jsou kamenné ostění, kamenné vřetenové schodiště nebo výmalby schodišťových prostor interiérů, kde byla restaurátorským průzkumem odkryta jejich původní podoba. Díky tomuto nálezu došlo k obnovení velmi unikátního vzoru výmalby, což přispělo ke zatraktivnění celého interiéru objektu v dobových souvislostech,“ shrnuje dění při revitalizaci starosta.

Sídlo vedení města

Velké proměny doznala i reprezentativní část budovy ve druhém podlaží, kde sídlí vedení města. Zde byla obnovena dřívější podoba dřevěných obkladů stěn a stropů. Dále byly doplněny povrchy historizujících dlažeb v prostorách chodeb. Velmi důležitou součástí revitalizace byla výměna nebo repase téměř všech oken v budově a zateplení dutin stropů. „Lze říct, že revitalizací Vlašského dvora byla dotčena každá část jeho povrchů, jen s výjimkou fasády, která byla zachována a docházelo zde pouze k drobným lokálním opravám. Vzhledem k rozsáhlosti a členitosti objektu se jednalo o velmi objemnou investici, za jejíž realizaci patří dík všem, kteří se o ni zasloužili,“ podotkla Věra Žáčková.

„Vše podstatné, co se ve městě děje, se koná buď přímo v areálu Vlašského dvora, nebo na dohled od něj. I díky tomu je toto místo tak jedinečné.“
Lukáš Seifert, starosta města

Letošní rok se zde nese ve znamení bohatého kulturního programu, který bude probíhat jak na nádvoří budovy, tak v přilehlých sadech. Za zahájení plného využití potenciálu tohoto místa lze považovat dvoudenní festival kapely Rybičky 48, díky němuž se v sadech bavilo 15 tisíc lidí v nádherných kulisách tvořených Vlašským dvorem, kostelem sv. Jakuba, Hrádkem, Jezuitskou kolejí a chrámem sv. Barbory. Zanedlouho se tu uskuteční Královské stříbření Kutné Hory.

„Kutná Hora ale není jen Vlašský dvůr. Všem turistům bych doporučila navštívit například Dačického dům nebo novou městskou knihovnu. Brzo se dočkáme dokončení oprav Sankturinovského domu, kam se vrátí Galerie Felixe Jeneweina,“ vyjmenovává Věra Žáčková a starosta Lukáš Seifert dodává: „Vše podstatné, co se ve městě děje, se koná buď přímo v areálu Vlašského dvora, nebo na dohled od něj. I díky tomu je toto místo tak jedinečné.“

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Lukáš Seifert: Kutná Hora je můj domov a „Vlašák“ je pohádkou

Jedním z turistických skvostů Kutné Hory je Vlašský dvůr. Je to bývalá královská mincovna a královský palác, který byl prohlášen národní kulturní památkou. Jde ovšem o místo celoevropského významu s tisíciletou historií. K oživení tohoto objektu výrazně přispěly fondy EU. O v současnosti opraveném Vlašském dvoře tvrdí starosta Kutné Hory Lukáš Seifert, že mu připomíná pohádku.

close Lukáš Seifert, starosta Kutné Hory. info Zdroj: Deník/Jiří Macek zoom_in Lukáš Seifert, starosta Kutné Hory. Na revitalizaci za sto milionů korun získalo město evropskou dotaci 84 milionů. Co kdyby se ji nepodařilo získat?
Objekt by dál setrvačností „fungoval“, pomalu by se ale více a více začaly projevovat poruchy jeho dožilých částí, které by bylo nutné postupně po menších krocích opravovat a obnovovat. Bez možnosti komplexního zásahu do systému instalací a konstrukčních částí budovy, ke které došlo při současné revitalizaci, by tyto opravy krok za krokem byly neefektivní a velmi drahé v poměru k rozsahu možné nápravy v daných podmínkách. Nesmíme zapomenout, že objekt byl revitalizován za plného provozu úřadu, který zde zčásti má své sídlo. Zvládnutí logistiky přesunů a návazností pro postup prací po jednotlivých etapách byl v uvozovkách mnohdy těžší úkol než stavební práce samotné. Je nutné si uvědomit, že bez komplexní rekonstrukce by nikdy nebylo možné dosáhnout dnešního stavu.

„Možná je tohle místo s bohatou historií pro nás závazkem konat svou práci ještě lépe a s nasazením, je tu cítit odkaz pracovitosti a zodpovědnosti našich předků.“

Vy sám mluvíte o Vlašském dvoře doslova v superlativech…
Jak uvnitř, tak i v jeho okolí je to opravdu jako v pohádce, stojí za to jej navštívit a v jeho atmosféře strávit čas. Je pro mě o to zajímavější tím, že cestou do zaměstnání jdu místy, kudy chodili někteří čeští panovníci a kde se razila měna pro české království. A kdo ví, možná je tohle místo s bohatou historií pro nás závazkem konat svou práci ještě lépe a s nasazením, je tu cítit odkaz pracovitosti a zodpovědnosti našich předků.

Jak se město stará o místní památky?
Každoročně je vyhlašován dotační program Fond regenerace města Kutná Hora, kde město ze svého rozpočtu přispívá dvěma miliony korun na opravy, obnovy a restaurování kulturních památek a nemovitostí v městské památkové rezervaci a kulturních památek v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Na kulturní památky ve svém majetku město úspěšně žádá o příspěvky z dotačních titulů z ministerstva kultury.

Jaké další historické objekty se vám v posledním roce podařilo ve městě vylepšit?
Přestavba bývalé základní školy J. A. Komenského na novou knihovnu v celkových nákladech 170 milionů korun, tam byla i evropská dotace 123 milionů. Obnova parku pod Vlašským dvorem a nové expozice ve Vlašském dvoře za 120 milionů. I tady pomohla evropská dotace, a to 89 miliony korun.

Co vás čeká za investice?
Ten seznam by byl dlouhý. Mým cílem je vrátit se v nadcházejících letech k základům, k tomu podstatnému, co má město zajistit pro kvalitní život svých obyvatel. Chystáme se tak na navýšení kapacit škol. Detaily si zatím nechám pro sebe, ale budu rád, pokud vrátíme život jedné opuštěné krásné budově v centru města život. Mimo centrum se ale dále hodláme zaměřit na podporu prostor pro trávení volného času. V oblasti sportu pak stojí město před rekonstrukcí plaveckého bazénu. Výzvou této dekády je také modernizace systému a vlastní podoby veřejné hromadné dopravy, která zlepší podmínky pro život jak občanům, tak i návštěvníkům města.

Která místa máte v Kutné Hoře nejraději?
Míst, která jsem si tu zamiloval, je nespočet. Chtěl bych poděkovat zejména občanům, živnostníkům a podnikům působícím ve městě, protože díky nim je ve městě živo a ve skutečnosti jsou to oni, kdo město utváří.

Kam si zajdete rád odpočinout nebo prostě „zmizet“ z ruchu kolem?
Do údolí Vrchlice nebo na přírodní památku Kačina. Přírody je kolem spousta a vyrazit do ní je z jakéhokoliv místa ve městě otázka pár kroků.

Proč máte Kutnou Horu rád?
Ve městě jsem se narodil a žiji zde v podstatě celý život. Kutnou Horu nevnímám tak, jak je obvykle prezentována, ale jako svůj domov, ve kterém žije má rodina a lidé, které od malička potkávám.

close info Zdroj: se svolením MMR zoom_in