Vyučený kameník a vystudovaný kamenosochař a restaurátor Lumír Kovář z Vlašimi na Benešovsku pomáhal zachraňovat národní kulturní památky. A pomáhá stále, i když teď se více než na studenou krásu kamenných výzdob stará o lidi. V Rehabilitačním ústavu Kladruby jim jako vedoucí keramické dílny pomáhá po úrazech či jiných zdravotních komplikacích při návratu do běžného života.
Důvodem, proč jsem za ním přišel je, že chceme společně s Velkopopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana benešovského regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.
Tip na něj nám zaslal jeho dlouholetý kamarád Bohouš Štorc.
Ale mohl by to být kterýkoliv z klientů RÚ Kladruby, který prošel jeho dílnou. V ní lidé nejen získávají ztracený cit pro jemnou práci, ale Lumír jim dává ještě něco navíc. Nebere je jen jako pacienty, vnímá je jako partnery a přátele při tvorbě hliněné krásy.
„I když to může znít jako klišé, daleko podstatnější pro mě je pocit, že dělám práci, která má smysl, když vidím, že nabízím pacientům něco, co se nedá koupit a oni to vědí,“ uvedl.
Své ocenění komentuje slovy: „Pacienti v keramické dílně vyrábějí různé předměty, které si mohou na památku odvézt domů. Pro ty, kteří se s prací s hlínou nikdy nesetkali, je to nový zážitek a mnohdy jsou sami překvapeni, jaký skrytý talent v sobě nalezli,“ uvedl sedmačtyřicetiletý Lumír Kovář.
Lumíra Kováře jsem se zeptal na tajemství jeho úspěchu. Prozraďte nám, co podle vás děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se Vaši klienti stále vracejí?
„To je otázka spíš pro mé klienty, ale snad je to příjemné prostředí a individuální lidský přístup, o který se snažím.“
Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?
Mám rád rockovou hudbu, ale největší z mých zálib jsou určitě motocykly.
