Zadávací dokumentace na magnetickou rezonanci jasně popisuje technické parametry, které přístroj pro Benešov musí splňovat. Podle už dřívějšího vyjádření ředitele nemocnice Petra Hostka, nejsou pravidla šitá pouze pro jediného výrobce. „Čistotu" zadání potvrdilo i Ministerstvo zdravotnictví. Kritéria by měly proto splňovat nejméně čtyři firmy – GE, Philips, Siemens a Toshiba.

Ale právě to, že jsou „pouze" čtyři, by mohlo teoreticky přinést ze strany případným dalších zájemců o zakázku v hodnotě přesahující 20 milionů korun, kteří kritéria neumí splnit, napadení celé veřejné soutěže.

Profesor Zdeněk Seidl ale takový názor nesdílí. „Tohle tady opravdu nehrozí," ujistil. „To, co jsme vypsali v Benešově, je na hodně průměrný přístroj a zadání je hodně měkké. Proto ho v podstatě splňují všechny firmy, které se výrobou magnetické rezonance zabývají. Takových firem určitě není třicet," upozornil předseda představenstva. „Například kritéria pro fakultní nemocnice splňovaly jen dvě firmy," řekl pro porovnání Zdeněk Seidl a vysvětlil ještě vyjádření o hodně průměrném přístroji.

„Přístroj pro benešovskou nemocnici je pro její potřeby absolutně ideální," řekl a jako příměr použil rčení, že nemá cenu brát na mravence tank. „Čím je přístroj dražší, tím dražší je jeho servis. Magnetická rezonance pro Benešov udělá všechno, co chceme. Bude to přístroj obdobný, jako v ostatních krajských nemocnicích," řekl Zdeněk Seidl, předseda představenstva Nemocnice Rudolfa a Stefanie (NRS) Benešov.

„Magnetem" se NRS posune kvalitativně zase o stupínek výš. Díky přístroji získá navíc i peníze, které brala od zdravotních pojišťoven jiná zařízení za vyšetření pacientů z Benešovska.

„Za vyšetření ležících pacientů jsme ale také museli jiným platit," připomněl Zdeněk Seidl a dodal, že kraj, jako zřizovatel benešovského zdravotnického ústavu, nejspíš pomůže i s krytím takzvané spoluúčasti na pořízení „magnetu". V jaké výši, ale předseda představenstva odhadnout nedokázal.

Připomněl však, že v době, kdy v Benešově řediteloval Miroslav Petrík, nemocnice koupila za více než třicet milionů korun počítačový tomograf a zaplatila ho ze svých utržených peněz.

„Nemocnice se pak s touto investicí vypořádávala celých pět let," upozornil v návaznosti na otázku pomoci kraje se spoluúčastí. „I když je Benešov už v černých číslech, podpora kraje je pořád nutná a kraj nemocnice pořád podporuje," řekl Seidl.

Spoluúčast tvoří pětinu z celkové částky, která byla v prvopočátcích vypočtena na 30 milionů korun. Nyní se ale jedná o částku zhruba o pět milionů nižší. Celých 80 procent pořizovací ceny „magnetu" uhradí dotace Evropské unie.

Celý článek najdete v tištěném Benešovském deníku s datem 10. března.