Ale už samotná možnost, že by objekt získali úředníci Katastrálního úřadu Benešov (KÚ) a benešovské celní správy (CS), zvyšuje krevní tlak starostovi Benešova Petru Hostkovi.


Vedení města totiž už dříve jednalo s vysokými úředníky obou ministerstev a vysvětlovalo jim, proč by imigranti žijící mezi mateřskou, základní a střední školou, nebyly dobrou volbou pro využití opuštěného, i když na ubikace přestavěného vojenského objektu.


Proti příchodu migrantů z Blízkého Východu a severní Afriky se pak postavila i veřejnost. Svou vůli deklarovalo na 19 tisíc lidí v narychlo uspořádané petici. To je dokonce více, než jich žije v samotném Benešově.


„Je to hazardování s vůlí devatenácti tisíc lidí podepsaných pod peticí. To by si odpovědní státní úředníci měli uvědomit," hřímal při tiskovce starosta Benešova Petr Hostek v narážce na to, že by město nemělo objekt získat.


Jako boj o to, kdo s koho, to ale nepovažuje. Přesto jednání přirovnává k argumentační válce, kterou Benešov vede s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a také Ministerstva financí ČR (MF).


Už z toho, jak rozsáhlý objekt je, vyplývá, že by se do něj mohly vejít dva, možná dokonce všechny tři úřady, respektive jejich části.
O možnosti přemístění KÚ do bývalých kasáren, se jeho ředitel Jaromír Vicari, dozvěděli až později. Stalo se tak v okamžiku, kdy mu starosta Benešova nabídl místo Pražských kasáren objekt bývalé Komerční banky na Masarykově náměstí. Ten je však pro KÚ, stejně jako pro MěÚ Benešov, nevyhovující.


„Do té doby jsem ani netušil, že kasárna byla prohlášena jako nepotřebný majetek MO," řekl Jaromír Vicari a připomněl, že z jednání s městem ví, že se o objekt zajímalo už dříve. Proto také při setkání uvedl, že jeho úřad nechce dělat městu žádné problémy při záměru kasárna získat.


Situaci ale starosta Benešova Petr Hostek vidí jinak.

Jak, včetně názoru ředitele KÚ, najdete v tištěné podobě Benešovského deníku s datem vydání 29. dubna 2016.